David Sable je výkonným ředitelem globální marketingové společnosti Y&R (Young & Rubicam), která po celém světě zaměstnává více než 16 tisíc lidí. Jeho články od nynějška najdete na Forbes.cz. V prvním textu se dozvíte, jak si svou kariéru představoval, když mu bylo 22 let. A co by poradil těm, kterým je 22 let právě nyní.
Přál bych si, abych ve 22 letech věděl, že…
Reklama je ve skutečnosti obsah.
Televize bude prohlášena za mrtvou a bude dál upadat.
Že slovní doporučení dostane nový život v podobě sociálních sítí a bude zodpovědné za všechno od toho, jak lidé nakupují, po to, jak dělají revoluce.
Jednoho dne budu bohatý… kdo by to byl řekl.
Dobře, tak to byla až příliš velká nadsázka. Zkusme to znovu, od začátku.
Moje první práce v oboru byla u Y&R, kde jsem začal před 40 lety jako stážista.
Teď by asi vypadalo skvěle, kdybych tuhle první zmínku mohl propojit s tím, co dělám nyní, ale ve skutečnosti jsem tehdy neměl nejmenší tušení, co chci dělat.
To, co jsem objevil u Y&R jsem si zamiloval. Ale bylo by nefér a nepravdivé říci, že se tehdy zrodil celý můj životní plán.
Co je však v mé kariéře pevně zakořeněné, je moje touha zkoušet nové věci a přijímat nové výzvy. Nerad se nechávám ukolébat. Když jsem v pohodlí, cítím se nesvůj. Ale rád se učím a nové znalosti pak rád využívám.
Takže po několika letech v oboru jsem se přestěhoval do Izraele a s partnerem založil agenturu. Tehdy mě poprvé chytly technologie.
Když jsem se vrátil do Ameriky, od reklamy jsem se přesunul k PR a moje schopnost učit se vystřelila nahoru. A když jsem se pak zas vrátil k reklamě, už to bylo na globální, integrované úrovni.
Když jsem znovu opustil Y&R, tak jsem se vrhl na podnikání v digitální sféře, a to v době, kdy si každý myslel, že je to holé šílenství.
A když jsem opět přešel k práci v agentuře, tak jsem šel k Wundermanům, což bylo tak digitální a datově zaměřené, jak jen to tehdy šlo, a mohl jsem tam aplikovat vše, co jsem se naučil v technologické horečce.
Před třemi lety se celý kruh uzavřel, když jsem se stal ředitelem Y&R. A abych byl upřímný, jednou za čas mám dojem, že jeden z dřívějších ředitelů se vrátí do své kanceláře a mě z ní vyhodí. Je v tom bezpochyby něco speciálního (a neskutečného), když se vrátíte řídit firmu, kde jste prvně začínali.
Budoval jsem svoji kariéru a vedl svůj život s jasně daným pohledem na svět:
Jdi do toho naplno nebo zůstaň v posteli.
Nemá cenu cokoliv dělat, když se nepokusíte to udělat větší, lepší a zajímavější než kdokoliv jiný.
Ale ani to samo o sobě nestačí. K tomu to ještě musíte navíc dělat správně – s vědomím, co je opravdu důležité. Co má pravou hodnotu – rodina, přátelé a služba ostatním.
Důležité věci vám poskytují základ. A i když je nemůžete zpeněžit, jsou hodnotnější než cokoliv jiného.
A, aniž bych o tom věděl, moje silné přesvědčení o nutnosti pomáhat druhým nezůstalo nepovšimnuto. Několik let zpátky někdo v agentuře vyhrabal z archivu posudek, který na mě kdysi vypracoval tehdejší ředitel společnosti.
Zaprvé, nikdy by mě nenapadlo, že o mě vůbec bude psát.
Zadruhé, co mě ale opravdu ohromilo, bylo, že napsal, že mám dobře vyvinutý smysl pro sociální cítění. Ze všech věcí, které napsal, tohle pro mě znamenalo nejvíc.
Svůj posudek pak zakončil tím, že neviděl žádný strop pro to, co bych v agentuře mohl dokázat. Takže hádám, že moje absence plánu mě dostala tam, kde si ostatní mysleli, že bych mohl být. Jen jsem to musel sám objevit.
Takže, pokud je vám zrovna 22 let, moje rada je jednoduchá:
Buďte sami k sobě upřímní.
Nenechte se chytit v diginesmyslech, reklamních nesmyslech nebo jakýchkoliv jiných nesmyslech. Jinými slovy, nepapouškujte to, co se zrovna ten den nejvíc říká. Hledejte opravdová přátelství, nejen ta virtuální.
A vše zakládejte na pravdách. Jsou mnohem zásadnější, silnější a trvalejší, než jakákoliv aplikace. Dokonce víc než Facebook. To vám slibuji.
Další články na Forbes.cz:
Investor Jakub Havrlant: Čeho se musíte vzdát, abyste uspěli
Podnikatel Eric Schiffer: 5 kroků, jak proměnit svůj nápad ve skutečný byznys
Foto: David Turecký
