Úspěch jakéhokoli vašeho vystoupení, tedy i prezentace, závisí na tom, jestli se vám povede udělat dobrý první dojem. Nikdy totiž nedostanete šanci zkusit to podruhé. Pocity, které v účastnících v úvodu prezentace vyvoláte, vás budou provázet po celé její trvání. Takže pozor.
Čtěte také: Už žádné nudné prezentace. 6 jednoduchých tipů, jak na to
Následující tipy zaručí, že i když jste nervózní, nikdo to na vás nepozná a vy vytvoříte dojem suverénního, příjemného řečníka.
Ještě před začátkem…
Pokud jste už přes začátkem svého vystoupení s účastníky v jedné místnosti, dejte si pozor na svou verbální i neverbální komunikaci. Nervózní popobíhání, drbání se ve vlasech a vzdychání a mumlání: „Ach jo, kde to mám… Jak to, že to nefunguje?“ ostatní většinou vnímají, i když na to nevypadají.
Stejně důležitý je i váš vzhled. Nezapomeňte si (ještě než do místnosti s publikem vstoupíte) zkontrolovat, zda je vše na svém místě a jak má být.
A jde se na to!
Narovnejte se a s přiměřených úsměvem vyrazte do jámy lvové neboli středu pozornosti. Nesnažte se schovat za židli, stůl či flipchart, stejně vás ostatní uvidí, a navíc si budou myslet, že se jich bojíte.
Úvod by měl vždy probíhat ve středu pozornosti. Tím publiku ukazujete, že vy jste ten/ta, který/á je teď ze všech nejdůležitější.
Kotvíme!
Mnoho řečníků dělá kvůli trémě stejnou chybu – přichází před publikum a hned začíná mluvit. Někteří účastníci si ale mohou povídat, hrát si s mobilem nebo číst noviny a vaše cenná první slova zaniknou.
Proto se postavte do středu, s váhou na obou nohách, s rovnými zády a rukama v „pupíkové poloze“ (za chvíli vysvětlíme, o co jde). Nemluvte a vítejte účastníky pohledem a úsměvem. Lidé vás v rámci periferního vidění zaregistrují a přirozeně k vám obrátí pozornost. Usmějte se na a zaměřte pohled na ty, kdo si ještě povídají, a chvilku počkejte.
Standardně trvá kotvení do cca 1 minuty – může být ale kratší, pokud jsou účastníci již připravení. U větší skupiny je lepší se po cca půlminutě kotvení publika zeptat, zda jsou připravení a můžete začít.
Co je to pupíková pozice?
Velmi často prezentující znervózňuje, když nevědí, co dělat s rukama. Různě potom polohy mění, což působí nejistě, hrají si s fixy či tužkou, dávají ruce za záda nebo do kapes. Nejjistější poloha je: volně položené ruce přes sebe v oblasti kolem pupíku. Z této polohy je potom velmi jednoduché dělat různá gesta.
A je to…
Pokud tedy shrneme zásady vytvoření dobrého prvního dojmu:
- Kontrola vzhledu.
- Klidná, sebevědomá chůze do středu (vidím je a oni vidí mě).
- Kotvení – stojím ve středu pozornosti, vítám pohledem a úsměvem účastníky, čekám na ztišení. Ruce v „pupíkové poloze“. Váha na obou nohách, rovná záda. Nemluvím.
- Hovořím, až když většina účastníků naváže oční kontakt.
- Přivítám účastníky, představím se a uvedu poutavým způsobem svoji prezentaci.
Pomocí těchto pravidel na vás případnou trému nikdo nepozná a vy můžete pokračovat v prezentování na vlně skvělého začátku.
