Může za to seriál Boj o moc? Nebo výběr oblečení a šperků Gwyneth Paltrow k jejímu nedávnému soudnímu přelíčení? Nebo už nestačí onen dokonalý skandinávský minimalismus? Tolik otázek, a přesto jedna jasná odpověď. Módní trend nazývaný quiet luxury, alias tichý luxus, je velmi hlasitý.
V Česku ještě tolik patrný není, ale stačí odjet do Berlína, Kodaně, Stockholmu, New Yorku a dalších metropolí. Uvidíte ho na pouličních bulvárech, v designovém bistru s kávou a čerstvými květinami i ve frontě na tu novou vyhlášenou restauraci.
Pojetí luxusu se neustále mění, redefinuje, reaguje na hodnoty doby. Jestli jste v 90. letech svůj status dávali na odiv zlatými hlavami medúz na košili od Gianni Versaceho a stáli jste si za tím, že „víc je víc“, dnes musíte pokorně sklopit hlavu a dojít si pro svetřík od newyorské značky The Row. Nenápadný kousek kašmíru vyjde na zhruba třicet šest tisíc korun.
Stále nevíte, co si představit pod tím, když někdo definuje svůj styl jako tichý luxus? Nejde jen o absenci log, jde o sofistikovanost, uhlazenost. Perfektně padnoucí nadčasové střihy, vše je promyšlené do nejmenšího detailu. Materiály tlumených barev, které volají: „jsem tak hebký a příjemný, je odměna mě nosit“. Jako byste se stávali lepšími lidmi jen proto, že vám tak sluší vlněný set od italského Loro Piana. Ale ano, člověk má díky quiet luxury trendu dojem, že stoupá po společenském žebříčku. Což je účel každé aspirace.
I generace Z si této módní tendence všimla, a tak na TikToku najdete spousta videí pod hashtagem #oldmoney Oblékat se tak, jako by vaší rodině patřily latifundie a vy byli šlechtici či pátá generace významných továrníků, ale můžete i coby příslušníci pracující třídy.
Na instagramovém účtu @capitaliststyle se například dozvíte, jak se šatit u dostupnějších značek jako je Mango tak, abyste vypadali jako když jste se právě vrátili třeba z prohlídky své soukromé vinice. V komentářích se ale dočtete, že jediná značka z tohoto ranku, která může simulovat dojem quiet luxury, je španělské Massimo Duti.
Na tichý luxus si přitom potrpí i noví magnáti typu Marka Zuckerberga. Zakladatel Mety, který rád budí dojem obyčejného hocha v džínách a teniskách, přitom nosí tričko od Brunelo Cucinelli v hodnotě šest a půl tisíce korun.
Situace tak připomíná trend „francouzské kosmetické rutiny“, kdy jsou zejména Pařížanky vyzdvihovány pro svůj bezchybný, ale přitom naprosto ležérní vzhled. Dávají na odiv, že se nijak nesnaží, ale přitom za nenalíčenými tvářemi a neobarvenými vlasy stojí péče těch nejdražších kadeřníků a kosmetické procedury, co měsíčně vychází na tisíce euro.
Vypadat mimoděk skvěle je strašně náročné, drahé a nic nového v historii lidstva. Když byl v polovině 19. století vynalezen šicí stroj a i střední vrstvy tak mohly napodobovat náročně zhotovené oděvy aristokracie, ubrala například britská smetánka na oné zdobnosti. U svých krejčích naopak žádala propracovanější střihy – upnutější korzety, ve kterých se majitelka téměř nemohla hýbat. Bylo to tichý luxus, protože vyžadoval hodiny práce skvělých mistrů navíc.
Záměr byl stejný, jako když do soudní síně kvůli procesu, týkajícího se nehody na lyžích, vešla Gwyneth Paltrow. Od hlavy až k patě oblečená v Pradě, v přepychovém kašmíru, na nohou boty od Celine. V Utahu, kde přelíčení probíhalo, působila jako zjevení.
Módní domy jako Saint Laurent, Miu Miu či Loewe, které byly extrémně populární minulou sezónu, tak musí ustoupit výše zmíněné svaté trojici: The Row, Brunello Cucinelli a Loro Piana. Řadí se sem také značka Američanky Catherine Holstein Khaite, kterou ráda nosí například vévodkyně ze Sussexu.
The Row
Foto The Row
Loro Piana
Foto Loro Piana
Brunello Cucinelli
Foto Brunello Cucinelli
Ve středním segmentu stojí švédský projekt Toteme, který si založila kdysi populární švédská blogerka Elin Kling. Kabát zde pořídíte okolo pětadvaceti tisíc korun. Podobně s cenou je na tom londýnské Tove či švédské By Malene Birger. Kdo chce ultra klasiku, zajde si k Ralphu Laurenovi, Max Marovi nebo Jil Sander.
Toteme
Foto Toteme
Tove
Foto Tove
Khaite
Foto Khaite
By Malene Birger
Foto By Malene Birger
Móda je ale vždy zeitgeistem společenského stavu věcí, odráží momentální náladu a hodnoty. Ze své podstaty nemůže být povrchní záležitostí, protože svým specifickým jazykem předkládá zprávu o stavu věcí. Quiet luxury je reakcí nejen na mileniály a zoomery, kteří křičí „Zdaňte bohaté“ (a americká politička Alexandria Ocasio-Cortez vyrazí v róbě s tímto nápisem na ples Met Gala). Ale jedná se také o reakci na ekonomickou nejistotu, inflaci.
Zároveň je to také poklona „šťastným devadesátým“. Éterické a vždy dokonalé Carolyn Bessette-Kennedy v modelech od Calvina Kleina, praktickým kolekcím od Donny Karan a Miuccii Prady. Ve Spojených státech je navíc koncept tohoto skromného luxusu odrazem hodnot protestantské víry.
Pořád tu ale budou tací, kterým se zachce svým šatníkem více křičet než šeptat. A pro ně se loga Chanelu, Dioru či Balenciagy budou našívat pořád.
