Stres je součástí každodenního života. Nelze se mu zcela vyhnout. Např. T. H. Holmes a R. H. Rahe (psychiatři a autoři teorie vlivu stresu a životních událostí na tělesná onemocnění) tvrdí, že v podstatě každou životní změnu, která vyžaduje přizpůsobení, lze vnímat jako stresovou. Spadají sem ale i takové momenty jako dovolená nebo Vánoce.
Čtěte také: Lamy, koza a telefonující kočka. Jak firmy bojují s kancelářským stresem
Malá dávka stresu nás motivuje a stimuluje. Příliš silný a dlouhodobý stres nám ničí život a zdraví. Je velmi důležité naučit se s ním pracovat a zvládat ho.
Stresovou reakci máme, jako lidský druh, naprogramovanou z historie. Pomáhala nám přežít. Krev se nahrnula do kosterního svalstva, zvýšila se produkce stresových hormonů a tělo bylo připraveno na boj nebo útěk. Třeba před medvědem. Bojem nebo útěkem se stresové hormony spálily a vy jste byli zase v klidu.
Umíte si představit, jak byste asi utíkali před medvědem, kdyby vaše tělo bylo v relaxovaném stavu?
V současné době nám už o život většinou nejde. Zažíváme hlavně psychický stres. Tělo ale jinou než výše popsanou reakci neumí. Takže pokud vás během dne vytočí mnoho drobností, pokaždé se spustí stresová reakce a vaše tělo je zaplaveno stresovými hormony.
Schválně si sami představte, jak to asi večer uvnitř vašeho těla vypadá.
Stres se projevuje v myšlení, cítění, tělesných reakcích a v chování. Jsou to propojené nádoby. V myšlení se při stresu často objevují automatické negativní myšlenky, katastrofické představy, všechno vidíme černě. Naše myšlenky se promítnou do pocitů a my jsme podráždění, nervózní, vzteklí a často jednáme impulzivně.
Tato špatná nálada ovlivňuje naše tělo. Někoho rozbolí hlava, jiného žaludek, někomu se začne špatně dýchat nebo pocítí tlak na hrudi. A to vše následně ovlivní naše chování. Často jednáme nepřiměřeně. Stáhneme se zpátky nebo jsme zbytečně agresivní. A potom nás to ještě jako bonus mrzí a máme výčitky svědomí.
Podívejte se na konkrétní příklad:
Pan X má dnes prezentaci před valnou hromadou. Právě zjistil, že si doma zapomněl ty nejdůležitější podklady. Co si asi pomyslí? „To je v háji, určitě si nevzpomenu na to důležité.“ Začne být nervózní a pocítí velký strach a úzkost.
Tyto pocity (na základě původní myšlenky) se okamžitě promítnou do fungování jeho těla: sevře se mu hruď a rozbolí ho žaludek. Má nastartovanou stresovou reakci. Může se rozhodnout: buď uteču, nebo budu bojovat. Rozhodne se třeba pro boj. Prezentaci pronese přiškrceným a nejistým hlasem. Jeho tělo je zaplaveno stresovými hormony.
Kdyby uměl pracovat se svými myšlenkami a emocemi, vše mohlo dopadnout jinak.
Jak si tedy pomoci?
Z výše uvedeného popisu si jistě odvodíte, že stres se nejlépe vybíjí přes tělo. Historický člověk buď bojoval, nebo utíkal. Zásadní je tedy pohyb, sport, sex. Pomoci vám může i fyzické a psychické uvolnění. Tady je návod, jak na ně.
Sedmero fyzického uvolnění:
- Protistresové dýchání (pomalý nádech, prudký výdech).
- Zpomalení tempa pohybů a řeči.
- Uvolnění obličeje (masáží, omytím vodou, hlazením uší).
- Jednoduchá tělesná cvičení (jednoduché pohyby k uvolnění tenze v oblasti ramen a šíje, protažení).
- Autorelaxační cvičení (Schultzův autogenní trénink, Jakobsonova progresivní relaxace, jógové cviky).
- Procházka, jiná fyzická aktivita.
- Protistresové masáže (zejména trapézů, šíje, lýtek, chodidel).
Sedmero psychického uvolnění:
- Mindfulness. Přepnutí do přítomného okamžiku – smyslů.
- Přepnutí mozku (soustředění se na něco jiného než na stresovou situaci).
- Poslech relaxační hudby.
- Vizualizace spokojenosti.
- Autosugesce zvládnutí stresu.
- Myšlenková relaxace (imaginace, meditace).
- Ventilace v komunikaci (vypovídat se, svěřit se někomu).
Autorka píše pro web Mindtrix.cz o tom, jak získat úspěch, klid a vyrovnanost v dnešní hektické době.
