Byly doby, kdy o úspěchu filmu rozhodovala síla studia, autorita režiséra nebo obsazení. Ty časy jsou pryč, dnes se nejvíc sází na filmová pokračování, která umožňují úspěch opakovat v malých obměnách donekonečna. A nejnovější módou jsou propojené filmové vesmíry s mnoha postavami a dějovými linkami.
Které z nich jsou ty NEJ?
NEJslavnější: Star Wars
Hvězdné války zlaté časy rozsáhlých ság odstartovaly. Původní trilogie o boji Luka Skywalkera proti Darthu Vaderovi vládla žebříčkům sedmdesátých i osmdesátých let. Nová trilogie pak na přelomu tisíciletí objevila kouzlo předkračování (tedy filmů, které dějově předcházejí původním) a diváci, zvědaví na to, jak to všechno začalo, se do kin jen hrnuli.
K tomu přidejte chytrou sázku na hračky, knížky, komiksy či počítačové hry, které udělaly z George Lucase boháče a ze Star Wars fenomén.
Ke Star Wars vždy neodmyslitelně patřila i fanouškovská a další tvorba, která načrtnuté příběhy dále rozvíjela a která dostala i své jméno – Expanded Universe. Vesmír Star Wars si od začátku žil vlastním životem a George Lucas to podporoval.
Teprve se startem nejnovější trilogie před dvěma roky se svět Hvězdných válek rozdělil na ten „pravý“ (obě trilogie, nové knížky a seriály) a „rozšířený“ (vše ostatní). A pod taktovkou nového majitele Lucasfilmu, studia Disney, vznikají i nové oficiální projekty jako loňská Rogue One či chystaný sólový film o mladém Hanu Solovi.
Celosvětové výdělky: 7,4 miliardy dolarů (8 filmů)
NEJpropracovnější: Marvel Cinematic Universe
Ještě před deseti lety byly filmy s komiksovými hrdiny vydavatelství Marvel až na dvě výjimky (X-Men a Spider-Man) většinou spíš pro smích. Marvel se ale poučil, získal zpět většinu filmových práv, kterých se zbavil ve finanční krizi na začátku 90. let minulého století, a s vypůjčenými penězi se rozhodl postavit si vlastní studio s vlastními příběhy.
Kdekdo si klepal na čelo, jenže pak přišel Iron Man, svižná podívaná, která perfektně pokryla vkus všech hlavních cílových skupin, a všechno bylo rázem jinak. Úspěch tohoto filmu umožnil start dalších samostatných projektů (Captain America, Thor) a Marvel si to mohl naplánovat tak, aby jejich příběhy mohl vyprávět jak samostatně, tak i tak, jak je v jeho komiksovém světě zvykem – společně (Avengers).
Jak původní fandové, tak noví diváci si tuhle hru na nikdy nekončící pokračování zamilovali, dolary se jen hrnou a Marvel má naplánovanou linku až do roku 2020.
Jeho pozice je natolik neotřesitelná, že si může dovolit uvádět i hrdiny druhé a třetí kategorie (Strážci Galaxie, Doctor Strange, Černý Panter), donutit konkurenční studio Sony k částečnému postoupení práv (kdysi samostatný Spider-Man se stal také součástí marveláckého vesmíru), točit několik seriálů z propojeného světa (Daredevil, Jessica Jones, Agents of Shield atd.) a všichni mu to baští.
A to ještě nepočítáme plné příjmy filmové série X-Men (plus Deadpool a Wolverine), které stojí kvůli konkurenčním důvodům mimo filmový svět Marvelu, ale vydavatelství samozřejmě chodí procenta z tržeb. Filmové studio Marvel koupil před sedmi lety konglomerát Disney za čtyři miliardy dolarů a tahle investice se bohatě vyplatila.
Celosvětové výdělky: 10,6 miliardy dolarů (14 filmů)
NEJproblematičtější: DC Extended Universe
V té samé době, kdy byly filmy s marvelovskými hrdiny ještě k pousmání, platilo, že kvalitní komiksové snímky zaručí hrdinové konkurenčního vydavatelství DC a studia Warner Bros.
Batman i Superman v různých variacích 30 let přinášeli většinou úspěšnou zábavu. Jenže po startu Marvelu a vlažném příjetí restartovaného Supermana z roku 2013 vedení DC i Warneru zpanikařilo a rozhodlo se postavit si na truc stejnou obdobu super-propojeného filmového vesmíru jako Marvel.
