Legendární britské studio Aardman Animations, celosvětově proslulé postavičkami Wallace, Gromita či Ovečky Shaun, řeší kuriózní problém. A zrovna v době, kdy tu do kin chystají svůj nejnovější celovečerní film.
Filmové společnosti se sídlem v jihoanglickém Bristolu, jejichž filmy animované metodou stop-motion animace mají na kontě několik Oscarů, dochází základní stavební materiál.
Totiž animační hlína, čili ona slavná plastelína, která tvorbu „Aardmanů“ přes čtyři dekády charakterizuje. Materiál, který tým v čele s režisérem a výtvarníkem Nickem Parkem celosvětově proslavil.
Důvod náhlého nedostatku plastelíny je prostý – konec britské továrny Newclay Products, která onen klíčový materiál pro tento typ stop-motion animace, totiž animační hmotu Lewis Newplast, na trh dodávala.
Továrna Newclay už během posledních dvaceti měsíců postupně utlumovala výrobu, její problémy se datují už od doby brexitu. Ovlivnily ji vysoké ceny energií, ale i fakt, že stávající majitelé, kteří už se dostali do důchodového věku, nenašli pro své podnikání v oblasti výtvarných potřeb investora ani pokračovatele, jak uvedl deník The Guardian.
Jejích plastelína, nebo spíše modelovací hmota, je přitom zcela specifická a tvůrci ze studia Aardman ji používají celých čtyřicet let, během nichž možnosti jejího využití dotáhli takřka k dokonalosti.
Oproti běžným druhům plastelíny pro děti je tento materiál výjimečný tím, že nevysychá, ale ani se pod účinky světla a tepla neroztéká, což je klíčové při mnohahodinové práci s kamerami a světly na place.
Plastelínu Lewis Newplast jde opakovaně použít, je dostatečně poddajná, aby se dala vymodelovat do požadovaného tvaru, ale zároveň dost pevná na to, aby si svůj tvar zachovala. Animátoři také upozorňují na fakt, že na ní nezůstávají otisky prstů, zachovává si stálobarevnost a má pro tvůrce i řadu dalších výhod.
Její nevýhodou ale je, že nyní definitivně došla. A legendární filmaři z Bristolu řeší, co s tím.
Studio Aardman v roce 1976 založila dvojice spolužáků ze střední školy, tedy Peter Lord a David Sproxton, k nimž se v roce 1985 připojil ještě Nick Park, nynější hlavní hvězda a klíčová osobnost zdejší filmové tvorby.
Právě oni stáli za prvními hity studia Aardman, které získaly globální popularitu. Šlo zejména o krátký film Pohodlíčko, z něhož pak vznikl mezinárodně úspěšný seriál Mezi námi zvířaty, v němž byly útržky komentářů z běžného britského zpravodajství vloženy do úst vtipným postavičkám zvířat ze zoo či z farmy.
Foto Aardman Animations
Film Pohodlíčko
Dále pak snímky Nesprávné kalhoty a O chloupek, které na scénu uvedly vynálezce Wallace a jeho psího kamaráda Gromita.
Tyto tři filmy vynesly Aardmanům první tři Oscary v kategorii krátký film. Zároveň se staly britskou vánoční klasikou, pravidelně reprízovanou v televizním programu 26. prosince.
Nejen oscarový, ale i divácký úspěch plastelínových hrdinů ze studia Aardman upoutal v devadesátých letech i hollywoodské giganty. Tým Nicka Parka tehdy oslovil přímo Steven Spielberg, údajně velký fanoušek tohoto typu animace.
Následně se pak jeho studio Dreamworks SKG podílelo na globální distribuci aardmanovských filmů. Tohle spojení samozřejmě vyneslo filmařům z Bristolu už celosvětovou reputaci.
Následovaly další filmy, teď už celovečerní a určené pro celou rodinu – devadesátiminutový Slepičí úlet (Chicken Run) z roku 2000 se stal už globálním kinohitem s celosvětovými tržbami 225 milionů dolarů.
Foto Aardman Animations
Film Slepičí úlet
Podobný úspěch slavil i celovečerní film s Wallacem a Gromitem z roku 2006 nazvaný Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka (v originále The Curse of the Were-Rabbit), který se točí okolo záhadné nestvůry, která v městečku hrozí zhatit populární festival zahradní zeleniny.
Film, v němž hlavní hrdiny namluvily hvězdy jako Ralph Fiennes nebo Helena Bonham Carter, v kinech celého světa vydělal 200 milionů dolarů a tvůrcům v čele s Nickem Parkem přinesl Oscara za nejlepší animovaný film roku.
V té době zároveň dětský kanál veřejnoprávní BBC poprvé uvedl na obrazovky i seriál příběhů s plastelínovou postavičkou Shaun the Sheep, tedy Ovečkou Shaun, která se poprvé objevila už v krátkém filmu O chloupek. Sedmiminutové skeče sledující trampoty smolařského farmáře starajícího se o značně nevycválané stádo hospodářských zvířat se staly globálním triumfem.
Foto Aardman Animations
Seriál Ovečka Shaun
Němé grotesky ve formátu českého Večerníčku, které nevyžadují složitý překlad ani dabing, a k tomu všeobecně srozumitelné téma zajistilo seriálu Ovečka Shaun popularitu nejen v Evropě a Americe, ale vlastně ve většině světa, včetně zemí arabských, asijských i afrických. A vedle dětí se u obrazovek opět často bavilo i dospělé publikum.
K dnešnímu dni vzniklo 170 dílů v šesti řadách a následoval i spin-off Kamarád Timmy – příběh maličkého bratrance ovečky Shaun, určený nejmenším dětem, srozumitelný už i pro batolata. Toho zatím vznikly tři řady a 68 dílů.
Ovečka Shaun se hned dvakrát dočkala i celovečerního filmového pokračování – v roce 2015 to byla Ovečka Shaun ve filmu a v roce 2019 Ovečka Shaun ve filmu 2: Farmageddon.
I Aardman studio v minulosti koketovalo s digitální animací – připomeňme celovečerní snímek Spláchnutej (Flushed Away) sledující dobrodružství krysího hrdiny v londýnské kanalizaci poté, co byl spláchnut do záchoda.
Foto Aardman Animations
Snímek Spláchnutej
Film z roku 2006, kde postavičky namluvili Jean Reno, Kate Winslet, Hugh Jackman nebo Ian McKellen, vydělal v kinech 178 milionů dolarů. Přesto je však základním stavebním kamenem tohoto studia hrouda plastelíny.
Té plastelíny, které se momentálně nedostává. Podle dostupných informací tvůrci z Aardman Animations nakoupili veškeré zbývající zásoby, kterými továrna Newclay disponovala. Mělo by jít asi o čtyřicet beden materiálu o hmotnosti přibližně 400 kilogramů.
Nicku Parkovi a jeho týmu by měly vystačit přibližně na dva roky. Zřejmě by tedy neměla být ohrožena výroba a dokončení aktuálního nového celovečerního filmu s Wallacem a Gromitem, který by se měl v kinech objevit ještě letos.
Co bude dál, se přesně neví. Filmaři už začali nepochybně experimentovat s dalšími dostupnými materiály na trhu a jejich sociální sítě byly po oznámení konce továrny Newclay zavaleny nabídkami z nejrůznějších zemí světa.
Přejít po čtyřiceti letech na jinou hlínu, to však není jen tak. Není totiž plastelína jako plastelína.
