„Uspěl jsem, protože téma mého filmu je mezinárodní a zároveň nadčasové. S napětím ale očekávám, jak ho vlastně přijmou Češi,“ přiznává dokumentarista Francesco Montagner.
Jednatřicetiletý čerstvý absolvent pražské FAMU se právě vrátil z filmového festivalu v Locarnu, kde vyhrál za svůj bakalářský snímek Bratrství hlavní cenu, Zlatého leoparda.
„Přihlásili jsme se jako jediný dokument v soutěži, výhra je pro mě dost nečekaná,“ směje se původem vystudovaný ekonom z Trenta.
Pardo d’oro Concorso Cineasti del presente to the best film: BROTHERHOOD by Francesco Montagner, Czech Republic / Italy at the 74 Locarno Film Festival, Locarno, Saturday 14 August 2021 © Locarno Film Festival / Ti-Press / Massimo Pedrazzini
Francesco Montagner s hlavní cenou z filmového festivalu v Locarnu
Do Prahy ho přivedlo renomé zdejší Filmové a televizní Akademie múzických umění. Montagner chtěl studovat dokumentární film a měl dojem, že v Itálii nenachází tu správnou školu.
„Netoužil jsem jako ostatní odjet do Londýna nebo Francie. Viděl jsem české dokumenty od Bohdana Bláhovce nebo Lukáše Kokeše a pochopil jsem, že Česko je místo, kde se chci učit,“ vzpomíná Montagner, který momentálně na FAMU také přednáší.
Triumf v Locarnu pro něj není premiérou – už v roce 2014 získal na filmovém festivalu v Benátkách cenu za film Animata resistenza v kategorii nejlepší dokument o kinematografii.
Bratrství je ale podle Francesca Montagnera zcela ojedinělý počin proto, že se mu podařilo dostat do velmi uzavřené komunity. Snímek zachycuje příběh tří bosenských bratrů Jabira, Usamy a Useira, kteří se narodili do saláfistické komunity pastýřů ovcí.
Jejich otec Ibrahim, radikální islamistický kazatel, byl odsouzen ke dvěma letům vězení za terorismus a účast ve válce. Jeho dospívající synové jsou ponecháni vlastnímu osudu.
Vizuálně poetický snímek kontrastuje se složitým příběhem nedostupného společenství, které nepřijímá cizince. „Pocházím ze severu Itálie a s válečnými uprchlíky z Bosny jsem chodil do školy. Někdy později jsme slýchávali o tom, že se někdo z nich radikalizoval a odjel bojovat do Sýrie,“ reflektuje Montagner.
Když jednoho dne v televizní reportáži zahlédl italského novináře, který se neúspěšně snaží udělat rozhovor s bosenským muslimským radikálem, rozhodl se do vesnice vypravit sám.
„Myslím, že mě k sobě pustili, protože jsem na ně působil jako nevinné dítě. Zajímal jsem se o jejich rodinu, nehodnotil jsem je,“ říká režisér.
Natáčení trvalo čtyři roky a vyšlo na 400 tisíc eur. Náročný rozpočet snímku mohl tým s hlavní producentkou Pavlou Janouškovou Kubečkovou realizovat díky koprodukci s českými i zahraničními subjekty.
„Troufám si říct, že o současné Bosně nevznikají téměř žádné filmy. Přitom cítím, jak velký smysl má mluvit o tom, co se děje teď. Islámský fundamentalismus byl před covidem v řadě evropských zemí téma číslo jedna, ale Bratři mluví o univerzálním příběhu: dospívání a hledání svého místa ve světě,“ shrnuje Montagner.
Film vznikl ve spolupráci také s arabskou televizní stanicí Al-Džazíra, francouzskou Arte či italskou Rai Cinema. Dokončoval se na intenzivním českém dokumentárním workshopu dok.incubator, kam byl vybrán jako jeden z osmi nejlepších mezinárodních projektů roku 2020.
Montagner se svým vítězstvím z Locarna zařadil po bok Emira Kusturici nebo Olma Omerzu – k zahraničním režisérům, kteří vystudovali českou FAMU a uspěli v širším mezinárodním měřítku.
„S celým štábem jsme uvažovali tak, že vytváříme film bez hranic. Takový, který má co říct různým národnostem. Někdy mám dojem, že čeští tvůrci tvoří filmy hlavně o lokálních tématech. Což je skvělé a respektuji je za to, nechtějí se nikomu podbízet. Ale občas se zbytečně uzavírají pouze do sebe,“ domnívá se Francesco Montager.
Jeho snímek teď čeká maraton po světových festivalech i distribuce do českých kin. Sám režisér doufá, že zdejší diváci vezmou jeho počin jako způsob, jak otevřít diskusi o složitých tématech.
