Žádné extrémy a zázračné hubnutí, ale pomalá, systematická práce. Takový přístup ke stravování má Markéta Gajdošová, nutriční terapeutka, která vystudovala nutriční terapii na univerzitě v Massachusetts a pokračuje na lékařské fakultě na univerzitě v Miami. Zaměřuje se také na to, jak strava ovlivňuje psychickou stabilitu a výkon.
„Dennodenně bohužel vidím opačný přístup, než jaký zastávám. Spousta lidí chce rychlé výsledky, pro které jsou ochotni zajít do jakéhokoli extrému, a spousta samozvaných odborníků pak ráda takovou cestu otevírá. Mnohdy i pod záštitou logicky vypadající argumentace, kterou široká veřejnost obtížně filtruje,“ konstatuje nutriční terapeutka.
Mezi její klienty patří řada vrcholových sportovců nebo influencerů. Doporučuje jim především přetnout začarovaný kruh, kdy výživu odsouvají do nižších příček priorit. „Proto ztrácí energii, která je pro ně zásadní. Ať už se bavíme o jakékoli úrovni vytíženosti, vždy ráda připomínám, že v dnešní době téměř nikdo nemáme čas,“ upozorňuje.
Bez ohledu na to, zda od sebe žádáte vrcholový fyzický či psychický výkon, Gajdošová doporučuje vnímat stravu jako nástroj. Odmítá ale přitom rigidní harmonogram a hodinově přesné pojetí jídelníčku. „Je to o naplnění potřeb těla v individuálním režimu. Proto je tak důležité brát v potaz celý kontext.“
I v případě, že jste velmi zaneprázdnění, byste si měli podle Markéty Gajdošové naplánovat nákupy jídla strategicky, protože řešit své stravování za chodu je podle ní paradoxně náročnější a časově komplikovanější.
„Vyhraďte si časový úsek pro přípravu jídla jednou za několik dní. Díky tomu vám odpadne starost a nutnost řešit něco na poslední chvíli a ve výsledku sáhnout po volbě, která nutričně – a dost možná ani chuťově uspokojující nebude,“ radí.
Jak by měl vypadat jídelníček pro někoho, kdo například prosedí celé dny u počítače? „V případě sedavého režimu budeme standardně inklinovat spíše k nižší frekvenci jídel a většímu zastoupení tuků a vlákniny vůči sacharidům,“ popisuje Gajdošová.
A zároveň dodává, že to neplatí absolutně, nýbrž pro většinu případů půjde o vyhovující režim. „Předpokládáme totiž, že se bavíme o práci s nutností mentálního výkonu, kde chceme zůstat dlouho nasycení a nemuset neustále snackovat.“
Opomenout sacharidy ale také úplně nelze. „Je potřeba myslet na to, že už jen náš mozek spotřebuje za den přibližně 130 až 150 gramů glukózy, takže výživu mozku sacharidy také rozhodně nechceme zanedbat,“ doporučuje.
Kofein vnímá Gajdošová jako náplast na chybějící energii, která podle ní pramení z nevyváženého jídelníčku.
V praxi to znamená, že potřebujete mít po ruce rychle dostupné zásoby, jako je kvalitní proteinová tyčinka, ořechy a semínka, ovoce, neslazené sušené ovoce, sušené maso, které si nežádají žádné speciální skladování, ale mohou rychle posloužit v momentě, kdy skutečně není čas na žádné přípravy.
Bez strategického plánování se i tak neobejdeme. „Částečnou přípravou jídla nebo alespoň povědomím o tom, co, kdy a jak jíst, čas ve výsledku ušetříme. Nechtějme po sobě kulinářské výtvory, spokojme se se základem, který bude komplexní,“ říká Markéta Gajdošová.
Podstatný je podle výživové specialistky také klid. Jíst bychom měli pomalu, rozvážně. V okamžiku, kdy budeme podle Gajdošové vnímat své tělo a jeho potřeby, bude nám záležet na tom, abychom konzumovali kvalitní, živinami nabité potraviny, a nikoli jen kalorické bomby s přemírou cukru.