Dohnat ztracený čas se loni pokusili historicky první filmovým střetem Batmana a Supermana a antihrdinským akčnákem Sebevražedný oddíl, jenže kvalita i úspěch obou byly od počinů Marvelu hodně vzdálené.
Do toho se začaly objevovat zprávy o přetáčkách na poslední chvíli, herci dávali najevo svou nelibost (hlavně nový Batman Ben Affleck není spokojen se scénářem nového Batmana, odmítl ho režírovat a zvažuje, zda ho dál hrát), mění se režiséři a ruší se celé projekty (celovečerní film The Flash), které si studio naplánovalo dlouho dopředu stejně jako u Marvelu.
Letos má DC/Warner poslední šanci přesvědčit všechny o své kvalitě dvojicí Wonder Woman a Liga spravedlnosti. Pokud neuspějí, bude se jejich filmově-komiksový vesmír nebezpečně hroutit.
Celosvětové tržby: 2,3 miliardy (3 filmy)
NEJvolnější: Pixar
Podle jedné fanouškovské teorie jsou všechny dětské filmy studia Pixar propojené v jednom vesmíru, kde všechny i na první pohled šílené odlišnosti (chytrá Auta, mluvící ryby v Hledá se Nemo, zničená země ve Wall-E), mohou existovat společně. Jen se musíme přizpůsobit trochu jinému časoprostoru a rozpřáhnout od hluboké minulosti až po dalekou budoucnost.
Jak tato teorie vznikla? Skoro v každém filmu od Pixaru najdete odkaz na jiný film tohoto studia (v Autech se krátce objeví Wall-E, v zubařské ordinaci z Hledá se Nemo se válí Buzz Rakeťák z Toy Story), což se může zdát jako obyčejné pomrknutí, nicméně fanouškovskou teorii zatím rezolutně neodmítl ani sám Pixar.
Pokud to tak je, vzniká nám obří animovaný vesmír, který i přes slábnoucí kvalitu v posledních letech má pořád obrovské otáčky a co film, to alespoň půlmiliarda na tržbách. O tunách hraček a souvisejících věcech ani nemluvě, ostatně škarohlídi označují blížící se pixarovské hity (třetí Auta, čtvrté ToyStory) za pouhou reklamu na novou řadu hraček. A ano, i Pixar si před časem koupil Disney.
Celosvětové tržby: 10,8 miliardy dolarů (17 filmů)
NEJstarší: James Bond
Nejdéle běžící filmovou sérii – od roku 1962 – obstarává britský špion James Bond. Ačkoliv s každým novým představitelem (aktuální Daniel Craig je číslo 6) probíhá víceméně dějový i stylistický restart, je James Bond považován za nejstarší franšízu. A zároveň také sérii, které před sebou nemá úplně jasnou budoucnost.
Po poslední bondovce s názvem Spectre se začal Daniel Craig veřejně zdráhat dál jako James Bond pokračovat. Tvůrci mu budou muset zaplatit zřejmě pořádný balík, aby u této série, která s ním dostala úplně jiný kvalitativní i finanční úspěch, zůstal ještě alespoň na jeden film. V opačném případě by čekalo vnitřními problémy zmítané studio Sony hledání nového představitele a do toho se nikomu moc nechce.
Verdikt zatím nepadl a filmový Bond s pořadovým číslem 25 je v nedohlednu. Bude si muset pospíšit, protože na jeho místo stylové akční zábavy se pěkných pár let tlačí několik dalších kandidátů, ať už je to Mission: Impossible, znovuzrozené Rychle a zběsile anebo série s Jasonem Bournem.
Celosvětové tržby: 7,1 miliardy dolarů (24 filmů)
NEJefektivnější: V zajetí démonů
Všechny dosud zmíněné filmové série měly jedno společné – vysoké příjmy si vybojovaly díky rozmáchlému rozpočtu, ať už na samotnou výrobu nebo propagaci. Hororový vesmír studia Warner na to jde ale jinak. Za relativně malé peníze dokázal vyrobit horor, který má svoje kvality a osloví i další fanoušky, jimž se jiných lekaček nedostává.
