Když se před několika dny chystala do kin adaptace japonské mangy s názvem Alita: Bojový Anděl, propagace se neúčastnili jen herci a režisér. Před novináře předstoupil i sám James Cameron, který nový film produkoval a napsal k němu scénář.
Alita, příběh kyborga, který v rozkastované společnosti budoucnosti pátrá po svém původu a bojuje s padouchy, byl přitom jeho vysněným projektem. Nakonec se ale filmař rozhodl pro režii Avatara, který se s tržbami přes 2,7 miliardy dolarů stal nejvýdělečnějším filmem všech dob, a Alitu po dalších odkladech přenechal režisérovi Robertu Rodriguezovi.
Studio Fox však čtyřiašedesátiletého filmaře zapojilo do propagace, protože tentokrát to na miliardový hit opravdu nevypadalo.
Producenti měsíce čachrovali s datem premiéry a nakonec Alitu uvedli během letošního valentýnského víkendu. O opatrném optimismu může svědčit fakt, že embargo na recenze zrušili celých 14 dní před premiérou, což většinou značí, že očekávané reakce jsou kladné. Nakonec byly spíše smíšené.
Alita: Bojový Anděl zaujme hlavně titulní postavou, která v trailerech mnohé vyděsila svýma nepřirozeně velkýma očima, ve filmu ale paradoxně platí za nejlidštější charakter ze všech. Herečku Rosu Salazar filmaři snímali za použití technologie performance capture – trikaři použili její pohyby a mimiku, z nichž pak vymodelovali digitální postavu. Výsledek je dechberoucí, nesrovnatelný s prvními krůčky zmíněné technologie z filmů jako Beowulf nebo Polární expres.
Podobně strhující jsou i dokonale přehledné, kinetické akční scény, v nichž spolu postavy soupeří ve sportu nazvaném motorball, který je může dostat pryč ze zašlého Vrakoviště do bohatého, nebeského města Salem. Problém je, že si během více než dvouhodinového snímku divák vzpomene na motivy z mnoha blockbusterů posledních let včetně young adult adaptací dystopických sérií. Rodriguez s Cameronem navíc věnují přehnanou péči naivní, jalové romantické zápletce, posouvané větami typu „Musíš věřit svým snům“.
I přes zmatené motivace několika postav ale Alita: Bojový Anděl smazává pachuť po nepovedeném Ghost in the Shell se Scarlett Johansson a je skutečným velkofilmem, který je třeba vidět na co největším plátně. Dvousetmilionový rozpočet je na díle vidět. A to je vlastně problém.
Podobná částka totiž pravděpodobně šla i do marketingu a insideři spočítali, že Alita by musela vydělat asi půl miliardy dolarů, aby vůbec skončila v černých číslech. O úplný propadák typu vánočních Smrtelných strojů zatím nejde, po dvaašedesátimilionovém otvíráku z Číny ale snímek zatím přepočítává „jen“ 263 milionů dolarů. Cameronově srdcovce tak příliš nepomáhá ani marketing, který akcentuje jeho jméno. Díky premiéře Ality se ale na světlo světa alespoň dostaly i informace o jeho dalších plánech. Cameron totiž od poloviny roku 2017 točí pokračování Avatara. A ne jedno.
Připravuje naráz rovnou čtyři další díly, prvním dvěma už prý v listopadu skončilo natáčení a jsou ve fázi náročné postprodukce. Pro druhý snímek, prozatímně nazvaný Avatar: The Way of Water, prý tvůrci nahnali herce do obří vodní nádrže, neboť sequel se má z velké části odehrávat ve vodách planety Pandora. Performance capture ale není stavěné na podvodní natáčení, Cameron tak opět musel technologii modifikovat, navíc nutil herce točit bez dýchacích přístrojů. A nechal se slyšet, že Kate Winslet, která ve filmu hraje jednu z hlavních rolí, vydrží pod vodou celých sedm minut!
Kromě ní a nových dětských postav se budou pokračování točit samozřejmě kolem Jakea a Neytiri. Cameron podle svých slov připravuje velkou rodinnou ságu, která prý bude jiná než současné blockbustery, zároveň ale má opět řešit, jak se mohou slabí postavit vykořisťování těmi silnějšími.
Všechna pokračování (kromě výše zmíněného jsou venku zatím bizarní pracovní podtituly The Seed Bearer, The Tulkun Rider a The Quest for Eywa) mají fungovat jako samostatné filmy a první The Way of Water má přijít do kin 17. prosince 2020.
Otázkou zatím zůstává, v čem bude tentokrát Cameron přelomový a jak se do jeho vize podepíše gigant Disney. Ten totiž koupil studio Fox, a nová pokračování Avatara budou tedy vznikat pod jeho hlavičkou. Mimochodem, v době premiéry Avatara promítalo ve 3D asi tři tisíce sálů, dnes je jich po světě asi 70 tisíc. Na druhou stranu, třetí rozměr ale už zdaleka tolik netáhne.
A netáhne tak ani Terminátor, další slavná Cameronova značka, která se nechystá říct sbohem. Cameron produkuje šesté pokračování, v němž se vrátí Sarah Connor i T-800 s tváří Arnolda Schwarzeneggera. Příběh má ignorovat všechny filmy, které vznikly po ikonické dvojce, podtitul filmu má znít Temný osud. Také už je dotočeno. Štáb se pohyboval hlavně ve Španělsku, které bude suplovat Mexiko, a v budapešťských ateliérech, které jsou po Blade Runnerovi 2049, Rudé volavce a Atomic Blonde velmi oblíbené.
Zatím se neví, jak velkou roli bude mít ve filmu Arnold, spekuluje se ale o malém záporném cameu. Režisér Tim Miller se chce více soustředit na ženské postavy a vliv sledovacích technologií. A také na obří scénu letecké havárie. Premiéra je letos na podzim, využije pro ni marketingový tým opět samotného Camerona?
Muž, který při přebírání Oscara za Titanic křičel, že je „král světa“, se totiž svých pozic vzdát nechystá a vždycky má co říct. Čtyři pokračování Avatara možná znějí podezřele, až nestoudně, Cameron už ale několikrát dokázal, že se jej nevyplatí podceňovat. Ostatně ke spolupráci přemluvil (nebo královsky zaplatil) Kate Winslet. A ta se po náročném Titaniku, jehož plac opustila se zápalem plic, nechala slyšet, že už s ním dělat nikdy nebude.