Ve věku Amazonu a internetu se může zdát chození do veřejné knihovny jako poněkud zastaralé až kuriózní. Ne však v České republice.
Knihovny jsou zde doslova na každém kroku, podivuje se deník New York Times, který cituje data Nadace Billa a Melindy Gatesových. Podle jejího průzkumu má Česká republika nejhustší síť knihoven na světě. Je zde dokonce více knihoven než základních škol.
Jedna knihovna tu připadá průměrně na 1971 obyvatel, což je s ohledem na populaci čtyřikrát více než v průměrné evropské zemi, a dokonce desetkrát více nežli ve Spojených státech, kde na jednu knihovnu připadá téměř dvacet tisíc obyvatel.
Proč je tu knihoven tolik? ptá se Amerika. Po mnoho let byly knihovny zřizovány povinně ze zákona, ať už ve velkých městech nebo na malých vesnicích. Tento zákon byl přijat v roce 1919, krátce po vzniku samostatné Československé republiky, a jeho smyslem bylo především zvýšení vzdělanosti. A skutečně to vyšlo.
Čtěte také: Čtenářský deník Čecha, Dospivy a Vytiskové. Jaké knihy si přibalit na dovolenou podle osobností Forbesu
„Češi si vytvořili silný vztah ke čtení. A to platí dodnes. Češi, kteří pravidelně navštěvují knihovny, si na rozdíl od ostatních kupují více knih – průměrně jedenáct za rok,“ říká Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.
Zákon o knihovnách přežil německou okupaci, komunistickou éru a odtržení Slovenska v devadesátých letech. Nakonec však neustál rozpočtové tlaky. V roce 2001 byla přijata opatření, v rámci kterých bylo kolem jedenácti procent z šesti tisíc knihoven sloučeno nebo zcela uzavřeno.
Zbylé knihovny však dělají, co mohou, aby byly živé a aktuální. Slouží jako volební místnosti nebo místa pro schůze a setkávání. Organizují se v nich čtenářské kroužky, umělecké výstavy, nabízí se v nich kurzy počítačové gramotnosti, a během dne se v nich baví školáci a lidé v důchodu.
Ale co je hlavní, dle studie Gatesovy nadace má 92 procent Čechů jediné přání: Aby si do knihoven lidé i nadále mohli chodit půjčovat knihy.
