Je to jeden z nejkrásnějších a největších diamantů světa a letitá součást britských korunovačních klenotů již od časů mladé královny Viktorie. Zároveň je to kámen, který po staletí vzbuzuje kontroverze. Patří do britského korunovačního pokladu, ale nároky si na něj činí Indie, Írán, Pákistán i Afghánistán.
Legendární Koh-i-noor, v perštině Hora světla, kámen s bohatou minulostí sahající až do roku 1655, byl vždy spojen se slavnostní ceremoniální korunou, kterou má při korunovaci britského krále na hlavě jeho žena, královna choť. Historie slavného diamantu o impozantní váze 105,6 karátu (21,12 gramu) je však i připomínkou krutosti dobývání jižní a jihovýchodní Asie a kolonialismu jako takového – nejen britského.
Foto Buckinghamský palác
Jiří V. a královna Mary | Foto Buckinghamský palác
Ve dvacátém století si korunu vyzkoušela královna Mary, korunovaná roku 1911 jako manželka Jiřího V., a na hlavě ji pak v roce 1937 měla i její snacha Alžběta, známá jako královna matka, manželka Jiřího VI. a maminka Alžběty II. Ta byla jako vládnoucí panovník oproti tomu korunována dle tradice korunami králů, tedy staroslavnou korunou svatého Edwarda a následně korunou Impéria.
Další ženou s Koh-i-noorem na hlavě tak měla být až nyní královna choť Camilla, manželka Karla III., která bude spolu s králem korunována 6. května 2023 ve Westminsterské katedrále.
Jenže Camilla se rozhodla jinak.
Královna choť bude korunována korunou královny Mary, která už ovšem kontroverzní Koh-i-noor neobsahuje. Informaci potvrdil v tomto týdnu Buckinghamský palác. Volba staršího klenotu královny Mary z Tecku, která proslula velkou zálibou ve špercích, byla výslovným přáním manželky současného krále.
Jak oznámil Buckingamský palác, koruna královny Mary byla již vyjmuta z londýnského Toweru, kde je tradičně vystavena s dalšími korunovačními klenoty britské monarchie. Podobně jako koruna pro příštího krále bude nyní upravována na hlavu královny Camilly, restaurována a čištěna. A není vyloučena snad ani úprava skladby dalších klenotů v tomto impozantním korunovačním šperku.
Místo kamene Koh-i-noor by totiž korunu královny Mary na Camillino přání nyní měly zdobit některé kameny, které měla v oblibě královna Alžběta II. a nosila je například jako brože. Camilla tím chce své oblíbené tchyni vzdát osobní hold. Už takto ale volbou svého korunovačního klenotu prokázala velkou dávku pochopení a diplomacie.
Na diamant Koh-i-noor se údajně vztahuje i kletba – říká se o něm, že nepřináší štěstí, ale smůlu. Pověra bývala často připomínána v souvislosti s britskými královskými páry, které použily při korunovaci Koh-i-noor právě ve dvacátém století.
Nejstarší syn královny Mary a Jiřího V., korunní princ Edward a později král Edward VIII., nečekaně abdikoval. Další král Jiří VI., Edwardův mladší bratr, o dvě dekády později předčasně zemřel. Už v indické mytologii se ostatně objevují četné příběhy o bozích hádajících se o velké krásné kameny, které jim pak přinášejí smůlu.
V případě „Hory světla“ je to navíc i ona krvavá dobyvatelská historie, která klenotu kalí lesk. Slavný drahokam byl nalezen v roce 1655 v oblasti diamantových dolů v Ándhrapradéši v jihovýchodní Asii. Jeho vlastníci se střídali a přecházel tak od dobyvatele k dobyvateli. A došlo i na týrání, věznění nebo vraždy jeho někdejších majitelů.
Po vyplenění města Dillí perským vládcem Nádirem Šáhem v roce 1739 byl diamant pojmenován právě svým současným jménem. Zakladatel dynastie Afšárovců a jeden z největších perských dobyvatelů historie zvedl obrovský kámen – tehdy ještě nevybroušený diamant měl dokonce 186 karátů – proti slunci a údajně cítil, jako by se díval právě do „hory světla“.
Koh-i-noor si odvezl do svého sídla v Isfahánu na území dnešního Íránu. V roce 1747 byl Nádir Šáh zavražděn spolu se všemi svými dětmi a diamant přešel do vlastnictví Ahmada Šáha Durráního, který se prohlásil králem Afghánistánu. Kámen byl odvezen do Kábulu, kde zůstal až do roku 1813 (a dnes si na něj proto činí nárok i tálibánci).
Drahokam následně získal Randžít Singh zvaný Lev z Paňdžábu, sikhský válečník a zakladatel Sikhské říše. V roce 1849 dobyli Panžáb Angličané a diamant odvezli do Londýna, kde byl 3. července 1850 odevzdán královně Viktorii. O rok později se stal hlavním lákadlem návštěvníků slavné světové výstavy v Londýně, kde byl představen evropské veřejnosti.
O rok později pak kámen nechali vybrousit ve slavné londýnské klenotnické firmě Garrard do tvaru plošší rozety. Díky brilanci, čistotě a stylu vybroušení patří dnes Koh-i-noor k nejkrásnějším diamantům světa.
Na korunovaci krále Karla III. ale k vidění nebude.
