Nejlepší částí ranní rutiny Joshuy Beckera je to, že nemusí trávit zbytečný čas přemýšlením nad tím, co si obléct. Ostatně má jen několik málo možností. Becker se totiž stal součástí Projektu 333 – hnutí, ve kterém zúčastnění nosí po 3 měsíce pouze 33 kusů oblečení.
„Je to pro mě ideální množství oblečení,“ říká Becker, který teď dlouhodobě ve svém šatníku uchovává jen tři desítky svršků. „Takže mám o jedno rozhodnutí denně méně,“ libuje si.
Spotřebitelé jsou dnes čím dál žhavější zjednodušit si život tím, že se zbaví toho, co doopravdy nepotřebují. Mnozí z nich včetně Beckera se rozhodli začít tím, že proberou svůj šatník a že se budou vyhýbat posledním trendům, píše BBC. Místo toho nakupují takzvané kapslové skříně, kde každá část oblečení má své místo.
Takové šatníky volí dokonce už i někteří z nejúspěšnějších podnikatelů. Módní návrhářka Donna Karan už v 80. letech představila šatník složený ze sedmi kusů oblečení tak, aby vystihla život moderní zaneprázdněné ženy. Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo návrhář Karl Lagerfeld nosí dnes podobné outfity každý den. Americký prezident Barack Obama volí jen mezi modrým nebo šedým oblekem a černý rolák Steva Jobse byl samozřejmostí.
Čtěte také: Aplikace, díky které si při nákupu oblečení už nikdy nespletete velikost
Někteří členové projektu 333 jdou ještě dál a důsledně se snaží střídat jen deset kousků svršků, ke kterým maximálně přidávají sezonní trendy. Většina si však dopřává „luxusu“ s počtem 33.
„To číslo vlastně není podstatné, je to jen start pro to, abyste si udrželi čisté skříně, což se v době dostupné módy může stát velice náročným,“ říká bývalá reklamní poradkyně Courtney Carver, která Projekt 333 spustila před 6 lety. „Díky němu opravdu zjistíte význam slova dostatek.“
Těm, kteří plánují vyčistit svůj šatník, se rázný krok může finančně vyplatit. Carver dnes utratí méně než 1000 dolarů ročně výměnou obnošených kusů za nové, což je daleko od toho, kdy za oblečení podle posledních trendů utrácela šestkrát tolik. Proto dnes raději, než by chodila po obchodech každý týden, vyrazí do nich jen několikrát do roka a striktně se drží svého seznamu věcí, které opravdu potřebuje. „Když už jdu na nákupy, nenechám se zlákat reklamou,“ tvrdí.
Toto hnutí přináší i psychologické výhody. „Tím, že má člověk méně věcí, nepřikládá jim tak velký význam,“ zdůrazňuje psycholožka Jennifer Baumgartner, jejíž skříň obsahuje 65 ramínek a 3 šuplíky. „Za čas se čištění šatníku stává jednodušším. Máme nutkání dávat našim věcem význam, který je ale opravdu neopodstatněný. Není žádný důvod, proč by v nás oblečení mělo vzbuzovat jakékoliv emoce.“
Čtěte také: Oblečení z blešáku či nákupy na slevové kupony. I bohatí občas rádi šetří
Zachování užšího výběru oblečení má i další výhody, třeba to, že nebudete tak unavení tím, že budete stát před volbou. Špatná rozhodnutí vznikají tak, že se člověk v daný moment potýká s více možnostmi najednou. „A všechno to začíná u šatníku,“ vysvětluje Jennifer Baumgartner.
Ze začátku se může zdát těžké najít ten správný mix oblečení. Becker musel experimentovat s různým oblečením, aby našel to, které by obstálo při neustálém praní a sušení. Jestliže dřív tolik nehleděl na kvalitu, nyní už na ni dbá. Proto přestal kupovat své oblíbené džíny, protože zjistil, že se jim snáz trhají kapsy, když je nosí několikrát do týdne. Investoval taky do kvalitnějších triček, která i po mnoha vypráních drží svůj tvar a barvu. „Věci prostě musejí být odolnější,“ říká Becker.
Nedostatek oblečení pomáhá vyladit styl a nakonec zjistíte, že všechno ladí se vším a že člověk vypadá reprezentativněji.
