Je nejslavnější a nejuznávanější českou architektkou, na svoje životní dílo ale v rodném Česku Eva Jiřičná stále ještě čeká. Jedno takové teď právě navrhla, jenže to má jeden háček – její odvážný projekt, který by měl vyrůst na pražském Žižkově, vyvolává negativní reakce kvůli své výšce.

„Praha je ohromně konzervativní město. Přitom když je vysoká budova krásná, nezničí žádné město,“ pokrčí rameny osmdesátiletá architektka, když popisuje, jak vznikal její návrh rezidenčního projektu Centrum nového Žižkova, který by se měl vyšplhat do téměř stometrové výšky.

Jiřičná s ním letos uspěla v konkurenci 98 architektonických studií ze 30 zemí v mezinárodní soutěži, kterou vypsala developerská společnost Central Group pro čtyřhektarový pozemek v Praze na Žižkově, kde stojí dnes už nevyužívaná telekomunikační věž společnosti Cetin, přezdívaná Mordor.

Projektu, jehož součástí je zhruba tisíc bytů, mateřská školka, obchody, restaurace a velký veřejný prostor se zelení, dominují tři válcové obytné věže s futuristicky zvlněným pláštěm. První má být vysoká 80 metrů, druhá je o deset metrů vyšší a třetí by neměla přesáhnout 100 metrů.

Právě to je limit pro výšku budov, kterou stanovuje nově připravovaný metropolitní plán. A přestože Jiřičná ho splňuje, protestuje proti němu už například klub Za starou Prahu.

„Nezpochybňujeme využití daného místa pro novou obytnou zástavbu, kritizujeme neopodstatněnou developerskou posedlost vstoupit do města výškovými stavbami a prezentovat se v jeho panoramatu,“ stojí v prohlášení klubu, který už vyzval Institut plánování hlavního města Prahy a památkový odbor magistrátu, aby stavbu nepodpořily.

Kdyby projekt potkal stejný osud jako Kaplického knihovnu, byla by ta škoda. Snažíme se být od začátku transparentní.

„Popravdě jsem to čekala, takže mě to nepřekvapilo. Jejich úkolem je bránit staré centrum Prahy, což je i mým zájmem, protože Prahu miluji, jenže tady se bavíme o území, které je od historického centra daleko. Já si naopak myslím, že by těm budovám ještě prospěla větší výška,“ říká Jiřičná.

Výška nových staveb je v Praze dlouhodobě ožehavým tématem kvůli hrozbě organizace UNESCO, že Prahu vyškrtne z prestižního seznamu světových památek. Trnem v oku jí byl hlavně mrakodrap V Tower na pražské Pankráci, který vyrostl do výšky 104 metrů, a dokonce i o poznání skromnější projekt Rezidence Kavčí Hory od Josefa Pleskota. Stavba, za níž stojí také Central Group, měla mít jen necelých 70 metrů, ale právě kvůli své výšce dodnes nestojí.

Architektura

Betonová symfonie. Kam na výlet za neokoukanou brutalistní architekturou

11 min

„Je to absurdní. Jsem pražský rodák křtěný Vltavou a tuhle striktní regulaci v centru naprosto chápu, ale bránit se výškovým stavbám i daleko od pražské památkové rezervace je nesmysl. Podle statistik ČSÚ naroste počet obyvatel Prahy do roku 2030 o 150 tisíc lidí, takže si Praha musí položit zásadní otázku, jestli se chce rozšiřovat do šířky, nebo do výšky,“ říká majitel Central Group a 16. nejbohatší Čech Dušan Kunovský.

On i Jiřičná argumentují tím, že ani stometrové budovy panoráma Prahy nijak nekazí, navíc je to jediný způsob, jak maximálně využít prostor pro stavbu a zároveň na něm zachovat více zelené plochy, než kdyby se celý pozemek zastavěl nižšími budovami.

„Zajímavé je, že z 12 návrhů, které se dostaly do finále, hned sedm doporučovalo ještě vyšší výšku staveb,“ připomíná Kunovský, že v soutěži, do níž se mimochodem přihlásili i slavní architekti Sou Fujimoto, Ian Ritchie nebo Richard Meier, se objevily i návrhy vysoké kolem 130 metrů.

„Bude to dlouhá diskuze, ale věříme, že se tuhle stavbu podaří zrealizovat. Kdyby ji potkal stejný osud jako Kaplického knihovnu, byla by ta škoda. Proto se snažíme být od začátku transparentní,“ dodává Kunovský na adresu projektu, který by měl vyjít na šest miliard korun.

My jsme tvoje budoucnost
Vydání Forbesu My jsme tvoje budoucnost
Koupit Teď

Návrh Evy Jiřičné teď čeká připomínkování, pozemek pod telekomunikační věží (i ta je paradoxně téměř 100 metrů vysoká) zase musí nejprve projít změnou územního plánu, takže v nejoptimističtější variantě by se mohlo začít stavět nejdříve za čtyři roky. Spíš to ale bude později.

Žižkov je přitom pro Kunovského momentálně klíčové území. Už dříve tady hned vedle telekomunikační věže postavil rozsáhlý projekt Residence Garden Towers, vlastní tady i komplex kancelářských budov, který koupil od PSN, a velké plány má i se severní částí Nákladového nádraží Žižkov, kterou chce v budoucnu proměnit také na byty.