Šedivé vnitrobloky v pražské zástavbě proměňuje spolek Bieno v zelené oázy. Za sedm let už takto zkultivoval zhruba třicet míst – a přineslo to nejen ekologické benefity.
Bytové domy s blokovou zástavbou jsou domovem asi pro třetinu obyvatel Prahy. Jenže spoustu nádherných vnitrobloků zůstává často nevyužitých. „Zanedbanost těchto prostor je do velké míry způsobena složitostí mezilidských debat,“ říká Barbora Týcová, lektorka v oblasti environmentální výchovy a spoluzakladatelka iniciativy Bieno.
Tu před pár lety rozjela společně s facilitátorem Michalem Křivohlávkem a zahradní architektkou Kateřinou Štědrou. Díky ní postupně transformují tato městská veřejná prostranství v zelené oázy klidu.
Péčí o stromy, budováním sdílených zahrad a pořádáním komunitních akcí ale kultivují mnohem víc než jen zeleň: důvěru v sousedské vztahy a schopnost lidí se spolu domluvit. „Říkáme tomu dobré klima v sousedství,“ vysvětluje Týcová.
Vzhledem k opakujícím se extrémním vedrům a teplotám, které každý rok pokoří nový rekord, se přítomnost zelených ploch ve městě ukazuje jako stále důležitější.
Vysoké teploty ovlivňují nejen lidské zdraví, ale celý ekosystém. Vlny veder jsou ještě umocněny efektem městského tepelného ostrova, čili zástavby, která zadržuje teplo ze slunečního záření. Například v centru Prahy je průměrná teplota asi o dva stupně vyšší než na periferii.
Foto Bieno
Barbora Týcová se dlouhodobě věnuje komunitním projektům, nyní je jedním z tahounů iniciativy Bieno | Foto Bieno
V tomto kontextu se stále častěji poukazuje na schopnost rostlin ochlazovat teplotu vzduchu. Díky procesu známému jako evapotranspirace funguje vegetace jako přírodní čistička vzduchu.
Stromy podél ulic, parky, zahrady, plevel u silnic a dokonce i květiny na balkonech pomáhají snižovat teploty a spotřebu energie. K tomu přitahují hmyz a podporují městskou biodiverzitu.
„Vnitrobloky v tomto ohledu představují obrovský potenciál. Instalace nových stromů a jejich údržba v uliční síti bývá často komplikovaná, kvůli soutěži s infrastrukturou a omezeným prostorem,“ vysvětluje Týcová.
Stromy jsou v městském prostředí neocenitelné a správnou péčí se může jejich životnost výrazně prodloužit.
„Jeden jediný strom ve vnitrobloku má přímý vliv na desítky, ba i stovky lidí. V létě vytváří příjemnější klima pro obyvatele těchto bytů, snižuje okolní teplotu a přispívá k celkovému estetickému dojmu a pohodlí,“ doplňuje Týcová. Všechny tyto výhody pak zvyšují hodnotu nemovitostí v okolí zelených ploch.
Když lidé potřebují pomoc s obnovou těchto prostor, Bieno jim nabídne facilitaci, konzultace, návrhy projektů a doporučení pro jejich realizaci.
Skutečná implementace potom závisí na individuálních potřebách a ambicích každého vnitrobloku. Někdy stačí jednoduchá úprava, jindy projekt vyžaduje zásadní změny.
„Nejlépe to funguje, když se do akce zapojí sami obyvatelé, protože mají větší motivaci se angažovat,“ popisuje Týcová. „Účastníci si často uvědomují, že tím zakládají projekt na dalších třicet, čtyřicet let. Věnují mu více péče a upevňují nové vztahy mezi sousedy.“
Během sedmi let své existence spolek Bieno uskutečnil asi třicet projektů, z nichž většina se nachází v Praze. Do budoucna by ale rádi pomohli oživit i další místa po republice.
„Prozkoumali jsme stovku největších českých měst a zjistili jsme, že většina z nich má určitou formu blokové zástavby. Vnitroblok nemusí být jen o čtyřech stěnách, jde o to, jak ho vnímáte a jakým způsobem slouží lidem, kteří tam žijí,“ říká Týcová.
Jejich počínání nezůstalo bez povšimnutí ani u komerčních partnerů. Dlouhodobě podporuje Bieno především outdoorová značka Patagonia, známá pro svůj závazek k ekologické a sociální odpovědnosti.
Její zakladatel Yves Chouinard například loni převedl vlastnictví společnosti na nadační fond s cílem použít firemní zisk na řešení klimatických změn.
Patagonia celosvětově podporuje nejrůznější iniciativy, které se zabývají environmentálními tématy. „Pro nás je to velká prestiž a zároveň zodpovědnost,“ říká Týcová.
Transformace pražských vnitrobloků v zelené oázy ale někdy naráží na švejkovskou realitu českého prostředí. Týcová vzpomíná, jak vzala evropskou šéfku Patagonie pro životní prostředí podívat se na dva právě obnovované vnitrobloky v Dejvicích.
Jeden jediný strom ve vnitrobloku má přímý vliv na desítky, ba i stovky lidí.
barbora týcová
„Po cestě mi vyprávěla o monumentálních kampaních na ochranu světových řek a oceánů, zatímco já ji vedla do Dejvic, abych jí ukázala záhon, nad kterým se parta sousedů dohadovala jeden rok. Díky nadšené výpovědi místních ale brzy pochopila, jaký význam ta práce má,“ vzpomíná.
Zahradničení je pro mnoho lidí společným dorozumívacím jazykem. Práce s rostlinami má ale spoustu dalších neviditelných benefitů.
Znalost přírodních cyklů umožňuje lidem převzít kontrolu nad zdroji čerstvých a kvalitních potravin, snížit náklady na živobytí a zvýšit potravinovou bezpečnost. A to se zejména v době ekonomické nejistoty a rostoucích životních nákladů jeví jako stále větší výhoda.
Také sousedská pospolitost byla v našich končinách dlouho zanedbávána. „My chceme přispívat k obnovení této ztracené tradice sdílení. Vnitroblok může vytvořit scénu a být důvodem k tomu, aby si lidé znovu uvědomili, že má smysl společně sdílet místo, kde žijeme,“ dodává.
Kromě obnovy konkrétních vnitrobloků pořádá Bieno konference, exkurze a komunitní workshopy. Komentované prohlídky pražských vnitrobloků jste mohli zažít třeba během Dne architektury, Manuál pro práci s vnitrobloky potom představili během předloňského Designbloku.
Firmám pomáhají s kultivací jejich vlastních vnitrobloků a v rámci programů sociální odpovědnosti firem také s teambuildingovými aktivitami. Například tým pražské pobočky Patagonia jim často pomáhá s konkrétními realizacemi.
Právě snaha podchytit hybatele veřejného života i možnou další podporu přivedla Bieno k myšlence vybudovat vlastní fundraisingový program.
„S Bienem přišly za sedm let fungování do kontaktu tisíce lidí se zájmem o zlepšení vnitrobloků a městské životní prostředí. Byli bychom rádi, kdyby se skrze nás mohli vzájemně inspirovat a motivovat a přinést Bienu přístup k dalším zdrojům financování,“ říká Týcová.
