Druhá řada minisérie Iveta, kterou od příštího týdne uvede platforma Voyo, ukazuje Ivetu Bartošovou na vrcholu slávy. Ovšem někde uprostřed blyštivého vzestupu zlatovlasé popové princezny na hudební trůn už prosvítají i počátky její pozdější osobní tragédie.
Víš lásko, já se jen dýl rozkoukávám
Já jsem ti slíbila svý písně dát
Já od těch snů strašně moc očekávám
Já nemám chuť něco lhát…
Hned úvodní desítky vteřin druhé řady úspěšné minisérie Iveta, kterou na svou placenou platformu Voyo od 5. května každý týden znovu zařadí televize Nova, rozezní jeden z největších hitů Ivety Bartošové.
Slavnou píseň, kterou zpěvačce na samém konci osmdesátých let napsala na tělo autorská dvojice Ondřej Soukup a Eduard Pergner, vlastně perfektně vystihuje celou atmosféru nové řady ambiciózního biografického projektu, který mapuje život a kariéru jedné z nejslavnějších českých popových zpěvaček konce dvacátého století.
Za Víš lásko Iveta Bartošová později získá prestižní Zlatou desku. A album, na němž se singl objeví a které gramofirma Supraphon pojmenuje jednoduše iniciálami I.B., přispěje k tomu, že mladičká Iveta Bartošová poprvé sesadí z hvězdného trůnu Zlaté slavice do té doby zcela nedobytnou vítězku Hanu Zagorovou.
Snad publikum tehdy text písně vnímalo jako poslední sbohem Ivetinu prvnímu životnímu i kariérnímu partnerovi, Petru Sepéšimu, který tragicky zahynul při autonehodě v létě roku 1985. V tom momentu končila první řada seriálu Iveta, přičemž hrdinka tehdy zvažovala, že svou nadějně rozjetou hudební kariéru popové hvězdičky ukončí.
Pokud na konci první řady byl smutek a jen malá naděje, druhá série pak navazuje přímočaře – očekávaným triumfem. Iveta je zpátky na vrcholu. A v nejlepší možné kondici. Zářící, zlatovlasá, s nádherným, silným, průzračným sopránem. Krátký účes nahradily bohaté vlny, sportovní teplákovku honosné róby ze zlatého a stříbrného lamé.
Zlatého slavíka pak Iveta vyhraje znovu. A znovu. Tehdy už vedle ní v hledišti sedí její nový životní i obchodní partner, mocný a vlivný producent, hudební skladatel a impresário Ladislav Štaidl.
Štaidl, Ivetina věčná záchrana i zkáza, jak ukáže druhá řada výtečně rozehrané minisérie Iveta.
Ten projekt provází od samého začátku velká pozornost. Životní příběhy slavných osobností zpracované do podoby televizních minisérií jsou po celém světě opět velkým trendem a pouští se do nich i tvůrci v žánru takzvané quality TV, nabízející projekty s vyšší produkční i uměleckou ambicí.
V tomto ohledu se televize Nova skrze placenou platformu Voyo už před časem pustila ofenzivy. Její sekce Voyo Originál posílá do éteru jednu pozoruhodnou sérii za druhou – za všechny jmenujme kriminálku Roubal nebo do dramatických poválečných časů zasazeného Krále Šumavy.
Minisérie Iveta, která druhou řadou rozehrává slibně se rozvíjející příběh životního osudu i kariéry zpěvačky Ivety Bartošové, má publikum zjevně přilákat a přesvědčit ho k větší ochotě platit si za kvalitní obsah.
A to se také daří: „Minisérie Iveta z produkce Voyo Originál se stala jedním z nejvíce vyhledávaných a nejsledovanějších formátů na Voyo a vzbudila velkou pozornost mezi diváky i celou veřejností. Zaznamenali jsme, že první řada o životě Ivety Bartošové nalákala značný počet předplatitelů, kteří na Voyo zůstali a užívají si další silné příběhy, které znají a jsou jim blízké,“ uvedl Daniel Grunt, generální ředitel Skupiny Nova, pro Forbes.
Láska má je zákon. Nebo spíš trest?
Za Ivetou stojí skupina generačně mladších tvůrců, třicátníků, v čele s režisérem a scénáristou Michalem Samirem a producenty Majou Hamplovou a Matějem Chlupáčkem, kterým za Novu sekunduje ještě kreativní producent Matěj Podzimek.
Jejich pohled na Ivetu Bartošovou je sebevědomý, osobitý, odvážný – a citlivý. Tedy zcela jiný, než jaký i devět let po zpěvaččině tragické smrti pořád nabízejí bulvární média.
Tvůrci měli velmi šťastnou ruku při castingu. Ústřední postavu Ivety znovu ztělesnila Anna Fialová, herečka s mimořádnými hereckými, ale také pěveckými a tanečními kvalitami. Pokud v první řadě byla její Iveta pořád trochu zakřiknuté a nesebevědomé naivní děvčátko z venkova, v novém pokračování je tu pravá popová star na vrcholu. Byť pořád možná trochu příliš naivní a příliš důvěřivá.
