Kdysi jste měli spoustu energie, byli jste z práce nadšení a hýřili optimismem, zatímco dnes je všechno jinak. Pokud si odpovíte kladně na několik z následujících otázek, čtěte dál. Možná máte co do činění burnout syndromem, tedy syndromem vyhoření.
- Jste celkově unavení, vyčerpaní, už se vám nechce jít do „té hrozné“ práce?
- Pracujete hodně, ale necítíte žádné potěšení?
- Jste podráždění a máte pocit, že vás vše a každý obtěžuje?
- Musíte se nutit i do běžných činností?
- Berete prášky na spaní nebo nějaké léky na uklidnění?
- Nic vás nebaví, v soukromých i pracovních činnostech nenacházíte smysl?
- Zdravotně jste na tom mizerně?
Burn-out syndrom poprvé popsal americký psychoanalytik německého původu Herbert J. Freudenberger, který jím také sám prošel.
Čtěte také: Toto je návod, jak přijít na nápady, na které byste normálně nepřišli
Syndrom vyhoření nikoho jen tak nepřepadne. Jde o důsledek dlouhodobého procesu, který je způsoben chronickým stresem, emocionální únavou, frustrací a vyčerpáním. Je to kombinace sledu určitých událostí týkajících se většinou vztahů, poslání, životních hodnot a zaměstnání, které jedinci nepřinášejí očekávané výsledky. Nejčastěji se s vyhořením setkají ti, kdo pracují s lidmi – např. lékaři, zdravotní sestry, učitelé, psychologové, právníci, policisté, telefonní operátoři a manažeři.
Burnout syndrom obvykle probíhá v následujících fázích:
- Nadšení – Nejprve sršíte elánem, máte velká, ale nerealistická očekávání. Dobrovolně pracujete přesčas a práce vás doslova pohlcuje. Na volnočasové aktivity nezbývá čas.
- Stagnace – Vaše nadšení opadá. Ve své profesi jste se již více zorientovali a zjišťujte, že má svá omezení a že ne všechny ideály půjdou naplnit.
- Frustrace – Začínáte si klást otázky ohledně smyslu své práce a efektivity. Opakovaně se setkáváte s nespolupracujícími klienty, narážíte na technické a byrokratické překážky.
- Apatie – Přichází pocit bezmoci a beznaděje. Své povolání začnete vnímat pouze jako zdroj obživy a děláte jen to, co musíte. Často se cítíte být klienty a spolupracovníky obtěžováni.
- Vyhoření – Nastává období fyzického a emocionálního vyčerpání, pocit ztráty sebe samotného a smyslu života jako takového. Doslova dochází k vašemu celkovému kolapsu.
Jednotlivé fáze do sebe přecházejí hladce a to, co se dělo, si většinou uvědomíte až ve chvíli, kdy už jste zkolabovali.
Nejdůležitější je prevence
Naše vlastní zdraví patří k nejcennějším hodnotám. Pečujte o sebe a věnujte si dostatečnou pozornost. Život bez tlaku a stresu pravděpodobně nebude existovat nikdy. Snažte se proto osvojit si některé zásady a návyky, jak se s tlakem a stresem vyrovnávat a tím předcházet jeho negativním důsledkům a také syndromu vyhoření.
- Snižte příliš vysoké nároky a uvědomte si, že chybovat je lidské.
- Nepropadejte syndromu pomocníka. Nesnažte se být zodpovědní za všechny a za všechno.
- Naučte se říkat NE. Nenechávejte se přetěžovat. Myslete někdy také na sebe.
- Stanovte si priority. Nevyplýtvejte svou energii na nesčetné aktivity. Soustřeďte se na činnosti, které si vyberete jako podstatné. Nežeňte se z jedné činnosti do druhé.
- Vyjadřujte otevřeně své pocity. Pokud se vás cokoliv dotkne, dejte to najevo. Udělejte to tak, abyste sami necitlivě nezasáhli druhého.
- Hledejte emocionální podporu. Sdělená bolest, poloviční bolest. Požádejte kolegy o radu.
- Doplňujte energii. Vaše práce není pupek světa. Vyrovnávejte pracovní zátěž potřebnou mírou odpočinku. Věnujte se činnostem a vztahům, při kterých se cítíte dobře a které vás naplňují. Sportujte a osvojte si relaxační techniky.
Pokud máte pocit, že jste již vyhořeli, tak si uvědomte, že žádný případ vyhoření není beznadějný, existují ověřené a vyzkoušené kroky k zotavení. Pomoci může psychiatr nebo psycholog, který se v dané problematice vyzná. Výsledky však neočekávejte okamžitě, jedná se o dlouhodobý proces léčení, který vyžaduje trpělivost, víru a přenastavení žebříčku hodnot.
Autorka píše pro web Mindtrix.cz o tom, jak získat úspěch, klid a vyrovnanost v dnešní hektické době.
