Igor Piňos patří mezi nejznámější české mořeplavce. Na lodích najel přes 120 tisíc námořních mil a několikrát už obeplul celý svět. V Česku vede vlastní jachtařskou společnost a zároveň se zabývá zhodnocováním investic do jachet. Pro Forbes.cz zavzpomínal na ta nejlepší místa, zátoky a restaurace i koktejlbary, které se v nich skrývají.
Jedno z nejkrásnějších panoramat v celém Karibiku se naskýtá poblíž městečka Soufrière na jihu ostrova Svatá Lucie v zátoce Jalousie mezi dvěma sopečnými kužely, kterým se říká Velký a Malý Piton.
Pozemky v této zátoce, která tehdy vypadala jako opravdové místo snů, skoupil v 70. letech britský lord Colin Christopher Tennant, třetí baron Glenconner. Ten už v 50. letech koupil celý ostrov Mustique, o něco dále na jih v Grenadinách. Tam postavil haciendu a tu vzápětí věnoval jako svatební dar své dávné přítelkyni, britské princezně Margaret, sestře královny Alžběty II.
Vzhledem k tomu, že byl dostatečně urozený, princezna směla tento dar přijmout a z Mustiquu se rázem stalo exkluzivní místo. Pozemky tu rychle zakoupily a své haciendy postavily celebrity jako David Bowie, Elisabeth Taylor, Raquel Welch, Mick Jagger a další.
Z Mustiquu se tak záhy stalo jakési karibské Beverly Hills. Jak sám lord říkal, snobárna, která se tam rozmohla, jej přestala bavit, a proto s velkým ziskem rozprodal celý ostrov a sám zakotvil v zátoce Jalousie na Svaté Lucii.
Zde vybudoval neobyčejně nápaditou karibskou restauraci s barem zvanou Bang. Posezení ve stínu obou Pitonů nad pláží uprostřed palmového háje na dosah pralesa patřilo skutečně k těm nejkrásnějším místům na světě, která jsem kdy navštívil. Na bójkách v klidné zátoce stávalo vždy několik jachet, jejichž posádky chodily do podniku na nápadité večeře, plejádu míchaných nápojů a typický karibský program s vystoupením domorodého „steel bandu“ s nástroji z vyklepaných barelů na naftu.
Zároveň se do tohoto slavného baru často sjížděla i evropská šlechtická smetánka. Vedle nás dokonce jednou večeřela samotná princezna Margaret se svým doprovodem.
Později ovšem jeho lordstvo podnik prodalo místním zbohatlíkům, stejně tak jako pozemky v této vzácné lokalitě. V místních rukou bar rychle upadal a jeho zbytky nakonec milosrdně odnesl jeden z hurikánů, které každé léto navštěvují zdejší pobřeží. V pralese vyrostly bytové projekty a bylo po romantice.
Mezitím ale nahoře v sedle mezi oběma Pitony vznikl exkluzivní resort zvaný Ladera, který se pyšní neméně exkluzivním restaurantem Dasheene. Výhled z této restaurace je v žebříčcích uváděn jako jeden z deseti nejkrásnějších na celém světě.
Podává se zde mezinárodní kuchyně ve stylu haute cuisine, vinný lístek svou úrovní odpovídá jedinečnému místu a zážitek z večeře při západu slunce je opravdu neopakovatelný. Nejedná se o úplně levnou záležitost, nicméně v Praze se lze dnes najíst a napít i podstatně dráž.
O něco starší a také vyhlášený restaurant Hummingbird najdete na opačné straně zátoky u města Soufrière. Tento malý resort poskytuje i ubytování a je na svém místě beze změn už desítky let. Dopřeje vám nádherné výhledy skrz palmy přes modrou zátoku na oba sopečné kužely Pitonu.
Kuchyně je opět mezinárodní a prvotřídní. A pokud si někde chcete dát opravdu špičkové daiquiri, ať už klasické limetkové, nebo vyrobené z manga, passion fruit, banánů a dalších druhů čerstvého ovoce, pak jste na správném místě.
Hummingbird má prostě tradici a úroveň. Popíjíte drink, kocháte se výhledem, a když máte štěstí, vedle vás na květině saje opravdový kolibřík, podle kterého se bar jmenuje. Se soumrakem se z pralesa začínají ozývat zvuky noci. Dominuje jim pískání, o kterém jsem až po letech zjistil, že ho vydává zvláštní druh malé žáby. Žábu si ostatně můžete dát i k jídlu. V jídelníčku se ovšem skrývá pod názvem mountain chicken – horské kuře.
Cestou zpět na přístavní molo vás bude lákat hudba a veselí z několika místních barů a diskoték. V noci se opravdu vyplatí se v některém z těchto podniků zastavit a nasát tu pravou atmosféru tropické noci.
Poplujete-li dál na jih, dostanete se na území státu Svatý Vincenc a Grenadiny a minete zátoku Wallilabou – místo, kde se natáčel první díl Pirátů z Karibiku. Přesně tady se Johnny Depp houpal na laně dřevěného jeřábu.
Hostinec známý z filmu tu zůstal – v podobě fancy restaurantu, kde stojí za to se dobře najíst. Potom se vyplatí zajít na druhý konec zátoky do neuvěřitelného podniku. Visí tu česká, slovenská a polská vlajka a domorodec, který se představí jako „Yaroushek“, vám obratem pustí Kabáty, Slovákům Elán a Polákům jejich ekvivalent. Mnohem lepší zprávou ovšem je, že míchá famózní nápoje ze 73procentního rumu.
Dalším pokračováním výpravy může být ostrov Bequia. Na kopci nad zátokou Friendship Bay na jižní straně ostrova najdete Mike’s Restaurant and Bar. Jako obvykle s nádherným výhledem na zátoku, okolní ostrůvky a širý oceán.
Majitelem baru je Mike Vrbenský, Čech, který kdysi propadl kouzlu moře, koupil sedmimetrovou plachetnici, přeplul oceán a na ostrově Bequia se mu zalíbilo tak, že tam už zůstal navždy. A s podnikavostí Evropana vybudoval z ničeho restauraci a bar.
Prostředí jeho restaurace sice postrádá luxus výše zmíněných, je ale o to originálnější a Mike s mimořádnou nápaditostí kombinuje místní kulinářské umění s krajanskou srdečností. K tomu vás zásobí neuvěřitelnou dávkou historek ze svého života na Bequii, takže návštěva stojí rozhodně za to.
Dál na jih bychom mohli pokračovat na ostrov Union, kde jsou hned tři zajímavé restauranty, a dále pak na ostrov Grenada – ale to už je jiná kapitola.