Fyzické dispozice i pohybový talent Anny Fialové mimochodem připomínají, jak fantastickou formu kdysi skutečná Iveta Bartošová mívala. Byla nejen schopná zpívat naživo a bez playbacku – bez něhož se na konci kariéry vůbec neobešla, ale tanečními výkony a jevištní průpravou dovedla zdatně sekundovat i profesionálním tanečníkům.
Většina tanečních a pěveckých výstupů Ivety Bartošové, které tvůrci připomínají v druhé řadě seriálu Iveta, jsou dohledatelné na YouTube, stejně tak jako videoklipy Bartošové z přelomu 80. a 90. let, z nichž se tvůrci inspirovali. Tady vidíme Ivetu, jaká opravdu byla.
Dívka se zcela unikátním hlasem, perfektně vytrénovaným při chrámovém zpívání v dětství a mládí na Moravě, dívka, která nezná falešné tóny, dívka, která nikdy není mimo rytmus, dívka, která si je možná nejistá vším okolo, ale zcela jistá svým hlasem. Dívka, která v duetu s Karlem Gottem oslní vyprodanou Lucernu.
Tuhle dívku si vezme Ladislav Štaidl pod křídla, aby jí – i sobě – zcela nevratně změnil život. Štaidl v podání Ondřeje G. Brzobohatého byl už v první řadě přesný; lehce úlisný, zdánlivě všehoschopný, s věčným úsměvem na tváři, ovšem s nelítostnýma, tvrdýma očima.
Druhá řada jednoho z nejmocnějších lidí československého šoubyznysu ukazuje v plné síle všech jeho schopností a profesionálních rutin, z nichž místy mrazí.
Tušíme, že takhle se to tehdy opravdu dělalo. A možná právě tady, uprostřed hvězdného, blyštivého vzestupu zlatovlasé popové princezny na hudební trůn, tady začínají i počátky jejího pozdějšího tragického pádu. Druhá řada Ivety má totiž mnohem temnější podtóny, než série první.
Nejde ani tak o dějové peripetie předepsané scénářem – románek s Rudolfem Hrušínským nejmladším (Oskar Hes je od Hrušínského místy takřka k nerozeznání), s nímž Bartošová na vrcholu slávy natočí populární film Svatbu upírů, či její neslavný únos a soudní řízení, hojně propírané bulvárem, které Ivetu už v polovině devadesátých let nečekaně srazí na kolena.
V druhé řadě seriálu Iveta se objeví i Saša Rašilov (vlevo) nebo Ondřej G. Brzobohatý (vpravo). | Foto Nova / Voyo Original
Jsou tu nenápadné náznaky jejích slabostí a strachů, jejího sklonu k nadměrnému užívání léků na cokoliv, vztah k alkoholu, ale zároveň neustálá snaha o naprostou sebekontrolu, profesionalitu, zdánlivou vnější tvrdost.
Iveta se kontroluje v jídle, ve vztazích, v práci, v lásce, i v rodičovství, které si později na Štaidlovi vyvzdoruje. Z plavovlasé princezny se ovšem postupně stává dívka zakletá ve strašidelném hradu – přesně tak rodová vila Ladislava Štaidla v Jevanech působí. Žena, která má zdánlivě všechno, nemá už tehdy vlastně vůbec nic, než své úzkosti.
A pak své sklony k demonstrativnímu sebepoškozování, k útěkům, k navazování stále patologičtějších mezilidských vztahů. Zvenčí je tu comeback, když novopečené matce malého synka, Ivetě Bartošové, nabídne pomocnou ruku její jevanský soused, hudební skladatel Karel Svoboda – vynikající a proti svému obvyklému typu obsazený Saša Rašilov podává na malé ploše výtečný herecký výkon.
Iveta se vrací jako jedna z hlavních hvězd muzikálu Dracula, ve dvojroli Adriany a Sandry exceluje. Štaidlovy reakce jsou ovšem stále nepředvídatelnější.
V samém závěru druhé řady se Iveta odhodlá k několika dalším zásadním změnám ve svém životě, jednu z nich aspoň zvnějšku vyjadřuje i výrazné ztmavení dosud platinových vlasů; image romantické brunetky, jak víme, zanedlouho stoprocentně zúročí na veleúspěšných albech Ve jménu lásky a Bílý kámen.
Ty jí na konci devadesátých let nadělí celou řadu hitů: Nekonečná, Tři oříšky, Láska má je zákon a řadu dalších. Doprovázejí je výpravné, historizující, pohádkově laděné videoklipy. Princezna je zpět, jiná, stále krásná, ale silnější, zkušenější, jistější.
To všechno ale, jak víme, platí jenom zdánlivě. Nové tisíciletí nepřinese nové triumfy, ale už jen hlubší a hlubší Ivetiny pády. Třetí řadu ostatně tvůrci už nyní chystají.
