V dnešní době se dá statisticky zpracovat v podstatě všechno a někdy se jedná i o docela překvapivé kategorie. Jednu takovou přednedávnem zveřejnila univerzita Imperial College v Londýně, její vědci spočítali, které národy na světě jsou nejvyšší. A jak si vedli Češi? Vůbec ne špatně.
Jakkoliv legračně nebo nedůležitě může statistika výšky národů působit, její autoři ji rozhodně na lehkou váhu nebrali. Tým specialistů z vědecké fakulty Imperial College pečlivě analyzoval a porovnával dnešní data s těmi staršími a to až do dob minulého století.
„Začali jsme s daty, která byla k dispozici už někdy kolem roku 1914,“ objasňuje pozadí vzniku celé práce Majid Ezzati, profesor a vedoucí výzkumu. „Náš zájem zjistit, kde žijí nejvyšší lidé, nepramenil ani tak ze zvědavosti, ale hlavně z vědomí, že tělesný vzrůst je spojený s kvalitou výživy, typem životního prostředí, způsobem stravování matky, již v prenatálním období dítěte a mnoha dalšími faktory.“
Z těch je podle Ezzatiho možné vyvodit spoustu užitečných informací, které se pak dají přenést i do jiných lokalit, a tím zlepšit životní úroveň. Profesor také připomíná, že za dobu, kdy byl výzkumný program spuštěn, se změnila spousta věcí – politické režimy, rozdělení hranic a celé vědecké týmy, které se na zaznamenávání údajů, jež hrály pro něj a jeho kolegy klíčovou roli, podílely.
„Vyhodnotit takovou spoustu faktů je velmi náročné,“ upozornil autor studie pro Reuters. „Tím spíš, když se jejich okolnosti neustále proměňují. Naše zpráva stoletého vývoje tak není definitivním výsledkem, spíše jakýmsi symbolickým završením procesu, na kterém budeme dál pracovat.“
Průběžné výsledky výzkumu byly v minulosti zveřejněny už několikrát, naposledy v roce 2014. Tehdy bylo Česko v absolutní světové špičce a čeští muži byli dokonce třetí nejvyšší. Za prvními Nizozemci a druhými Dány zaostávali se svými 180 centimetry v průměru jen o pět, respektive čtyři centimetry. České ženy na tom byly podobně, s průměrem 168 cm byly čtvrté za prvními Lotyškami (cca 170 cm), druhými Nizozemkami a třetími Estonkami.
Oproti tomuto měření jsme si dnes nepatrně pohoršili. Češi se ale pořád drží v první desítce, byť na jejím úplném chvostu. Výška mužů se u nás za poslední dva roky nezměnila, ale předhonili nás třeba Estonci nebo Islanďané. Nejvyšší jsou nadále Nizozemci. Češky si naopak svou čtvrtou příčku drží (v nezměněném pořadí), přitom o půl centimetru povyrostly.
Výzkum ukázal, že Evropa zbytek světa soustavně přerůstá. Ještě na konci 20. století patřila kupříkladu populace severní Ameriky nebo Austrálie k nejvyšším, dnes se pohybuje až ve druhé desítce.
Ezzati ještě poukazuje na fakt, že zatímco některé národy (třeba právě USA) již dosáhly růstového maxima a nové generace obyvatel už naměřené hodnoty nepřekračují, v jiných zemích se naopak teprve v posledních desetiletích průměrná výška výrazně zvětšuje. Což je patrné hlavně na Blízkém východě.
Svědčí to podle něj o jednoznačně stoupající kvalitě podmínek pro život. Našince pak může navíc těšit, že Češi jsou na tom zrovna tak. Poznatky Imperial College mluví jasně: od roku 1914 vyrostl průměrný Evropan o 10 cm, Češi dokonce o 12 a ve srovnávací tabulce poskočili o 14 míst nahoru. Lépe jsou na tom v tomto ohledu už jen Jižní Korejci a Íránci.
A co za růstem stojí? „Je to sled mnoha faktorů,“ říká profesor Ezzati. „Nemusí za tím ani být nějaká konkrétní činnost daného státu, jako spíš to, co má na něj vliv. Vezměte si znovu například USA. Změna výšky tamních obyvatel je dána změnou stravovacích návyků, pracovní doby, množství pohybu. Zjednodušeně by se dalo říct, že čím jsme vyšší, tím lépe se nám daří. A to je jednoznačně pozitivní fakt.“