Myšlenkové mapy se na celém světě používají jako všestranný nástroj, jak si uspořádat myšlenky do vizuální, a tedy přehledné podoby. Rozvíjejí kreativitu, vylepšují paměť a tím pádem i vaši produktivitu. Když se je naučíte používat, využijete lépe svůj potenciál a celé spektrum svých kortikálních dovedností – slova, obrázky, barvy, čísla, logiku i prostorové povědomí. Své úkoly tak budete řešit efektivněji, kreativněji a budete je mít pod větší kontrolou.
Koncept mind mappingu, jak se v angličtině této pomůcce říká, představil v 70. letech Tony Buzan a dnes na jeho odkaz navazuje společnost ThinkBuzan. Její ředitel Chris Griffiths pro Forbes.cz sestavil návod, jak myšlenkové mapy co nejlépe využít.
1. Potřebujete veletrh nápadů
Myšlenkové mapy ztělesňují způsob, jakým funguje lidský mozek. V něm se myšlenky formují okolo jedné základní ideje, z níž vycházejí křivočaré větve, které hlavní téma rozvíjejí. Mozek totiž reaguje na zmíněná klíčová slova a přiřazuje k nim různé asociace. Jak vám začnou proudit mozkem, je třeba je zaznamenat do myšlenkové mapy. Opět podle klíčových slov nebo krátkých hesel. Díky tomu, že struktura větví je nelineární, si nemusíte lámat hlavu s uspořádáním a aranžmá. Na to se zaměřte až následně, kdy byste měli využít dalších menších větví a odboček. Dobrou pomůckou je dát jednotlivým idejím jednu barvu, usnadňuje to pak orientaci v toku myšlenek. A důležitá věc: zaznamenejte si každou asociaci i vedlejší myšlenku, jakkoli vám přijde bizarní – právě z nich často vznikají ty nejlepší nápady.
2. Plánujte snadněji
Jak si naplánovat úkoly nebo dlouhodobé projekty, které vás čekají? Myšlenkové mapy jsou na to ideální nástroj. Stačí si jednoduše načrtnout, jaké úkoly máte a čeho chcete dosáhnout. K tomu přiřaďte i cestu, jak se k tomu dostat. Hezky si cestu vybarvěte, abyste vždycky, když se na mapu podíváte, přesně věděli, v jaké fázi jste a kolik vám ještě zbývá urazit. Myšlenková mapa taky funguje jako dobrý motivační prvek. Pokud se vám grafické ztvárnění povede, měli byste být schopni vidět a vychytat případné mezery ve vašem uvažování.
3. Všechno si (ne)zapamatujte
Fungovalo to u taháků ve škole, funguje to i u myšlenkových map – jejich vytvářením se toho spoustu naučíte! Informace si zapamatujete tím, že je píšete nebo čtete – mnohem efektivnější ale je si je asociovat. Jen tak se vám rozeběhne ten správný sled myšlenek a vydolujete tak z mozku nejvíce. Myšlenkové mapy jsou pro asociace ten nejlepší „vehikl“. Můžete v nich zaznamenat velké množství různých informací a díky grafickému zpracování si je snadněji vybavíte. Čím výraznější obrázek, tím lehčí zapamatování.
4. Získejte si publikum
Myšlenkové mapy mohou být hodně užitečné i při prezentaci před publikem. A to dvěma způsoby. Zaprvé: jsou prostě hezčí a zajímavější než samotný text. Když promítnete před lidmi hezky vykreslenou přehlednou myšlenkovou mapu, rozhodně to bude vypadat lépe než blok z písmen. Publikum si je určitě lépe zapamatuje. A zadruhé: při prezentování či moderování pomohou i vám. Jedno slovo nebo krátké heslo stačí, abyste jeli podle správného scénáře a neztratili se. A nemuseli pořád klopit oči a číst z poznámek – nikdo přece nechce poslouchat robota.
5. Prostě problém vyřešíme
Než se pustíte do řešení nějakého problému, je důležité určit si, co všechno tento problém obnáší. Když si všechny elementy zaznamenáte do myšlenkové mapy, dostanete „big picture“, tedy pohled z ptačí perspektivy na to, co vás čeká – je to lepší než na nějakou důležitou okolnost zapomenout. Navíc když zmapujete celou situaci, třeba vás napadne kreativní řešení, na které byste při normálním postupu nepřišli. V myšlenkové mapě se navíc můžete elegantně posouvat tam a zpět, když přijdete na to, že některé řešení nefunguje.
6. Nemučte se při učení
V myšlenkových mapách se dobře konsoliduje velké množství informací do jednoho obrázku. Obsáhlé texty nebo koncepty dokážete smrsknout na jednu stránku, na níž se díky klíčovým slovům a uspořádání do větví snadno zorientujete a zároveň můžete jít i do velkých detailů. To může být hodně nápomocné pro dyslektiky a obecně pro lidi s poruchou učení. Zásadní výhodou myšlenkových map je rozmanitost – když se u klasického lineárního formátu vydáte špatným směrem, přeskočíte důležitý bod nebo si na něj nemůžete vzpomenout, tak jste v koncích. To se vám u myšlenkových map nestane.
7. Hodnocení zaměstnanců v myšlenkách
Myšlenkové mapy pomáhají věci pochopit a zapamatovat si je, takže jsou oblíbenou pomůckou studentů. Jejich paprskovitá struktura vysloveně nabádá jít v daném tématu víc do šířky a zachytit všechny nashromážděné informace. Myšlenkové mapy ale můžete stejně efektivně použít i při hodnocení svých zaměstnanců. Nechte je vyplnit jednu část mapy tím, co se jim povedlo, a vybarvit tyto větve zelenou barvou. Pak červenou ty, co se jim nepovedlo, a žlutě ty oblasti, kde by se měli nebo chtěli zlepšit. To samé pak udělejte z pozice vedoucího, sedněte si dohromady a obě mapy porovnejte. Uvidíte, že dojdete k zajímavým výsledkům.
Velký rozhovor s Chrisem Griffithsem jsme otiskli v dubnovém vydání magazínu Forbes minulý rok. Objednat si ho můžete na [email protected].
