Vlahé jarní večery a česká interpretační špička v kulisách památky UNESCO táhnou v červnu do desetitisícové Litomyšle davy fanoušků klasické hudby. Smetanova Litomyšl každoročně vyprodá na třicet tisíc vstupenek a řadí se k největším tuzemským festivalům klasiky.
A její pořadatelé to nevzdávají ani v době, kdy řada kulturních eventů už poněkolikáté posouvá termíny do nejisté budoucnosti.
Příští týden začíná předprodej vstupenek na letošní ročník a dlouholetý ředitel festivalu Jan Pikna očekává, že půjdou na dračku. Jako vždy.
„Standardně máme vyprodáno přes 95 procent festivalu, vstupenky na nejatraktivnější koncerty jsou zpravidla rozebrané během prvního týdne,“ pochvaluje si Pikna.
„S ohledem na aktuální epidemiologická opatření, která nám zatím umožní pustit do oběhu nanejvýš padesát procent vstupenek, se k běžným divákům nejspíš dostane jen zlomek z nich,“ konstatuje Pikna s odkazem na závazky ke sponzorům, kteří z valné většiny zůstali festivalu věrni i v krušných časech.
Pořadatelé „Smetanky“ se rozhodli boj s pandemií ustát bez přerušení. Stůj co stůj. Loni přišli na poslední chvíli s komorní variantou přehlídky. „Zrušili jsme velké operní produkce a koncerty přesunuli do menších sálů, kde běžně nehrajeme. Festival tím získal nový náboj a nakonec jsme posbírali spoustu nadšených ohlasů,“ tvrdí šéf festivalu.
Letošní ročník by měl být z pohledu dramaturgie opět plnoformátový, byť se z obvyklého červnového termínu posune na začátek prázdnin a pětadvacet hracích dnů se smrskne na jedenáct. „Jelikož ale letos budeme opět stavět zastřešení nad hlavním zámeckým nádvořím, náklady zůstanou v obvyklé výši, byť výnosy klesnou,“ říká Pikna.
Dlouholetý ředitel festivalu Jan Pikna
V novodobé historii Smetanovy Litomyšle to není první katastrofa, s kterou si museli pořadatelé poradit. V roce 2008 se zámkem prohnalo tornádo a voda z výsuvného zastřešení spadla na publikum. A s ohledem na medardovský termín festivalu představení celkem často přeruší vydatný liják, který nekompromisně přehluší účinkující.
Letošní situace přináší ovšem i výhody. Program láká na lokální hvězdy, které bývají jindy vybookované a nedostupné, jako jsou soubory Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704 či Pavel Haas Quartet.
Když před necelým čtvrtstoletím přebírali manželé Piknovi se svým týmem pořádání festivalu od města, šlo o víkendovou přehlídku s milionovým rozpočtem. V průběhu let vyletěl na 43 milionů, spolu s rozsahem a prestiží akce.
„Zatím si z finančních důvodů nemůžeme dovolit pozvat největší zahraniční ansámbly nebo premiérovat inscenace nastudované na míru pro nás, jako je tomu třeba v Salzburgu,“ vzhlíží Pikna snivě k největšímu opernímu festivalu světa, který město v alpském podhůří plní klasickou hudbou vždy celé léto.
Přestože o budgetu 200 milionů eur jako v Salzburgu si Piknův tým může nechat pouze zdát, každoročně se snaží produkci i návštěvnický komfort zdokonalovat. „Zatímco při prvních ročnících sami účinkující museli často dojít z nádraží po vlastních, dnes jsou i běžným hostům k dispozici festivalová auta,“ zmiňuje ředitel.
„Průběžně vylepšujeme zázemí i technické vybavení akce. A taky se snažíme publikum nenásilně edukovat,“ odkazuje k titulkovacímu zařízení, které méně zběhlé diváky upozorní i na to, kdy je prostor pro potlesk.
Přitáhnout ke klasice nové publikum pořadatelé usilují průběžně. Návštěvníkům, kteří se necítí na formální večer, posledních pět sezon nabízejí zdarma zónu ve Festivalových zahradách, kde si balet, divadlo či koncerty mohou užít v žabkách, při pikniku v trávě.
Právě v gastronomické koncepci ještě vidí Pikna prostor pro další rozvoj. „V zahraničí jsou podobné akce často spojeny s prémiovou gastronomií, v ceně vstupenek bývají zahrnuty i večeře s michelinskými šéfkuchaři a šampaňským,“ líčí Pikna s tím, že pro podobný koncept zatím v Litomyšli chybí publikum. „Zároveň bychom rádi udrželi festival dostupný i pro místní diváky, kteří Smetance dávají typický kolorit,“ dodává.
Atmosféře akce sluší i propojení s výtvarnou Litomyšlí. V městečku, které bývá často vyzdvihováno jako příklad ideálního přístupu radnice k veřejnému prostoru a kde v poslední době zhusta staví nejlepší architekti Česka, funguje snad nejvíc galerií na počet obyvatel. Večerním koncertům tak předcházejí vernisáže, happeningy a celé město od pozdního odpoledne až hluboko do noci vibruje uměním. Covid necovid.
