Světový rekord za volnou jízdu, bezchybně provedený čtverný axel i ukázka, jak bude s největší pravděpodobností vypadat krasobruslení následující dekády. To všechno ukázala přelomová jízda amerického krasobruslaře Ilii Malinina na mistrovství světa v Kanadě.
Šampionát v kanadském Montrealu byl bez diskuse vyvrcholením krasobruslařského sportovního roku. Soutěž, které se zúčastnili i čeští reprezentanti včetně sourozenců Mrázkových a Taschlerových, přinesla hned několik zlomových okamžiků.
Nejenže se na stupně vítězů dostala čtyřicetiletá Kanaďanka Deanna Stellato-Dudek, která jako nejstarší žena v historii uspěla se svým partnerem v kategorii sportovních dvojic, závod zpestřil i největší příčkový posun v kategorii mužů: Francouz Adam Siao Him Fa poskočil z devatenáctého místa v krátkém programu na finální bronzovou pozici.
O vůbec největší senzaci se ale postaral teprve devatenáctiletý americký krasobruslař Ilia Malinin s přezdívkou „král čtveráků“, který svou jízdou ukázal, kam se bude sport, tradičně řazený mezi vůbec nejnáročnější, v následujících letech posouvat.
Ve své volné jízdě na hudbu z populárního seriálu Boj o moc úspěšně předvedl čtverného axela, vedle něj pak do jízdy zařadil dalších pět čtverných skoků, včetně lutze nebo rittbergera.
„Slyšet, jak dav šílí, když jsem ještě ani nedokončil svůj program, byl prostě neuvěřitelný zážitek,“ řekl Malinin po programu. „Nemohl jsem se ani udržet na nohou, jak to bylo emotivní,“ dodal.
Svým bezchybným programem si dojel pro výsledný zisk 333,76 bodu a svou konkurenci, zmíněného Francouze a stříbrného Japonce Yumu Kagiyamu, za sebou nechal o padesát, respektive pětadvacet bodů.
Pokud se v krasobruslařských pravidlech příliš neorientujete – už pětadvacet je víc než dost. Například v ženské kategorii činily rozdíly mezi první a druhou příčkou necelých jedenáct bodů, v kategorii tanců na ledě pak ani ne tři.
Jinými slovy, Ilia Malinin, který se volnou jízdou dostal do čela historických tabulek před dalšího Američana Nathana Chana, vyhrál o parník.
„Je to epochální záležitost,“ popisoval Američanův úspěch sportovní komentátor Miroslav Langer při přímém přenosu České televize. „Po skokanské stránce to bylo naprosto strhující. Obtížnost skoků je nepředstavitelná. Od doby Natana Chana (americký krasobruslař proslulý čtvernými skoky, pozn. red.) se krasobruslení díky Malininovi posunulo zase o kousek dál,“ dodal pro Forbes.
Ilia Malinin se narodil ve městě Fairfax ve Virginii a jeho krasobruslařský talent mu byl dán do vínku – bruslil jeho dědeček, matka i otec.
Tatiana Malinina je vítězkou seriálu Grand Prix z roku 1999 a desetinásobná uzbecká šampionka. Otec Roman Skornyakov patřil ve své době mezi nejlepší světovou dvacítku.
Sám Ilia začal bruslit v šesti letech a jeho rodiče se netají tím, že zejména proto, že oni sami na virginijských zimních stadionech působili jako trenéři. Bruslení tak byla praktická volba.
Brzy se ale ukázalo, že Ilia není na ledě se svými rodiči-trenéry jen do počtu a že má velký potenciál. Nejenže už jako jedenáctiletý bez problému zvládal dvojitého axela, ale na jeho žákovských výkonech je vidět cit pro rytmus a hudbu.
Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Od roku 2016 obsazoval první příčky na národních šampionátech a body získával i na juniorských grand prix. V seniorské kategorii se sice neprosadil hned (na prvním mistrovství světa skončil devátý), ale první medaili ze závodu získal už loni.
