To nejzásadnější číslo na úvod: v úterý je to třicet let ode dne, který poznamenal celou Ukrajinu a kus světa. 26. dubna 1986 explodoval reaktor jaderné elektrárny v Černobylu, což byla první nukleární nehoda v dějinách. Výbuch, následný požár a hlavně šířící se radiace si vyžádaly neskutečně vysoké cifry obětí, o jejichž přesných počtech se však dá jen spekulovat. Stejně šokující jsou však další obecně známá čísla.
2,25 miliard dolarů Výstavba přístřešku nad vybuchlým reaktorem se financovala z mezinárodních projektů. Jakmile sarkofág vyroste, začnou práce na odstraňování reaktoru a likvidaci radioaktivního odpadu, který má skupenství lávy.
4762 čtverečních kilometrů Takovou rozlohu mají třeba Baleárské ostrovy a taky území, které muselo být po katastrofě kvůli vysokému záření a radioaktivnímu spadu evakuováno. Zhruba polovina plochy se nachází na Ukrajině, epicentru výbuchu, zbytek v sousedním Bělorusku.
600 000 osob Nazývali je likvidátory a jako první byli do Černobylu vysláni, aby bojovali s ohněm a nejhorší dávkou jaderné kontaminace. Všichni byli vystaveni extrémnímu ozáření.
350 000 osob Zhruba tolik lidí žije v Brně a tolik jich bylo v prvních dnech po explozi evakuováno nebo následně přesídleno, včetně všech 45 tisíc lidí města Pripjať, které obývali všichni zaměstnanci elektrárny.
Z dělnické kolonie Pripjať se stalo město duchů.
30 dělníků Během několika prvních měsíců zemřely tři desítky zaměstnanců elektrárny na akutní radiační syndrom.
9000 až nespočet Konečný počet obětí Černobylu stále provázejí spekulace a dohady. Až zemře i poslední člověk, který zažil den exploze, Černobylu bude možné přičítat i další úmrtí, protože radioaktivní spad se dostal do potravinového řetězce. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 9000 lidí zemře následkem rakoviny a leukémie coby důsledku tragédie a vychází z výpočtů po svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Organizace Greenpeace přináší ještě tragičtější odhad – počet obětí by mohl být až 90 tisíc osob.
2 dny Tak dlouho trvalo, než se svět vůbec dozvěděl o explozi. Teprve poté, co pracovníci švédské jaderné elektrárny detekovali na svých přístrojích radioaktivní spad a pak zanalyzovali, odkud by mohl pocházet, začal se vytvářet obraz ukrajinské skutečnosti. Státem kontrolovaná sovětská média čekala skoro tři dny, než zveřejnila zprávu o tom, že se něco nepovedlo. A i pak banalizovala závažnost situace.