Obvyklý účet zní: pár set milionů celosvětově, což jednoduchým poměrem obstarává průměrně osminásobek nákladů. A to jsou čísla, na která mohou myslet nejdražší filmy jen velmi výjimečně. Série V zajetí démonů a spřízněná Annabelle (letos nás čeká dvojka) navíc může generovat téměř nekonečno hororových nápadů, musí si jen dávat pozor, aby to nebyl samoúčelný styl, kterým se zničily ještě nedávno relativně úspěšné série jako Saw nebo Paranormal Activity
Celosvětové tržby: 900 milonů (3 filmy)
NEJvyčpělější: Transformers a Piráti z Karibiku
O titul nejzbytečnějších pokračování budou letos soutěžit dva velkofilmy, oba s pořadovým číslem 5. Lepší výchozí pozici mají pátí Transformers, další souboj dvou znepřátelených ras inteligentních robotů, kterým Země slouží jako tréninkové hřiště, i přes brutální kritiky přináší stále obrovské tržby.
Může za to především nenasytný čínský trh, který si Transformers zamiloval a neváhal poslední tři filmy spolufinancovat. Že ale série potřebuje nový impulz, si uvědomuje i režisér Michael Bay, který po pátém filmu prý definitivně končí, nicméně chce, aby série pokračovala vedlejšími příběhy o vybraných Transformerech.
Celosvětové tržby: 3,8 miliardy dolarů (4 filmy)
Podobně na tom jsou Piráti z Karibiku. Šušká se, že Johnny Depp přijal roli v pětce jen proto, aby měl čím zaplatit své dluhy, ale může ho těšit, že pirátské příběhy se ještě tak neokoukaly a málokterá dobrodružná sága může myslet na podobná miliardová čísla. Může však tato série existovat bez Johnnyho Deppa a jeho pološíleného kapitána Jacka Sparrowa?
To je otázka, která musí producenty filmu budit ze spaní, protože by chtěli určitě po vzoru jiných filmových vesmírů značku rozkročit i do jiných zákoutí, tedy vyprávět vlastní příběhy vedlejších postav. Nic konkrétního zatím nepadlo, jedno je ale jisté – cenné značky se studio nebude chtít jen tak vzdát.
Celosvětové tržby: 3,8 miliardy dolarů (4 filmy)
NEJuzavřenější: Pán prstenů, Harry Potter
Když před 13 lety doběhl s velkou slávou do kin poslední film z fantasy trilogie Pán prstenů, hned se začalo spekulovat o tom, jak brzy uvidíme i další knihy z báječného světa spisovatele J. R. R. Tolkiena.
Ale souboj o práva na filmového Hobita vzal tvůrcům elán a divákům trpělivost, a když do tří filmů roztažená knížka skončila před dvěma lety cestu kiny, tak se všem vlastně ulevilo. O zfilmování Silmarillionu, kde se ukrývají stovky příběhů z minulosti Středozemě, zatím nepadlo ani slovo.
Celosvětové tržby: 5,9 miliardy dolarů (6 filmů)
Podobný „problém“ mají i další knižní série, ať už jsou to Hunger Games nebo Twilight. Příběh se uzavřel a spisovatelé s filmaři zatím marně hledají způsob, jak populární svět oživit. Jediný, komu se zatím podařilo z uzavřeného kruhu uniknout, je J. K. Rowling. Série Harry Potter skončila po sedmi knížkách a osmi filmech před sedmi lety a divadelní hra zůstane zřejmě jen divadelní hrou, ale kouzelnický svět si o dalšího zajímavého hrdinu říkal.
A tak vznikla Fantastická zvířata, psaná přímo jako filmová série. První díl odstartoval loni, sice se zhruba dvoutřetinovým úspěchem oproti Harrymu Potterovi, ale pořád ve finančních kruzích, kde se vyplatí točit dále. Naplánováno je celkem pět filmů a můžeme si jen přát, aby je měla Rowling vymyšlené tak dobře jako potterovské příběhy.
Celosvětové tržby: 8,5 miliardy dolarů (9 filmů)
NEJbližší: Básníci
Pokud bychom chtěli zabrousit v sériích také do českých luhů a hájů, rekordmanem co do počtu dílů i diváků bude již šestidílná série Básníků. Příběhy Štěpána Šafránka sledujeme od jeho středoškolských pokusů o básničky přes první lékařskou teorii a praxi až k unavenějším rodinným příběhům ze středního věku.
S každým dílem sice zájem klesá a kasovně se nikdy nejednalo o naprostou komerční hvězdu, ale jde o jednu z mála vytrvalých filmových značek, které české filmy mají. Zatímco o další Babovřesky a Kameňák už nikdo nestojí, ohlasy diváků a tvůrců nechávají prostor pro sedmý díl Básníků otevřený. Vrátí se tedy Štěpán ještě jednou, aby znovu recitoval básničky svým životním láskám?
Návštěvnost v Česku a Československu: 6,6 milionu diváků (6 filmů)
