Ano, je to trochu klišé: supersportovní auto a vedle něj startující stíhačka. Ale pořád to nepřestává fascinovat. Obzvlášť když takhle postavíte Bugatti Chiron Sport s výkonem 1500 koní a tryskáč Rafale Marine s výkonem 5727 koní. A čekáte, co se bude dít.
Proč se tohle vůbec událo? Protože marketing legendární automobilky. Ale s výsledkem, který prostě chcete vidět, ačkoli víte, jak to dopadne.
Hlavní roli tady hraje jeden z dvaceti vyrobených kusů speciální edice Bugatti Chiron Sport pojmenované Les Légendes du Ciel (Nebeské legendy) za necelých 90 milionů korun.
Francouzská automobilka touhle šíleností na čtyřech kolech vzdává hold francouzskému letectví a bývalým armádním pilotům. I proto, že mezi ně patřila řada úspěšných závodních jezdců Bugatti. Například legendární francouzský letec Roland Garros vlastnil Bugatti Type 18 z jednoho prostého důvodu: aby byl stejně rychlý na zemi jako ve vzduchu.
Sám Ettore Bugatti navíc kolem roku 1915 stavěl letecké motory a od roku 1937 pracoval na vývoji celého letadla, které by překonávalo tehdejší rychlostní rekordy. Projekt ale zastavila válka.
„Letecká“ edice Bugatti Chiron Sport se do světa letectví prodírá prostřednictvím několika detailů. Poznávacím znamením je především šedý lak typický pro armádní letouny. Zvenku lze edici snadno rozpoznat ještě podle modro-bílo-červené trikolory na přední části prahů.
Interiér auta zdobí kůže, která připomíná přírodní kůži používanou v minulosti v letadlech, na dveřích najdete náčrtek závodní scény mezi letounem Nieuport 17 a Bugatti Type 13 a podobně je ozdobena i opěrka hlavy. Hliníkové lišty pak na prazích nesou nápis Les Légendes du Ciel. Užívat si to bude moct jen dvacítka majitelů tohoto supersportu. Víc jich Bugatti nevyrobí.
Ale zpátky na ranvej základny Landivisiau. Za volantem Chironu Sport tady seděl oficiální pilot Bugatti Pierre-Henri Raphanel, který se čtrnáctkrát zúčastnil závodu Le Mans, přičemž dvakrát skončil druhý a jednou vyhrál kategorii GT.
Za sebou má i závod formule 1 a v roce 2010 pak s bugatti překonal rychlostní rekord pro silniční supersportovní vozy, kdy se za volantem modelu Veyron řítil rychlostí 431,072 kilometru za hodinu.
V kokpitu Rafale Marine, chlouby francouzského námořního letectva, na odmávnutí startu čekal kapitán Etienne. Muž, který na tomto dvoumotorovém stroji létá již pět let. Za sebou má více než dva tisíce letových hodin ve stíhačkách a přes 500 vzletů a přistání na letadlové lodi.
Jeho stroj Francie vyvinula poté, co opustila program Eurofighter, a do služby ho zařadila před deseti lety. Dvoumotorové letadlo schopné letět rychlostí až 1975 km/h vyniká hlavně tím, že dokáže odstartovat na krátké vzdálenosti a nabízí i skvělé manévrovací schopnosti, díky kterým může startovat a přistávat na moři.
Jak si oba stroje vedly? Bugatti se brzy po startu ujímá vedení. Aby ne, z 0 na 100 zrychlí za 2,4, sekundy, dvoustovkou jede za 6,1, třístovkou za 13,1 a rychlosti 400 kilometrů za hodinu dosáhne za 32,6 sekundy. Na zemi tak auto vede.
Letoun vedle něj po 150 metrech dosáhne rychlosti 165, po 250 metrech 210 a po 450 metrech vzlétne rychlostí přibližně 260 kilometrů za hodinu. Jakmile se pak dostane do vzduchu, je jen otázkou okamžiku, než Bugatti Chiron Sport překoná.
„Nejdřív jsem se letadlu vzdaloval, ale po dalších několika stech metrech byl ve vzduchu asi dvacet metrů nade mnou. Neuvěřitelný a fantastický pohled,“ popisoval vnímání závodu Pierre-Henri Raphanel, který v autě začal brzdit zhruba po 1,5 kilometru v rychlosti přes 350 kilometrů za hodinu.
V tu dobu už Rafale Marine zmizel na obzoru…
