Vláda se dohodla na nové podobě kurzarbeitu. Režim, který představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce, by mohl novelizovaný platit již od listopadu.
Ministerský kabinet by návrh rád prosadil, neboť na konci října přestanou fungovat dočasné programy Antivirus, které firmám omezeným koronavirem přispívají na mzdy.
Podle schválené novely by kurzarbeit mohla „aktivovat“ vláda při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku, a to vždy výhradně po projednání s tripartitou. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát.
Jak konkrétně by měl nový kurzarbeit vypadat:
Zaměstnanci
- Doma by mohli zůstat až čtyři dny v týdnu.
- Za neodpracované hodiny by dostávali 70 procent čistého, nejvýše však do celostátní průměrné mzdy.
- Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok.
- Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku alespoň čtvrt roku.
- Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.
Zaměstnavatelé
- Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 procent pracovníkovy čisté mzdy.
- Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku.
- Třetinu doplatku za volné hodiny či dny by hradil zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel.
- Aby firma příspěvek od státu získala, nesměla by sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku.
Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové je nezbytné dopad zkrácené práce spravedlivě rozdělit mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance.
„Je to kompromis. Jedna i druhá strana ustoupila. Předkládáme zákon, který dává smysl a pomůže ekonomice,“ okomentovala po jednání kabinetu.
Aby novela vešla v platnost, musí ještě projít parlamentem a posléze být podepsána prezidentem. I s ohledem na tlak ze strany odborářů a zaměstnavatelů, kteří s vládním návrhem nesouhlasí, lze očekávat, že ještě dozná změn.
