„Pracujeme více a s menšími výsledky,“ přiznává obchodní a marketingová ředitelka hotelu Four Seasons v Praze Martina Vávrová. A v rozhovoru odkrývá i další trendy a nová pravidla, která teď platí v hotelovém byznysu, včetně toho nejluxusnějšího.
Hotelový průmysl je zasažen největší krizí od druhé světové války. Lze to vůbec zvládnout, navíc v poměrech malé České republiky?
Ano, jde to, ale je to strašně náročné. Fakt, že se v podstatě zastavil cestovní ruch je věc, kterou nemohl ovlivnit nikdo z nás. Co ale ovlivnit můžeme, je náš přístup. Museli jsme snížit náklady a zároveň přijít s novými věcmi a dát jim alespoň nějaký ekonomický smysl. Nemít hosty na lobby, přejít z 80% obsazenosti na 5%, rozloučit se s kolegy, se kterými pracujete třeba i 15 let, a ve stejnou chvíli zároveň přicházet s novou obchodní strategií, je opravdu těžké.
Nicméně, když jsem letos na jaře po vládním zákazu provozu viděla řetěz na našich vstupních dveřích, dostavil se efekt zdravého naštvání a nastartovalo nás to k extrémnímu pracovnímu výkonu. Přišli jsme s plánem, jak oslovit a do hotelu dostat místní klientelu. Bylo to riskantní, Česká republika pro Four Seasons v Praze nikdy nebyla klíčovým trhem, ale vyšlo to.
Jak se liší český klient od toho zahraničního?
Nijak, oceňuje kvalitní produkt i zážitky, očekává standard Four Seasons. Útrata tuzemského hosta v hotelu za restauraci či wellness je v průměru stejná jako u typického zahraničního zákazníka. A na tom jsme postavili naši nabídku. Cenu za pokoj jsme ve speciálním balíčku Praha na dlani přizpůsobili místnímu trhu, avšak za podmínky rezervace přímo s hotelem. A nabídli jsme ty nejatraktivnější kategorie pokojů a apartmánů s výhledem na Vltavu, Karlův most a Pražský hrad.
Takže jste trhu nabídli ty nejlepší pokoje. Očekával bych, že spíše nabídnete za nižší cenu pokoje standardní. Proč?
Místní hosté k nám jezdí za zážitkem a ten prostě budou mít lepší ve vyšší kategorii pokoje s výhledem na dominanty Prahy. Pracuji ve Four Seasons již 13 let a ten nádherný výhled na město mě nikdy neomrzí. Místní klientela na balíček Praha na dlani reaguje skvěle a v posledních datech mj. vidíme, že se k nám více než 50 % českých hostů vrací. Toho si vážíme.
Ekonomicky to ale úplně fungovat nemůže. Neříkejte, že česká klientela dokáže nahradit tisíce amerických a západoevropských turistů…
To nemůže, a také se to pochopitelně nestalo. Náš hotel si od znovuotevření v květnu rezervují noví hosté, ti ovšem celkovou ztrátu příjmů nemohou nahradit. I tak jsem přesvědčena, že vše není jen o číslech – hotel ožil a pomohlo to morálce mezi zaměstnanci. Člověk se v krizi naučí slavit i malé úspěchy, a to i přesto, že pracujete více s menšími výsledky.
A co bude dále? Budete mít „české Vánoce a Nový rok“ nebo už se hlásí i zahraniční hosté?
I na vánoční svátky se soustředíme na české hosty, prodloužili jsme balíček Praha na dlani až do konce roku. Pohled do rezervací mi ale ukazuje, že půjde o mix české i mezinárodní klientely. Hosté u nás mohou rezervaci zrušit 24 hodin před příjezdem bez jakékoliv sankce, což v nejistých časech pandemie velmi ocení.
Zvládnou pražské luxusní hotely přežít tuto koronavirovou krizi?
Musí, ale snadné to nebude. Praha je mnohem více závislá na zahraniční klientele než třeba Paříž či Miláno. Proto je dopad na ni jako destinaci v rámci Evropy jeden z největších. Ale věřím, že to zvládneme, nejdůležitější nyní bude, aby se lidé cítili při cestování bezpečně. Klíčový bude vývoj vakcíny, jaká budou hygienická pravidla v hotelech, letadlech a všude ve společnosti. To vše ovlivní další vývoj cestovního ruchu.
