V Hollywoodu i Las Vegas se hrají šachy na stolku z dílny tvůrčího týmu, který pod názvem Futuro Studio s vkusem a hravostí redefinuje kategorii nábytku.
Jiří Gelnar a Michal Princ letos představí na Designbloku vyvrcholení kolekce Roots, kterou připravili s designérem Jiřím Krejčiříkem, s nímž letos vystavovali také na milánském Design Week.
Ostravští kouzelníci se dřevem nám vyprávěli o důležitosti propojení s designéry, o touze experimentovat i o houbách nebo ohni jako živých elementech nábytku.
Jiří Gelnar má vůni dřeva spojenou s dětstvím, kdy nahlížel do dílny svého dědy, váženého stolaře, který spolupracoval s velkými designérskými jmény, jako byli Jindřich Halabala nebo Jiří Jiroutek.
Po studiu na nábytkářské škole v Bystřici pod Hostýnem se pustil do podnikání v návaznosti na rodinnou tradici. Když potřeboval angažovat někoho, kdo mu pomůže projekty digitálně zpracovávat, padl si do noty s Michalem Princem, který si zase nese geny svého dědy, projektanta z Vítkovických železáren.
Michal dostal hned po maturitě příležitost navrhnout kompletní interiér jednoho z prvních ostravských skateshopů, což ho přivedlo k zájmu o nábytek a design interiérů. Díky dobrým referencím jim práce přicházela sama, jenže zakázková výroba nábytku, u níž od klientů často přicházel tlak na cenu, je brzy přestala naplňovat.
Cítili potřebu realizovat vlastní nápady, s nimiž se nebudou držet při zdi. A tak se v roce 2017 zrodilo Futuro Studio. Na začátku byla nosným prvkem studia práce s dřevěnou dýhou, kterou krájejí, barví a skládají do rozmanitých vzorů. Dalším přirozeným krokem bylo propojení s designéry a prezentace na přehlídkách designu.
Eduard Herrmann a Matěj Coufal i díky skříňce Rolleta, kterou pro vás navrhli, získali titul Grand designéři roku 2020. Prezentace prvních dvou kusů z kolekce Roots a oltáře Anne’s Altar, které se zrodily ze spolupráce s Jiřím Krejčiříkem, loni na Desingbloku získala cenu za nejlepší instalaci designéra. Co kromě uznání vám tyhle spolupráce přinášejí?
Michal Princ: Po spojení s dvojicí Herrmann & Coufal jsme si ověřili, že takové spolupráce pro nás mají význam jednak z marketingového hlediska, a také nás obohacuje rozšíření úhlů pohledů na věc, které v procesu vzniku nového produktu přicházejí.
Jiří Gelnar: Přitahují nás netradiční věci, hledání nových postupů ve výrobě a v povrchových úpravách, což je pro kreativního designéra zajímavé. Dalším osloveným byl Jiří Krejčiřík, který nás zaujal svým rukopisem a kterého také baví dívat se za hranice možného.
Je to vidět na kolekci Roots. Při pohledu zblízka ohromí množstvím detailů, barvami a skládanou dýhou. Kolik je za tím práce?
Jiří: Práce na jednom kusu nábytku můžeme počítat na stovky hodin. Jelikož naše tvorba vzniká z velké části organicky až živelně, je pro nás důležitá oboustranná důvěra a naladění. Jiří dodal myšlenku a tvar a my jsme ho vtáhli do našeho experimentálního světa, kde čas ani pracnost nejsou měřítko. Důkazem budiž i druhý oltář, který jsme vyráběli pro milánský Design Week.
První oltář byl k vidění loni na Designbloku. S ním přišel Jiří Krejčiřík?
Michal: Proces vzniku kolekce Roots Jiřího natolik inspiroval, že popustil uzdu fantazie a nechal vzniknout Anne’s Altar. Zhmotnil v něm své vzpomínky z dětství na maminčin kabinet. Je to jeho nejvýraznější nábytkový solitér.
Jiří: Jako tvůrci jsme vycítili, že nastala jedinečná příležitost zužitkovat lety nabyté zkušenosti a nápady. Ve spolupráci s řemeslnými kreativci jsme pracovali například s polychromií aplikovanou na madlech. Vnitřky zásuvek jsme nechali potáhnout sametem, součástí jsou na míru vyrobené mosazné komponenty. Pomocí chemických reakcí jsme experimentálně měnili odstín dřeva a tak dále.
Proč jste do Milána vezli jiný?
