Že je pražská Malá Strana jedna velká turistická past vedle pasti? Nový podnik v Nerudově ulici je dalším důvodem upustit od podobných předsudků.
No.211 café&wine najdete nepřekvapivě v čísle 211 neboli Valkounském domě, který na začátku osmnáctého století vlastnil a vtiskl mu barokní tvář známý architekt Jan Blažej Santini-Aichel. V roce 2002 prošla budova pečlivou rekonstrukcí, kdy byly objeveny a zrenovovány původní dřevěné stropy, fresky a porcelánová kamna spolu s krásnými detaily na fasádě.
S příchodem covidu se ale budova s tehdejším hostelem zavřela a zůstala prázdná. Když nový majitel hledal nájemce, který by z místa vytvořil něco hodnotného, vybral si mladé manžele Jana Holinku a Sarah Saleh.
„V pohostinství děláme už deset let, a tak věříme, že víme, co hosté chtějí a jaký přístup v takto malém butikovém prostoru chceme mít. Žádného investora nemáme, vzali jsme si klíče a na účtu měli jedenadvacet tisíc korun. Věříme ale tomu, co děláme, a pomohla nám banka a vlastní úspory,“ popisuje rozhodnutí Jan.
Foto Michael Tomeš
Sarah Saleh, Jakub Franke a Jan Holinka| Foto Michael Tomeš
Pustili se do renovace léta vybydlených prostor. Ta trvala tři měsíce, kdy často dle vlastních slov „makali patnáct hodin denně“. Věděli, že mají i prostor pro kavárnu, ale upřímně jim na otevření spolu s hotelem nezbyly peníze a na podnikání v gastru si pár netroufal.
V říjnu loňského roku, měsíc od ostrého otevření hotelu, začali řešit, jak bude kavárna vypadat a kdo ji bude dělat. Sarah s Janem náhodně obvolali pár míst a dostali doporučení na Jakuba Frankeho, se kterým si lidsky i přístupem sedli, cítili, že by to mohlo společně fungovat a plácli si.
Foto Tomáš Adamec
Foto Tomáš Adamec
Foto Tomáš Adamec
Foto Tomáš Adamec
Foto Tomáš Adamec
Prostor dnešní kavárny zrekonstruovali za 1,8 milionu korun a na designu, kterému dominuje prosvícený kámen a na míru dělané truhlářské prvky, spolupracovali s architektkou Petrou Barotkovou. Jakub má za sebou dlouholetou praxi v gastronomii, mimo jiné z vinného baru Autentista, Café Lounge nebo z restaurace Dian, kterou vedl.
„To místo vnímám jako vyústění své práce a splnění snu, kdy se snažíme o opravdu osobní přístup a trávíme s hosty tolik času, aby každý dostal maximum péče a odcházel s pocitem, že o něj bylo perfektně postaráno,“ popisuje.
Můžete se sem zastavit na snídani, přes den na něco malého k jídlu, výběrovou kávu se skvělými domácími koláči, které peče Frankeho žena a někdy také Janova maminka, nebo večer na skleničku některého z pečlivě vybraných vín, které získává od menších vinařů.
Všichni zúčastnění se shodují, že na Malé Straně nikdo nespěchá – i místní jdou do Nerudovky vlastně na procházku a manžele překvapilo, kolik malostraňáků se začalo do podniku vracet. Peče se tu vlastní pečivo a nabídka se v No.211 café&wine zaměřuje hlavně na suroviny, které provozovatelé sami znají a pocházejí z konkrétních rukou.
„Vždy jsem měl vizi být jakousi prodlouženou rukou těch lidí, kteří produkty vyrábějí,“ doplňuje Franke a pochvaluje si, že se z mnoha dodavatelů stali už vlastně přátelé.
Rekonstruovaný podnik otevíral dost netradičně ráno na Štědrý den. „Na podzim jsem hostům na vánoční rezervace slibovala, že si u nás budou moci dát snídani, takže jsme to prostě museli stihnout. Ještě noc předtím jsem dávala poslední kytku do vázy a ráno jsme otevřeli,“ směje se Sarah.
„Otevírali jsme bez nabubřelých cílů a promysleli všechno tak, abychom maximálně optimalizovali náklady. A samozřejmě ekonomicky pomáhá, že je kavárna součástí hotelu,“ rekapitulují posledních pár měsíců.
Až tedy vyrazíte na příští procházku starou Prahou, stavte se v domě číslo 211. Budou se snažit, abyste se tady cítili jako doma, a dost možná ztratíte pojem o čase plynoucím Nerudovkou jako řeka turistů směřujících k Hradu.
