Zeměměřič K. se do Kafkova Zámku vzdor nezměrnému a vyčerpávající úsilí nikdy nedostal, na tom děj proslulého románu stojí. V Kafkově zámku v Třešti jsou naopak všichni včetně zeměměřičů vítáni – coby hosté působivého designového hotelu, který se od června otevřel klientům.
Stalo se tak přesně po sto letech od napsání Zámku a po dvou a půl roku trvající náročné rekonstrukci za 240 milionů korun. Ta není na novorenesančním sídle zvenku příliš patrná, zato vevnitř se udála – řečeno jiným Kafkovým dílem – Proměna. A to opravdu s velkým „P“, protože je výrazná a velmi atraktivní.
Renovovaly se veškeré interiéry čili pokoje, koupelny, salonky nebo prostory restaurace. Úplnou novinkou je wellness a také propojení se spisovatelem Franzem Kafkou, který v Třešti pobýval v letech 1900 až 1907 u strýce Siegfrieda Löwyho, tamějšího lékaře.
Podle některých domněnek třešťská dominanta skutečně inspirovala Kafku k napsání kultovního Zámku. I kdyby to ale byla jen legenda, je pěkná a ke všemu snadno představitelná. Neboť majestátnost zámku v Třešti s rozlehlým a lehce tajemným parkem automaticky probouzí imaginaci.
Inspirativně jí podlehli i tvůrci projektu z jihlavské
společnosti Atelier Penta. „Jako se mystický zámek z románu
Franze Kafky vynořuje z mlhy, tak se zámek Třešť odhaluje po
generální rekonstrukci v celé své kráse,“ zní čerstvý
slogan hotelu a člověk nemusí být vůbec znalcem Kafky, aby mottu
porozuměl a přitakal.
Hotel využívá velkorysost zámeckých prostorů, to je vidět i na dispozici hotelových pokojů. Kupříkladu apartmány s vlastním kuchyňským koutem a obývacím pokojem mimo samostatnou ložnici si mohou bez obav objednat i chroničtí klaustrofobici. A místem se nešetřilo ani nikde jinde.
Třeba ve wellness, v němž se slibuje perfektní relax a slib je stoprocentně dodržen. Naložit se po sauně do vířivky s kombinací pěti hydromasážních procedur je nesmírně příjemné a blahodárné. Objednat si lze koupelové rituály na míru: lesní, aromaterapeutickou či omlazující koupel s luxusními oleji.
Je raději libo gastronomický zážitek? Nabízí se nejen v restauraci balící do moderního pojetí českou kuchyni z počátku 20. století. Za 1500 korun je fajn dopřát si piknikový koš pro dvě osoby a vydat se s ním do upraveného lesoparku, součásti areálu. Soukromí pro gurmánskou rozkoš pod stíny stromů je zajištěno vzhledem k rozloze parku, který též prošel citlivou obnovou.
Bonusem pikniku je právě panorama impozantního zámku. Aktuálně se v něm nachází 63 hotelových lůžek a v již zmiňovaných apartmánech na stěnách úryvky textů velkého spisovatele. Je tak zajištěna i „potrava“ pro duši literárních fajnšmekrů – jedna z Kafkových povídek nese název „Umělec v hladovění“, toto umění však není v Třešti žádoucí a ani nutné podstupovat.
Historii místa připomínají i Kafkovy kresby v interiérech a také logo zámku vytvořené z jeho rukopisu. „Kafka jezdil do Třeště vždy na léto, půjčoval si od strýce jeho motocykl, jeden z prvních na Vysočině, pomáhal na poli, plaval, dokonce prý i tancoval a zažil první lásku,“ přibližuje Václav Petrbok z oddělení literatury 19. století Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.
Právě pod Akademii věd správa a provoz zámku spadá – instituce financovala úctyhodnou rekonstrukci, provedení svěřila třešťské firmě Podzimek a synové a společnosti Auböck z Boršova nad Vltavou.
Zámek bude sloužit jako hotel, restaurace, prostor pro kongresy a podobně. A samozřejmě – každého to na tom místě musí napadnout – je jako stvořený pro romantické svatby. Pohádkové kulisy zatraktivní slavnostní obřad, zdůrazní chvíle radosti při vstupu do stavu, jehož následný průběh se dá mnohdy charakterizovat dalším Kafkovým titulem Popis jednoho zápasu (velké „P“, tentokrát snad netřeba vysvětlovat).
Nová koncepce zámeckého hotelu je svázána s literátem, jehož klíčovým motivem bylo vylíčení pocitu izolovanosti, absurdity světa. I to se pro sídlo na Vysočině hodí, byť v jednoznačně pozitivním smyslu. Host je na zámku izolován od absurdně uspěchaného a chaotického světa způsobem, že se mu nebude chtít tuto izolaci prolomit.
Když to nakonec přece jen bude muset učinit, útěcha spočívá v možnosti návratu. Zeměměřič K. nepronikl na románový zámek nikdy, zámek v Třešti má vstupní dveře na čidlo, takže ty se před návštěvníkem samy a ochotně otevřou.
