Tuzemské veřejnosti se naskytla možnost detailněji se seznámit s patrně nejdražší českou knihou. Unikátní publikace Epopej od fotografa Jana Wiliama Drnka, jejíž cena se pohybuje pod hranicí tří set tisíc korun, bude do konce ledna vůbec poprvé k prolistování, a to v pražské nákupní galerii Myslbek.
Kniha představující legendární dílo Alfonse Muchy v dokonale věrné digitální podobě vznikla za pomoci speciální techniky tisku i fotografování, které – i díky vysoce kvalitní lupě zakomponované v pouzdře – umožňují prohlížet si ofocená plátna Epopeje v kvalitě jedna ku jedné.
Dvanáctikilová publikace s atypickými rozměry (62 krát 42 centimetrů) a kapitálkem z pravého hedvábí byla prvně vystavena koncem dubna 2019 v pražském Klementinu, čerstvě po svém vydání. Od té doby se krátce ukázala ještě na výstavě Svět knihy v Lapidáriu holešovického Výstaviště či v New Yorku a Izraeli. Dosud si ji však veřejnost nemohla volně prohlédnout a prostudovat.
V době, kdy byla Epopej uvedena na trh, byla označována za vůbec nejdražší českou knihu k dostání. Podle dostupných informací by tomu tak mělo být i v současnosti. Z limitované edice dvou set kusů by v prodeji stále měla být ještě přibližně polovina nákladu.
„Od počátku jsme Epopej koncipovali jako sběratelské a investiční dílo určené pro užší skupinu milovníků umění,“ řekl Forbesu už dříve Václav Kadlec, ředitel největšího tuzemského nakladatelství Albatros Media, pod jehož hlavičkou publikace vyšla.
Vysoká cena odráží především precizní zpracování. Na knize pracoval tým více než dvaceti špičkových odborníků, ať už řemeslníků, umělců či historiků, aby dílo na čtenáře působilo ve více rovinách. „Proces digitalizace byl mimořádně náročný jak technicky, tak časově,“ konstatuje autor Jan William Drnek, jenž na knize pracoval se svými spolupracovníky téměř tři roky.
Fotograf Jan William Drnek při práci na Epopeji
Fotograf Jan William Drnek při práci na Epopeji
„Díky rozsahu Slovanské epopeje – 650 metrů čtverečních pláten – je to jeden z největších projektů. Alespoň nám není známo, že by se někde realizoval srovnatelný projekt, v němž by se kladl takový důraz nejen na podání detailu, ale také na barevnou věrnost a kvalitu reprodukce,“ dodává dvaašedesátiletý rodák ze Strakonic, jenž se poslední léta věnuje výhradně fotografování uměleckých děl a sakrálních staveb.
Prozatím nejkomplexnější dílo Jana Williama Drnka, jehož vývoj si vyžádal celkem kolem deseti milionů korun, je od středy součástí výstavy Timelapse, která mapuje nejzásadnější série jeho dosavadní tvorby. Kulturní událost v pražské galerii Myslbek bude návštěvníkům přístupná do konce nadcházejícího ledna.
Kromě unikátní publikace jim nabídne také cyklus fotografií Talking Glass, zachycující sklářského výtvarníka Bořka Šípka při tvorbě hudebního nástroje didgeridoo ze skla, nebo jsou tři velkoformátové tapety (dvě zobrazují plátna Slovanské epopeje a třetí africkou krajinu), jejichž tisk zajistil Canon.
