Ten případ prolétl i českými médii. V roce 2001, těsně před útokem na Dvojčata, soutěžil v britské mutaci soutěže Chcete být milionářem? muž jménem Charles Ingram. Sice armádní major, ale ve skutečnosti veskrze obyčejný a průměrný Brit dosáhl na nejvyšší výhru, tedy milion liber.
Celonárodní senzaci však zhatilo obvinění z podvodu – Ingramovi měli z publika radit jeho žena Diana a další komplic, kteří u správných odpovědí vždy strategicky zakašlali. Zdá se vám to švihlé, absurdní, ale vlastně geniální? U nové minisérie Kvíz sebou u každého zakašlání trhnete ještě intenzivněji než během karantény.
Novinka od režiséra Stephena Frearse (Královna, Nebezpečné známosti) ale začíná daleko od podvodníků, totiž v roce 1998 v kancelářích televize ITV. Právě tam se začne rodit nový formát, který má vycházet z britské posedlosti hospodskými kvízy.
https://www.youtube.com/watch?v=M25F6hLg2bo
Producenti chtějí vytvořit „eventovou televizi“ („Jako byl pohřeb princezny Diany!“), která k obrazovkám v jeden čas přiková celý národ. Což se jim pravděpodobně naposledy v dějinách televizní zábavy podaří, neboť z Milionáře se stane hit. Mimochodem, na TV Nova se soutěž začala vysílat v roce 2000 a ještě tři roky po uvedení měla průměrnou sledovanost skoro tři miliony diváků.
V Británii samozřejmě operovala ještě s vyššími čísly, Milionář se ostatně prodal do 108 zemí světa včetně Ameriky, od níž Britové do té doby naopak nejúspěšnější pořady přebírali. Kouzlo Milionáře bylo v jeho dramatičnosti, která stupňovala stres a nepřinášela úlevu. Diváci sledovali soutěžící, činící v přímém přenosu riskantní rozhodnutí, která mohla ovlivnit celý jejich další život.
Pravidla byla ve všech zemích stejná, lišil se jen soubor otázek, který měl být atraktivní pro každé teritorium. V Česku tedy šlo například i o popkulturní okruhy týkající se původní tvorby Novy, i když prim všude hrály akademické znalosti.
Soutěžící v potemnělé aréně se silnými bodovými světly odpovídali na otázky, přičemž měli vždy na výběr ze čtyř možností. Jak postupovali dál, potenciální výhra rostla. Každý měl k dispozici také záchytné body a trojitou pomoc: když odpověď neznal nebo si nebyl jistý, mohl využít přítele na telefonu, anketu publika nebo možnost zkrouhnutí možných odpovědí na pouhé dvě. Problém ale byl se do horkého soutěžního křesla vůbec dostat.
Každý musel ještě obstát v takzvaném rozstřelu, který přímo v aréně testoval znalosti i rychlost reakce. Teprve pak se soutěžící dostal až k možnosti vyhrát opravdové jmění. V Kvízu do křesla major Ingram usedne ve druhé epizodě a jeho manévrování otázkami je vskutku podezřelé. Na poslední chvíli vždy změní finální odpověď, i když jeho hlasité přemítání vždy směřuje k úplně jiné volbě. A ano, než předvede tento veletoč, někdo z publika zakašle.
Kašlem to přitom nekončilo. Seriál odkrývá tragikomickou podvodnickou organizaci, označenou jako „syndikát“, do níž se vetře Ingramova manželka Diana, vášnivá milovnice kvízů. V rámci organizace spolu spořádaní, středostavovští občané sdíleli otázky, skrze které se mohli dostat na casting. Když se pak jeden z kompliců do soutěže dostal a využil nápovědu přítele na telefonu, syndikát zajistil, že se podvodník dovolal ke skupině knihomolů vybavených encyklopediemi. Stále se totiž bavíme o éře před Googlem!
Minisérie Kvíz je nicméně důmyslnější. Celou druhou epizodu nechá diváka ukolíbat se jistotou, že o vině Ingramových není pochyb. Ve třetí epizodě ale přijde na přetřes soud, v němž se na důkazy najednou nahlíží z jiné perspektivy. Televize totiž důkazní materiál sestříhala a tím ho upravila, aby konvenoval obžalobě.
Ingramovi byli skutečně odsouzeni, i když dodnes tvrdí, že jsou nevinní. A je to právě Kvíz, který se neustále ptá diváka, zda se postaví na jejich stranu, či nikoli. A je vůbec hlavní otázkou, zda Ingramovi soutěž „hackli“?
Postupně se totiž ukáže, že stanice ITV vydělala i na případu samotném, neboť o Ingramových natočila dokument. A aby se kruh mediálně vděčného a finančně výnosného skandálu uzavřel, televize produkovala také aktuální minisérii. Případ Ingramových (v jejichž společnosti každý „humorně“ kašle) tak připomene snímek Loganovi parťáci nebo minisérii McMiliony. I v nich se obyčejní lidé a podnikaví chudáci chtěli obohatit, jenže to tragikomickým způsobem vybouchlo.
Mimochodem, také český Milionář, moderovaný až do roku 2005 postupně Vladimírem Čechem, Martinem Preissem, Ondřejem Hejmou a Markem Vašutem, má za sebou skandál. Účastník jménem Karel Lupoměský vysoudil na Nově odškodné ve výši tří milionů korun. Znění jedné z otázek mělo totiž dvě správné odpovědi. Lupoměský označil jednu z nich, a přesto vypadl.
Později se však u soudu objevil znovu, tentokrát v roli obžalovaného. Z pozice filmového producenta údajně s kolegou Janem Miličem vydírali producentku Deanu Jakubiskovou Horváthovou. Od soudu odešli s podmínku. Třeba se i jejich příběhu někdy ujme nějaká televize…
