Zatímco některé podniky pandemie nemilosrdně devastuje, jiné v krizi dál vzkvétají. Dobrým příkladem je společnost Dáme jídlo, která roste i během lockdownu. Hotová jídla rozváží stále většímu počtu zákazníků, a to přesto, že mezitím většina restaurací živoří.
Asi se tomu nelze divit. Řada lidí dovážkové služby během pandemie vyzkoušela vůbec poprvé a považuje je za bezpečnější alternativu k návštěvě restaurace či nákupu ingrediencí někde v kamenném obchodě.
České dceři nadnárodní skupiny Delivery Hero se však dařilo dobře už před krizí – několik let v řadě jí meziročně roste počet objednávek o 45 až 50 procent. Letos tento trend pokračuje a po nedávném zpřísnění opatření zájem lidí o rozvoz pokrmů ještě stoupl.
Podle výkonného ředitele společnosti Filipa Fingla však zákazníci oceňují nejen větší bezpečnost, ale také ušetřený čas, pestrou nabídku pokrmů i možnost objednat si kdykoli během dne.
„Zájem o naše služby ze strany zákazníků i partnerských restaurací v tuto chvíli roste. Je to samozřejmě dáno aktuální složitou situací, ale svůj významný podíl má i sezonalita. Se zhoršujícím se počasím lidé obecně objednávají častěji,“ říká Fingl.
Co se však s krizí změnilo, je složení objednávek. Lidé mají tendenci objednávat více pokrmů najednou, častěji mají zájem i o nápoje, a to včetně piva, a dvojnásobně vzrostl také počet objednávek s dezerty.
V reakci na vývoj poptávky tak společnost zavádí i některé novinky. Takovou je třeba rozvoz snídaní, který Dáme jídlo spouští v těchto dnech – zatím jen v Praze, Brně a Ostravě. Pokud se však osvědčí, rozšíří se i do dalších měst po celé České republice.
Podle Fingla vydělávají na úspěchu Dáme jídlo i klasické restaurace, obzvláště v dnešní složité době, kdy jsou rády za každého zákazníka.
„Vzhledem k dynamickému vývoji na jaře i nyní v podstatě ze dne na den a za pochodu neustále zavádíme řadu změn a novinek. Naše obchodní oddělení je v intenzivním kontaktu s partnerskými restauracemi a pracuje s nimi na nastavení služeb tak, aby mohly naplno využívat naši platformu, a ta jim přinesla tolik potřebné nové zákazníky a objednávky,“ říká Filip Fingl.
Z pohledu majitele žižkovského bistra Matoka, Saby Dzhimsheleishviliho, je však situace přece jen trochu komplikovanější.
„Spolupráce s rozvážkovými službami, jako je Wolt nebo Dáme jídlo, nám pomáhá vydělávat a jsme s ní v zásadě spokojeni. Vzhledem k nastaveným maržím je však potřeba, abychom ušlou část zisku dohnali jinde a kombinovali tak rozvoz s jiným způsobem prodeje. To v našem případě zajišťuje výdejní okénko na ulici,“ vysvětluje restauratér.
Rozvozy si totiž berou kolem 30 procent z objednávky, a to je často pro restaurace až příliš vysoká daň za nového klienta. Spolumajitel a manažer Bistra Franz Vojtěch Nozar je tak k podobným společnostem ještě kritičtější. „Velké rozvozové služby fungují jako klasické korporace, kde hlavním cílem je maximalizace zisku, a to se odráží na přístupu k již tak těžce zkoušenému gastronomickému světu,“ dodává.
