Zničení Palmýry ztělesnilo utrpení syrského lidu pod útlakem teroristů z Islámského státu. Starověké město leželo v oáze uprostřed pouště na životně důležité křižovatce, bylo také nejdůležitějším kulturním centrem starověkého světa, symbolem tolerance a multikulturalismu. Minulý čas je namístě, protože z města zbyly vinou teroristů jen trosky. To vše by teď ovšem mohly změnit moderní technologie.
Od května 2015 město okupovali a znesvěcovali teroristé, připomíná server The Consversation, systematicky ničili monumenty jako chrám Baal-Shamin, Belův chrám, sedm pohřebních věží, sochu lví bohyně a dvě islámské svatyně. Vyrabovali muzeum a během pátrání po cennostech, které by mohli prodat, mučili a zabíjeli civilisty.
Čtěte také: Dům z tiskárny. Takto by mohla vypadat budoucnost čisté energie
Nyní, kdy je město zpět v rukou Syřanů, je v plném proudu odhadování napáchaných škod. A syrská i mezinárodní pozornost je zaměřena na to, jak vše zničené obnovit. Mnoho památek dobrovolníci přemístili, aby je uchránili před zkázou, jeden syrský umělec ve svém díle vykreslil celou destrukci, uprchlíci v jordánském táboře zase vytvářeli miniaturní modely města, z fotografií odhadli počet a pozici všech palmýrských sloupů.
Také mezinárodní komunita hraje v záchraně svoji roli. Skupina UNOSAT využívá satelitních snímků ke zmonitorování poškození, organizace NewPalmyra nebo Palmyra 3D Model zase využívají nejnovějších technologií k vytváření veřejně přístupných 3D počítačových modelů na základě fotografií.
A jiní šli ještě dál. Million Image Database – projekt Oxfordského Institutu Digitální Archeologie – rozdistribuoval fotoaparáty mezi dobrovolníky po celém Středním východě, aby shromáždili 3D fotografie památek. Následně nejenže vytváří 3D modely, ale také znovu vytváří artefakty, památky a architektonické prvky ve skutečné velikosti, a to díky 3D tisku z cementu. Tak například začalo znovuvytváření Belova chrámu, který byl odhalen v dubnu v Londýně.
Není to poprvé, co došlo k takto rozsáhlé obnově. Historické centrum Varšavy, k jehož zničení došlo během 2. světové války, bylo téměř celé zrekonstruované a nyní je světovou památkou UNESCO. Rekonstrukce jsou obecně nákladným procesem, ovšem díky digitálním technologiím je jejich dokončování rychlejší a i o něco levnější.
Někteří ovšem mohou namítat, že se 3D tisk nedokáže zachytit autenticitu originálních struktur. Často se zdůrazňuje také skutečnost, že boje v Sýrii stále pokračují. V konfliktu padlo na 370 tisíc Syřanů, miliony jich přišly o svůj domov a až 70 procent měst bylo zničeno. Proto by měla být prioritou hlavně humanitární pomoc a stabilizace země.
Čtěte také: Naučili roboty fotit. A vy si tak v e-shopech můžete vybírat ve 3D
Rekonstrukce se zatím zaměřuje pouze na ty památky, které byly drasticky zničené. Možná je ale důležitější položit si otázku, jestli navrácení Palmýry do stejného stavu jako před konfliktem nepopírá značnou kapitolu historie města. Tak jako u předchozích konfliktů bude nutné zbudovat památník coby svědectví toho, co se v oblasti stalo. Vzpomínku na ty, co byli v Palmýře sťati, připoutání ke sloupům a následně spolu s nimi odpáleni nebo jinak popraveni proto, že se snažili chránit památku, která pro ně byla tolik důležitá.
Tyto a mnohé další příběhy jsou součástí historie nejen Palmýry, ale celé Sýrie.