Michal: Nechtěli jsme do Milána vzít kus, který už jsme jednou odhalili. Anne’s Altar se vyrábí v limitované edici dvanácti kusů, přičemž každý bude trochu jiný. Milan Design Week je ojedinělá událost, kam se sjíždějí návštěvníci a sběratelé umění a designu z celého světa, a proto jsme chtěli vytvořit kus, který bude mít premiéru právě tam.
Jiří: Původně jsme letos ani výstavu v Miláně neplánovali. Tato příležitost nám společně s Jiřím Krejčiříkem přišla do cesty asi měsíc před začátkem výstavy a my tuto výzvu přijali. Prakticky jsme žili měsíc pouze tvůrčím procesem, který nás doslova málem spálil. Během CNC frézování se vznítila opracovávaná dvířka pro oltář a skoro jsme přišli o dílnu.
Michal: Tato situace nás vrátila zpátky do reality a my jsme museli rychle reagovat. Nakonec nám došlo, že tak silnou emoci nemůžeme ignorovat tím, že vyrobíme nová dvířka, naopak jsme tento příběh nechali vepsaný ve dvířkách druhého kusu.
Jak vás v Miláně přijali?
Jiří: Věděli jsme, že tam jedeme s něčím, co vybočuje, proto jsme byli natěšení na přijetí veřejností a zároveň nervózní. Vystavovali jsme na prestižní platformě Alcova, kde umělci procházejí výběrovým řízením. Už jen to, že nás vybrali, znamenalo úspěch.
Michal: Poprvé jsme měli možnost bavit se o své tvorbě s lidmi z celého světa. Bylo zajímavé sledovat, jak každý reaguje jinak na různé detaily. Z některých čišelo nefalšované nadšení a my se uvnitř pomalu hojili z toho šíleného předešlého měsíce. V tu chvíli jsme věděli, že naše cesta vede správným směrem, ale že je před námi spousta práce.
Kromě designérských spoluprací pořád navrhujete vlastní věci. Máte v portfoliu šachové stolky, s nimiž jste prorazili ve světě. Jak se vám to podařilo?
Michal: Je to náš nejžádanější produkt. Na první pohled třínohý stolek, který tak trochu klame tělem. Pod oboustrannou deskou je prostor, kde se ukrývají bojovníci – šachové figurky. Proto jsme tento šachový koncept, který jsme si sami vymysleli, nazvali Trojan.
Jiří: Aniž bychom si dopředu dělali nějaké rešerše, zařadili jsme stolky do prodeje přes globální online platformy. Brzy přišla první objednávka ze Států a pak následovaly další a další. Dnes hrají šachy na našich stolcích lidé napříč západní Evropou a USA. Jeden vlastní například i filmový producent v Hollywoodu.
Michal: Sešlo se to s dobou uvedení seriálu Dámský gambit, kdy se obecně zvedl zájem o šachy a prodeje šly všude nahoru. Naštěstí prodej s koncem seriálu neskončil.
Trojan si chráníte užitným vzorem. Jiří Krejčiřík před časem bojoval s tím, že se kopie jeho stolů prodávaly na AliExpressu. Šli jste do ochrany duševního vlastnictví na jeho popud?
Jiří: My jsme otázku duševního vlastnictví řešili už před několika lety – v momentě, kdy nám došlo, že jsme stvořili něco unikátního s přesahem. Ostatně i tím se zvyšuje exkluzivita produktu.
Co jste připravili na letošní Designblok?
Michal: Loni jsme na Designbloku představili kolekci Roots a nyní kruh uzavíráme jejím vyvrcholením, speciálním limitovaným kusem. Je to vlastně opět takový oltář – solitér, který v sobě nese symbol kořenů ve více rovinách. Co se barevnosti týče, sahá naše inspirace až k mořím a oceánům, odkud pochází život.
Jiří: Experimentujeme s kombinováním více druhů dýh, jejich kreseb a finálního obarvení objektu. Pracujeme s korkem, nepohledově s jemnou kůží, mosazí a dvířka jsme si nechali vyrůst pomocí mycelia. Což je síť miniaturních houbových kořínků, čímž se opět dostáváme k názvu kolekce.
Designblok právě začíná, ale mě zajímá, jestli už s Jiřím Krejčiříkem plánujete něco dalšího…
Jiří: V současné době společně připravujeme nový projekt, který bude jiný než výsledky dosavadní spolupráce a cílí na širší zákaznické spektrum. Zatím o něm víc mluvit nebudeme. V dalších měsících ho představíme veřejnosti.
