V červenci 2021 přibyla na Seznamu světového dědictví UNESCO západočeská města Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské Lázně. Český uchazečský projekt prezentoval tato tři tuzemská lázeňská centra jako ucelený soubor s jedinečnými přírodními zdroji (prameny), unikátními léčebnými procedurami, bohatou historií a architekturou.
Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, který zasedá v čínském Fu-čou, přijal lázeňský trojúhelník na svou listinu bez jakýchkoli výhrad jako subjekty, jejichž podobu je třeba zachovat a chránit.
Přidání na Seznam světového kulturního a historického dědictví obvykle znamená, že se místa musí připravit na masivní nával turistů. Realita letošní prázdninové sezony však nebyla tak žhavá, jak se čekalo.
Karlovy Vary sice po povinných uzávěrách uspořádaly filmový festival, který přitáhl tradiční české publikum, v dalších dvou městech lázeňského trojúhelníku však návštěvnost nebyla v prvním postcovidovém roce nijak závratná.
Zlepšení, doufejme, přinese další lázeňská sezona. I přes mírné rozčarování ze současné situace se v regionu na samém západě republiky chystají velké projekty, jež mají tradičním lázním dodat opětovný punc přitažlivosti a přilákat nové rekreanty.
Za zmínku rozhodně stojí město Františkovy Lázně, které připravuje ve spolupráci se soukromým investorem masivní projekt rehabilitační kliniky s ambulantní a klinickou péčí o kapacitě 180 lůžek pro pacienty po těžkých úrazech hlavy, mozku a páteře.
Komplex má vyrůst na základech dnes opuštěných Luisiných lázní na okraji historické zóny města. Duše projektu za necelou miliardu korun se skládá dohromady od roku 2017 a aktuálně vstupuje do závěrečné fáze příprav.
Projekční práce a nacenění celého projektu se chýlí ke konci, jeho finální podoba bude předložena zastupitelům Františkových Lázní a Karlovarského kraje během září.
Poté musí dojít ke schválení pronájmu stávajících budov a pozemků investorovi. Pokud vše nadále půjde podle plánu, na začátku roku 2023 by mělo být na světě stavební povolení a otevření kliniky je předběžně naplánováno na rok 2025.
Luisiny lázně poprvé otevřely na jaře roku 1842 a staly se první veřejnou ozdravovnou ve Františkových Lázních. Doposud totiž lázeňské koupele probíhaly výhradně v suterénech lázeňských domů. Na novém místě se potkávali pacienti z různých hotelů a čekali na své procedury, které za největšího provozu probíhaly až v pěti desítkách místností.
Komplex byl součástí rodinného impéria významné františkolázeňské rodiny Loimannových, která ke svému domu Tři Lilie v průběhu 19. století připojila také vlastní prameny, zmíněné lázně, zahradnictví a rozsáhlý park na západním okraji města – dnešní Westend park.
Aktuálně jsou Luisiny lázně mimo provoz už více než deset let, budovy jsou prázdné a ve velmi špatném technickém stavu.
Nová moderní klinika by měla vzniknout citlivou přestavbou stávajícího objektu Luisiných lázní a také vytvořením zcela nových budov na přilehlých pozemcích. Svým zaměřením jde o jedinečný projekt na našem území a Františkovy Lázně by se mohly stát významným evropským centrem rehabilitace.
Kromě včasné a následné péče pro pacienty se počítá také s edukačním střediskem pro přípravu v oborech fyzioterapie či zdravotní sestra. Klinika by mohla nabídnout až dvě stovky nových pracovních míst z lékařských a nelékařských oborů.
Věděli jste, že Česká republika má díky své malé rozloze jednu z největších hustot památek UNESCO na světě? Zde je jejich kompletní seznam:
Jako první se na Seznamu světového dědictví UNESCO objevila historická centra Telče, Českého Krumlova a Prahy (1992), následovaly je poutní kostel na Zelené hoře (1994), historické jádro Kutné Hory (1995) a Lednicko-valtický areál (1996). Dále se přidaly zámek a zahrady v Kroměříži a jihočeská náves Holašovice (1998), renesanční zámecký komplex v Litomyšli (1999) a barokní sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci (2000). Své místo si zajistila i brněnská vila Tugendhat (2002), židovská čtvrť a bazilika v Třebíči (2003) a v předposlední vlně byly zalistovány hornická kulturní krajina Krušnohoří a kladrubský hřebčín (2019). List uzavírá právě západočeský lázeňský trojúhelník (2021).
Své zástupce má Česká republika i na listu nehmotného světového dědictví, a to slovácký tanec verbuňk, masopust na Hlinecku, tradice sokolnictví, jízdy králů na Slovácku a na Hané, české loutkářství, technika modrotisku a výroba vánočních ozdob z foukaných perel v krkonošském regionu.