Krátký program Ilii Malinina na světovém šampionátu | Foto ISU
Povedlo se mu to i díky čtvernému axelu, skoku se čtyřmi a půl rotacemi ve vzduchu, který se jako jediný krasobruslařský skok skáče zepředu, a proto má o půl rotace navíc. Ilia Malinin je vůbec prvním krasobruslařem, který ho úspěšně předvedl v mezinárodní soutěži – poprvé v roce 2022 na soutěži v Lake Placid.
Nebyl přitom zdaleka prvním, kdo se o obtížný skok pokusil. Náznaky se objevovaly ve Spojených státech už dřív a náročný skok na olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 zkoušel i dvojnásobný olympijský šampion Juzuru Hanjú. Bez úspěchu.
„Když jsem se v roce 2002 potkal s Jozefem Sabovčíkem (jeden z prvních krasobruslařů, který úspěšně zařadil do jízdy čtverného toeloopa, pozn. red.), řekl mi, že si nedokáže představit, že by se v budoucnu skákaly čtverné axely,“ popisuje Miroslav Langer moment z Olympijských her v Salt Lake City.
„Posun, který Malinin zosobňuje, se dá jen těžko s něčím srovnat,“ konstatuje a připomíná, že samostatné čtverné skoky se sice začaly v repertoáru krasobruslařů objevovat už na přelomu osmdesátých a devadesátých let, ale trvalo poměrně dlouho, než se objevil závodník, který dokázal skočit více než jeden „druh“.
Malinin přeskočil desetiletí vývoje.
Ilia Malinin pravidelně skáče, s výjimkou flipa, všechny myslitelné čtverné skoky, navíc s neskutečnou lehkostí, která i zkušeného diváka a milovníka krasobruslení občas nutí přemýšlet, kolik otáček ve vzduchu mladý krasobruslař vlastně předvedl.
„Epochálnost spočívá v tom, že Ilja Malinin jako by přeskočil desetiletí vývoje,“ míní Langer.
I když se zdá, že v mužské kategorii bude těžké najít mu přemožitele, o podobně bezprecedentní posun se nedávno postaraly ruské závodnice. Ty do svých programů bez problémů zařazovaly čtverné skoky, které byly ještě před několika málo lety doménou mužů.
Jak jsou na tom ženy teď, můžeme sledovat jen zdálky – ruští závodníci a závodnice byli v roce 2022 kvůli ruské agresi na Ukrajině vyloučeni ze všech mezinárodních krasobruslařských soutěží pod hlavičkou Mezinárodní bruslařské unie (ISU).
Kam dál?
Suverénní vítězství mladíka, kterého trénují rodiče společně s uznávaným Rafaelem Arutiunianem, otevírá otázku limitů lidského těla. Dočkáme se jednou na krasobruslařských závodech úspěšných pokusů nejen o kombinace dvou čtverných skoků, ale i skoků s pěti rotacemi?
„Myslím, že ano. A jsem přesvědčený o tom, že sám Ilja Malinin tohle zkusí,“ věří Langer.
Další otazník pak visí nad celkovým směřováním krasobruslení. Současné nastavení hodnotícího systému nahrává právě bruslařům, kteří mají ve svých jízdách obtížné prvky, jako jsou čtverné skoky, a naopak ztěžuje cestu těm, kdo staví na originálních choreografiích či procítěnosti projevu.
„Malinin má stále rezervy v druhé sadě známek. Uvidíme, jak daleko to dotáhne v tomto ohledu,“ říká Miroslav Langer a připomíná, že v budoucnu se pravděpodobně systém hodnocení změní a rozdíl mezi technickou známkou a známkou za umělecký dojem se podaří srovnat.
Ať už k tomu opravdu dojde, je jasné, že Malinin bude ten, kdo určí pravidla hry. I když ve druhé známce na své medailové soupeře ztrácí, bodové manko je minimální. Navíc – krasobruslařský fenomén letos oslaví teprve dvacáté narozeniny, takže pokud nepřijde zranění nebo jiná sportovní komplikace, má před sebou ještě dlouhá soutěžní a pravděpodobně velmi úspěšná léta.
„I Pljuščenko útočil na první pozice brzy a po umělecké stránce dozrával postupně,“ připomíná Langer závěrem.
