Víte, že když ve vás někdo věří, dokážete víc? Minimálně to tvrdí Česká spořitelna. Možná jste zaznamenali, že jedním z ústředních motivů této marketingové kampaně bylo Sdružení Neratov, nezisková organizace provozující ve stejnojmenné vesnici chráněné dílny a bydlení pro lidi s různými druhy postižení.
Neratovský duchovní i faktický otec, farář Josef Suchár, se v devadesátých letech rozhodl, že vybydlenou vesnici probudí z mrtvých. Začalo to rekonstrukcí poutního kostela a pokračovalo přes vybudování obchůdku až k ubytování. Dnes je z faráře svým způsobem celebrita – točí se o něm dokumenty, je tváří outdoorových kampaní a je mediálně poměrně vytíženým respondentem.
Málokdo ale ví, že se mu před pár lety rozhodl pomoci jeho bratranec z korporátu. A že se díky jeho manažerskému know-how a podnikatelskému přístupu Neratov staví na vlastní finanční nohy.
Čtěte také: Křivá zelenina či ostrovní dům. Když české projekty zlepšují svět
Antonín Nekvinda, který je bývalým generálním ředitelem České poisťovny – Slovensko (původně samostatná akciová společnost patřící do PPF, pozn. red.), se přitom k aktivitě svého bratrance dostal čirou náhodou. „Měl jsem se podepsat jako člen revizní komise k té neziskovce, kterou tam Josef rozvíjel už od devadesátých let. Jen taková nutná formalita. Nakonec jsem si řekl, že když už tam mám své jméno, měl bych o tom alespoň něco vědět,“ vzpomíná s úsměvem.
Po čase se o sdružení začal zajímat do hloubky a věnoval mu nemalou část svého času.
„Viděl jsem to ohromné srdce, které ti lidé měli. Zároveň jsem nemohl přehlédnout nedostatky, jako byla absence jakéhokoli finančního plánování. To mělo za důsledek, že ti dobří lidé neměli čas od času na to, aby sobě i ostatním vypláceli mzdy.“
Bývalý manažer se proto rozhodl, že je nejvyšší čas ukázat neziskovce trochu jinou cestu. To samozřejmě nešlo tak snadno. Původnímu vedení se plán zavést do neziskového sdružení firemní procesy nejprve nepozdával. „Když jsem bratranci farářovi řekl, že budeme vytvářet zisk a dělat marketing, tak se pokřižoval.“
Nakonec prý však stačilo všem položit jednoduchou otázku – chcete se uživit, nebo ne?
Nekvinda má více než 25 let zkušeností z velké korporace, z čehož 10 let strávil v roli CEO. Českou poisťovňu – Slovensko začal budovat téměř od nuly, a proto mu nyní nedělá potíže posoudit problémy organizace poměrně rychle a navrhnout patřičná řešení.
V Neratově se tak postupně začaly věci měnit. Najala se personalistka, která se věnuje jednak náboru, ale především osobní péči o každého zaměstnance. Byly zavedeny individuální KPI, což pomáhá plánovat a udržovat podnik v chodu. „Nechceme dopadnout jako ty kavárny, které dostaly od Unie peníze a vydržely fungovat dva roky, protože jim bylo jedno, kolik kapučín prodají.“
Manažerský přístup Antonína Nekvindy se nakonec v Neratově vyplatil. Z původních 50 lidí je 230, a sdružení se dokonce stalo partnerem velkých firem. „Dodávali jsme ručně vyšívané chňapky pro Tesco nebo montujeme součástky pro Siemens. Plánujeme, analyzujeme a hledáme byznysové příležitosti. Jsme řádní hospodáři a zároveň pomáháme potřebným.“
Dnes je tak z neratovského sdružení organizace, které se nestane, že nemá na výplaty. Z dříve vybydlené vesnice je vyhledávané turistické místo. Firmy zde pořádají teambuildingy, lidé si jezdí odpočinout. V tamějším ikonickém kostele s prosklenou střechou se koná 40 svateb ročně.
„Nyní dokončujeme výstavbu minipivovaru. Před dvěma týdny jsem ochutnal první desítku a vypadá to slibně,“ pochvaluje si Nekvinda a dodává, že život v Neratově teprve začíná.
