Během věků lidé praktikovali prapodivné rituály, aby ovlivnili pohlaví budoucích potomků. Ve středověku ženy věřily, že když se muž během sexu otočí obličejem k východu, zvýší se pravděpodobnost početí syna. S tím jiní nesouhlasili a doporučovali raději svést manžela pomocí koktejlu z červeného vína a zaječí dělohy.
I dnes na internetu objevíte celou plejádu exotických triků, informuje BBC. Někteří doporučují pití sirupu proti kašli, jiní vitaminy nebo změnu spodního prádla. Ti racionálnější ale zastávají názor, že každé početí je jako hodit si korunou. Vždy je tu stejná šance, že se narodí dívka, nebo kluk. Prostě náhoda.
Pravděpodobnost, že se narodí chlapec, nebo dívka, není nikdy přesně padesát na padesát. Na světě se na každých sto děvčat narodí o devět chlapců víc, což se může zdát jako velký rozdíl, ale má to své opodstatnění. Muži totiž mají slabší imunitní systém, vyšší cholesterol, více srdečních potíží, vyšší náchylnost k cukrovce, vyšší výskyt rakoviny a menší šance, že ji přežijí. Zároveň jsou to muži, kteří tvoří dvě třetiny obětí násilných činů, tři čtvrtiny obětí autonehod a je u nich třikrát vyšší pravděpodobnost, že spáchají sebevraždu.
Pravděpodobnost zplození mužského, nebo ženského potomka byla záhadou i Charlesi Darwinovi. Autor evoluční teorie byl přesvědčený, že nápadné rysy u samců (třeba paví ocas) jsou důsledkem katastrofálního nedostatku opačného pohlaví a že velká konkurence nutí jednotlivce vyčnívat z davu, aby u opačného pohlaví uspěli. U všech zvířecích druhů, které studoval, byl však počet samců a samiček v podstatě stejný, proto se Darwin rozhodl, „že bude bezpečnější nechat rozuzlení tohoto problému na budoucnosti“.
Miliardář a vizionář Elon Musk je otcem šesti synů.
Až Robert Trivers, antropolog Rutgers University, si řekl, že tohle je přesně ten problém, kterému by měl zasvětit život. Společně s kolegou Danem Willardem přišli s jednou z nejznámějších teorií v evoluční biologii. Podle ní mají ženy tendenci vdávat se za muže, kteří se nacházejí na vyšších místech socioekonomické stupnice. Dalo by se říci, že do jisté míry ženy obchodují se svým vzhledem, a ačkoliv to může znít sexisticky, Trivers tvrdí, že je to fakt.
Nejplodnější ženou historie byla žena ruského rolníka, která žila v letech 1707 až 1782 a která podle záznamů porodila 69 potomků. Čingischán jich zplodil něco mezi tisícem a dvěma tisíci a u zvířat jsou čísla ještě vyšší. Úspěšný samec může mít celý harém samic, zatímco slabí nebo nemocní samci nemusí zplodit vůbec žádného potomka.
Čtěte také: Kariéra vám nemusí ničit domov. Jak být skvělým rodičem i profesionálem?
A zde narážíme na problém se zdroji. Synové vyžadují mnohem více jídla než dcery a v mnoha společnostech vyžadují také více peněz a vzdělání. K vychování syna, který dosáhne vysokého společenského postavení, musí jeho rodiče investovat opravdu mnoho.
Vzhledem k těmto faktorům došel Trivers k závěru, že při příznivých podmínkách, kdy rodiče mají dostatek jídla nebo vysoký společenský status, je pro ně evolučně výhodné mít syny. V méně příhodných podmínkách by pak přírodní výběr měl zvýhodňovat rodiče dcer, které nemusí v budoucnosti čelit takové konkurenci.
Prezident George Bush měl se ženou dvě dcery a čtyři syny, z nichž jeden ho následoval do Bílého domu.
Trivers v době, kdy tuto teorii zveřejnil, řekl, že bude trvat přinejmenším 20 let, než někdo prokáže, že se mýlil. Nakonec stačilo jen 11 let, aby se ukázalo, že měl pravdu. A první důkaz přišel z opravdu nečekaného zdroje – v roce 1958 vládnoucí čínská strana představila ambiciózní projekt. Velký krok vpřed, který měl z národa farmářů udělat během několika let špičku v oblasti průmyslu.
Rodinám bylo nařízeno, aby opustily svá hospodářství, protože v plánu bylo zvyšovat výrobu oceli o 30 procent. Zanedlouho se země opravdu transformovala, ovšem ne tak, jak si představovala vláda. Hned po prvním roce po spuštění projektu produkce obilí klesla o 15 procent, další rok znovu a během čtyř let přišel hladomor, při němž zemřelo 45 milionů lidí. A hlavně – potomci hladovějících matek většinou nebyli synové.
Nyní už víme, že kouření, stejně jako války, změny klimatu či jiné nepříznivé podmínky způsobují, že se ženám rodí dcery. Na druhé straně ženy s dominantní osobností po boku mají vyšší pravděpodobnost, že se jim narodí syn. Pro miliardáře je pravděpodobnost, že se jim narodí syn, dokonce 65 procent.
Čtěte také: Proč z vás rodičovství udělá lepšího zaměstnance
Můžete si říkat, proč rozdíly v počtu žen a mužů nejsou markantnější. Nebo proč se během čínského hladomoru nenarodila generace samých žen. Podle Keitha Bowerse, ekologa na univerzitě v Memphisu, existují moc dobré důvody, proč se rovnováha pohlaví zásadně nevychýlí. Muži totiž potřebují více jídla, a pokud by se markantně zvýšil jejich poměr, vzniklo by konkurenční prostředí.
Corry Gellatly, biolog na univerzitě v Utrechtu, tvrdí, že toto přirozené balancování už se děje. V Číně, kde ještě nedávno platila politika jednoho dítěte, byli preferováni chlapci, a ženy očekávající dcery čekal potrat. V letech 1980 až 2000 tak většina narozených dětí byla mužského pohlaví. Ale v rodinách, kde bylo více než jedno dítě (což bylo ve výjimečných případech povoleno třeba farmářům z horských oblastí), prvorozené dítě bylo s větší pravděpodobností dívka.
Ani tato skutečnost však v Číně počet mužů a žen nevyrovná. V roce 2015 tam muži převyšovali počet žen o celých 60 milionů a odhaduje se, že v roce 2030 se jeden ze čtyř čínských mužů nebude moct oženit. Ve společnostech s nadměrným množstvím mužské populace hrozí děsivé následky – vyšší míra násilí, organizovaného zločinu a vražd. Některé teorie dokonce tvrdí, že vysoký počet svobodných mladíků bude vstupovat do armády, což může být potenciálně obrovskou globální hrozbou.
Takže možná je načase zapomenout na babské recepty na plození synů a místo toho přijmout fakt, že pravděpodobnost narození kluka je téměř padesát na padesát.
