Design, architektura, móda, ale i reklama nebo třeba herní vývojářství. Kreativní odvětví tvoří v Evropské unii třetí největší sektor zaměstnanosti, a nejen pro naši ekonomiku představují velký potenciál.
Navzdory tomu až donedávna v Česku systematičtější podpora kreativního podnikání chyběla. Brněnský hub Kumst, který letos v září oslaví třetí výročí, je jedním z míst, která se kreativcům při jejich podnikání snaží podat pomocnou ruku.
Co si ale pod pojmem kreativní hub představit? Zjednodušeně se jedná o prostor, ať už fyzický, či virtuální, který se snaží spojovat a podporovat jednotlivce či skupiny z kreativních odvětví. V zahraničí poměrně rozvinutý koncept si pomalu nachází cestu i do českého prostředí. Na kreativní centra můžeme narazit například v Praze, Olomouci či Uherském Hradišti.
Prvotní plány na vytvoření toho brněnského vznikly před více než deseti lety. V roce 2014 totiž studie agentury Jihomoravského inovačního centra (JIC) ukázala, že v Brně ve firmách z kreativního odvětví pracuje více než dvacet tisíc lidí. Provoz kreativního hubu odstartoval v září 2020, veřejnosti se ale kvůli pandemii otevřel až o rok později.
Princip fungování brněnského hubu nám napovídá i samotný název, který kombinuje německý název pro umění a zlidovělé slovo kumšt, které odkazuje ke zručnosti „zlatých českých ručiček“ a selskému rozumu. Obecně ale Kumst nabízí takzvaná tři pé – prostory, propojování a podporu podnikání.
„Kumst je místo pro tvůrce z jakéhokoli kreativního odvětví, které by mělo ideálně vést k jejich růstu a rozvoji podnikatelských dovedností. Řešíme, jak se můžeme v kreativních a kulturních odvětvích uživit, pokud chceme prodat, ale přitom se nezaprodat,“ říká s úsměvem současný principál Kumstu David Severa.
Kreativní a kulturní odvětví vykazují z ekonomického hlediska nadprůměrný růst a vytvářejí nová pracovní místa. Přesto je ale obecné know-how v rámci kreativního podnikání v Česku nedostatečné a řada mladých kreativců neví, jakým způsobem svůj talent na trhu uplatnit.
„Myslím, že důvodů je několik. Jednou z nich je nedostatek podnikatelských dovedností ze školního prostředí, které ne nutně vede do praxe. Zároveň je toto odvětví v určitém smyslu specifické, často se zde kombinuje fungování modelu B2B a B2C. Odlišné může být také financování, které může pocházet ze soukromých investic nebo být částečně grantové. I malé studio tak může mít celkem komplikovaný model fungování,“ doplňuje Severa.
Kumst vychází ze služeb výše zmíněného JICu, organizace, která se zaměřuje na podporu podnikání v Jihomoravském kraji. Nabízí tedy především konzultace, na nichž je možné řešit jakýkoli problém v oblasti podnikání – od výběru názvu firmy přes finanční plán až po marketingovou strategii.
Kreativci sem mohou přijít nejen na jednorázové poradenství, ale také navázat dlouhodobou spolupráci, která může trvat od prvotního nápadu až po fungování globálně úspěšné firmy.
Poradenství zajišťuje tým expertů z různorodých oblastí, který v současnosti čítá více než osm desítek lidí – mezi nimi například Jindra Strejčková nebo Radek Nozar. Kromě konzultací sem můžete zajít přibližně třikrát do měsíce na přednášky, akce a výstavy.
Za tři roky fungování pomohl Kumst k rozvoji řadě úspěšných značek. Zázemí tu našlo studio Mike Roft Records, kde nahrávají Calin nebo Ben Cristovao, firma Plastic guys nebo například Kvítka v bytě.
„Kumst nám poskytuje unikátní prostor, dává možnost spolupracovat s ostatními členy a rozvíjí kreativní podněty a nápady u našich zaměstnanců i u nás samotných,“ říká jedna ze zakladatelek Kvítek Veronika Ježková.
Zázemí ale hub neposkytuje pouze metaforicky, ale také doslova. V prostorách na Údolní 19 nabízí k pronájmu přednáškový sál, ateliéry, celé kanceláře, ale i coworkingová místa. Zatímco přednáškový a výstavní sál se nachází v přízemí, zasedací místnosti pojmenované po slavných brněnských kreativcích nalezneme téměř v každém patře této unikátní funkcionalistické budovy.
Budovu v roce 1929 navrhl Vinzenz Baier, dříve sloužila například jako menza a administrativní budova německého Vysokého učení technického. Graffiti a barevné tagy na stěnách budovy jsou zase otiskem studentů Fakulty výtvarných umění VUT, která prostor využívala od konce devadesátých let. Právě od univerzity si nyní Kumst budovu pronajímá. Není proto překvapením, že téměř čtvrtinu zdejších klientů tvoří bývalí studenti VUT.
Momentálně má Kumst kolem osmdesáti stálých členů z třinácti kreativních odvětví. Právě sdílené prostory v kombinaci se skupinovými konzultacemi mimo jiné pomáhají k rozvoji spolupráce napříč jednotlivými firmami.
Příkladem může být například studio Kogaa, které se podílelo na designu prostor hubu společně s designérkou Denisou Strmiskovou, nebo grafické studio Pixle, které mělo na starost vizuální identitu.
Kumst v současnosti vnímá kromě nutnosti vzájemného propojování kreativních odvětví také potřebu prolnutí tvůrčích firem s těmi technologickými. „K tomu nám pomáhá projekt Kreativní vouchery, díky kterým je možné propojit běžnou firmu s designérem, který do jejich produktu pomůže vložit nějaký typ invence,“ doplňuje principál.
Herní průmysl je nejrychleji rostoucím kreativním odvětvím na Jižní Moravě, i tak bohužel stále trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a efektivního zázemí. Nejnovějším projektem v prostorách Kumstu se proto stal takzvaný Herní inkubátor Gamebaze, který vznikl minulý rok ve spolupráci s Herním Klastrem a GameDev Area.
Jeho úkolem je dát prostor a vzdělání herním startupům, které mají potenciál fungovat také v zahraničí. Jedním z členů je i inkluzivní vývojářské studio Kikiriki Games, jejichž hry si může zahrát i nevidomý. Zatím byl inkubátor spuštěn pouze v pilotním provozu, od září by měl projekt začít fungovat naostro a rozšířit se o další místnost.
Herní inkubátor je pouze jedním z cílů, které si tým Kumstu v nejbližších letech vytyčil. „Na podzim se chceme věnovat tématu umělé inteligence v kreativitě, protože je to téma, které zde posledních pár let silně rezonuje a může kreativní odvětví od základu změnit,“ říká Severa.
Dlouhodobý projekt je také vytvoření kreativního centra na brněnském Cejlu, které mělo být pro Kumst původním prostorem. Rozšíření hubu do bývalé káznice by umožnilo rozvoj kreativců z oblasti volné tvorby, na které v současném Kumstu není dostatečná kapacita. Rekonstrukce káznice je ale zatím otázkou příštích let.
