Jan Kaláb, Michalové Cimala a Škapa, Martin Krajc, Matěj Olmer, Karel Štědrý a Pasta Oner. Sedm etablovaných českých umělců na měsíc obsadilo výstavní prostory galerie Mánes. Ve čtvrtek 9. listopadu ji uzavřou společným křtem výstavního katalogu.
Tvrdohlaví, Artěl, Devětsil. Na umělecká uskupení minulosti v závěru roku 2020 navázala sedmička současných vizuálních umělců střední generace pod jménem Firma. Dali dohromady manifest a začali připravovat výstavu, na které na podzim roku 2021 odhalili společný obří obraz o rozměrech čtyři krát šest metrů.
V manifestu tehdy upozorňovali na malou podporu od státu, galerijní praxi i vliv investorů – podle nich faktory oslabující status umělce. Ten pak mnohdy širší společností není brán vážně. Výstava v galerii Nová síň, kde kromě společného plátna každý vystavil po dvou vlastních dílech, tehdy rezonovala a skupina v tvorbě pokračovala.
„Umělci často sklouzávají k tomu, že jsou ve své tvorbě sami. Je proto fajn se pravidelně potkávat se svými vrstevníky, kteří za sebou mají podobnou kariéru,“ říká Jan Kaláb.
„Protože jsme však poměrně úspěšní a v souvislosti s tím i zaneprázdnění, není čas jen tak chodit do hospody na pivo. Ve chvíli, kdy ale máme společný projekt, nutí nás to k nějaké aktivitě, spolupráci a diskusi,“ vysvětluje.
Spojení umělců, kteří ve své tvorbě vycházejí ze subkultury graffiti, po dvou letech přineslo další výstavu. Větší a v prestižních prostorách pražského Mánesu.
„Že jsme výstavu mohli udělat takhle velkou a na takovém místě, nám výrazně usnadnil fakt, že se společné dílo z první výstavy podařilo prodat galerii Kodl Contemporary,“ přiznává Kaláb. Náklady na současnou výstavu se vyšplhaly na jeden a půl až dva miliony korun.
Úspěšný motiv společného díla Firma přenesla i do Mánesu. Tentokrát nejde o jedno obří dílo, ale o šest maleb středního formátu, která mohou fungovat jak samostatně, tak i jako velký funkční celek.
„Fakt, že musíme spolupracovat na jednom plátně, je pro nás samo o sobě výzva. Představuje to diskusi o tématu, posílání si návrhů, samotnou malbu… Čím déle to ale děláme, tím víc sehraní jsme. V tom jsme se oproti dvěma letům zpátky dost zlepšili,“ přiznává Jan Kaláb.
Právě diskuse po výstavě z roku 2021 vedla k nápadu aktuální dílo pojmenované Modrý Mauricius rozdělit. „S šesti menšími díly se snáz manipuluje, lépe se na ně maluje a budou se i snáz prodávat, protože těch, kteří jsou ochotni koupit si jedno obří plátno o rozměrech čtyři krát šest metrů, zase tolik není,“ konstatuje Kaláb.
Kromě Modrého Mauricia zaplnili členové Firmy prostory vlastními obrazy. V hlavní lodi tak od každého z nich visí po dvou černobílých dílech, v bočním prostoru pak po dvou barevných. Do středu Mánesa instalovali zmenšené figury sebe samých.
„Před dvěma lety jsme se nechali naskenovat a výsledek vytisknout na 3D tiskárně. Původně jsme figury chtěli mít už na první výstavě, ale tehdy na jejich tisk neměli prostředky,“ vysvětluje.
Poslední šance vidět výstavu v Mánesu na vlastní oči je ve čtvrtek 9. listopadu. Od osmnácti hodin dokonce půjde potkat i všechny členy Firmy, protože proběhne křest výstavního katalogu.
