Jakub Červenka pracuje jako designér na volné noze na hollywoodských filmech i videohrách. Podílel se i na novince Království Planeta opic, nynějším trháku z kin.
Ve dvanácti letech poprvé šel do kina. A od té doby snil, že bude jednou sedět v sále a číst v titulcích své jméno vedle nejlepších kreativců z Hollywoodu.
„Byla to šílená představa pro kluka z vesnice. A dnes je mi 27 let a dostal jsem ten nejlepší dárek: splnila se mi,“ svěřil se Jakub Červenka nedávno na Twitteru.
Radostné vyznání doplnil snímkem závěrečných titulků z filmu Království Planeta opic. Nový hollywoodský blockbuster, který navazuje na úspěšnou trilogii filmů oživujících sci-fi klasiku, patří k celosvětovým největším hitům dubna a sbírá převážně chválu.
Zásluhu na tom má i Červenka, respektive tým Aaron Sims Creative, v jehož rámci na snímku pracoval. „Náš tým vytvářel všechno, co je ve filmu. Design scén, kostýmy, vizualizace, které potom přeberou další oddělení a pak to podle našich ilustrací vytvoří,“ popsal zjednodušeně svoji pozici.
Nebyl to jeho první zářez. Pracoval už třeba na filmech vyhlášeného britského scenáristy a režiséra Guye Ritchieho jako Operation Fortune: Ruse de guerre nebo Rozhněvaný muž, dělal i na nedávném českém sci-fi Bod obnovy nebo Posledním závodu.
„Spolupracoval jsem s dalším studiem v Anglii coby concept designér se scenáristou Black Panthera na zatím neoznámeném filmu. A také na dvou budoucích filmech od Disney, které půjdou do kin příští rok,“ přibližuje.
Jeho zásluhy na filmech neboli to, čemu přesně se věnoval, jde těžko shrnout do pár slov. Smlouvy mu navíc často neumožňují o konkrétních detailech mluvit. Obecně však nejčastěji zastává role zvané Concept Designer a Digital Matte Painter.
První z nich funguje především v začátcích projektu, kdy spolupracuje s režisérem nebo studiem a pomocí ilustrací tvoří vizuální podobu všeho, co je potřeba.
Foto archiv Jakuba Červenky
„Navrhuje kostýmy, postavy, prostředí, atmosféru či jak budou scény vypadat. Prakticky vše, na co si člověk vzpomene, že vidí ve filmu,“ vysvětluje Červenka. Leckdy také spolupracuje na vizuálních efektech v závěru výroby filmu.
Druhá pozice zase přichází do hry právě po skončení natáčení a pracuje na digitálních efektech. „Například místo zeleného plátna dodělá realistickou ulici. Od retušování záběrů může jít o výrobu celých měst či světů, čehož se dociluje často pomocí spojování mnoha fotek.“
Cesta k hollywoodským produkcím přitom začínala v malé vesnici v Ústeckém kraji, odkud Červenka pochází. Filmy miloval odmala. „Už jako dítě jsem měl roztahané po koberci všude Lego a mezi ním papíry, tužky, k tomu mi hrál film a já utíkal někam do fantazie,“ vzpomíná. Z vesnice bylo do kina daleko, a tak každá návštěva byla svátkem.
„A když už na to došlo, tak mě to prostředí vždycky fascinovalo. Jako bych byl najednou v úplně jiným světě. Realita byla pro mě dost nudná a někdy i nepříjemná: škola, povinnosti, občas nějaká šikana. A najednou jsem byl na místě, kde bylo všechno možné. Všechno, co mi běžný život nenabízel,“ líčí.
Podobný útěk pak nacházel i ve videohrách, když dostal svůj první počítač. Z mnoha různých her ho zaujala třeba sci-fi akce The Division od studia Ubisoft. Když z ní uviděl první trailer, její styl mu tak imponoval, že si sedl k počítači a vytvořil fanouškovskou ilustraci, kterou nahrál na svůj účet na DeviantArt.
Pár dnů poté našel ve zprávách pozdrav od komunitního manažera Ubisoftu. Jeho obrázek studio zaujal a chtělo ho přesdílet na Facebooku. Tam sbíral samé pozitivní ohlasy, a tak Červenka začal tvořit další, které posílal rovnou lidem z Ubisoftu.
„Ti z toho byli nadšení a jako poděkování za podporu mě ještě ten rok pozvali do jejich švédské pobočky, abych viděl celé studio,“ ohlíží se. Tou dobou mu bylo teprve osmnáct! „Poprvé jsem mohl naživo vidět, jak takový art department vypadá. A tam jsem se jen utvrdil, že to je to, co chci dělat.“
Studoval grafiku na střední škole v Plzni, kterou dostudoval až na třetí pokus. Částečně proto, že už pracoval, částečně proto, že se vzpíral rodině a tvrdil, že školu nepotřebuje. „Říkal jsem jim: Já přece budu kreslit pro Hollywood!“
V hlavě přitom tou dobou sám pochyboval, zdali může uspět. Nevzpomíná na ty chvíle jako na nejšťastnější. Rozesílal na všechny strany své portfolio, ale často ani nedostal odpověď.
„A když už se nějaké studio ozvalo a já se dostal přes několik výběrových kol, tak mi řekli, že jim je líto, ale našli někoho lepšího,“ vypráví.
Na jeho vysněný obor přitom žádná škola není, musel se zlepšovat jako samouk. Po nocích seděl u počítače a hledal návody, rozhovory, koukal se na filmy a snažil se je analyzovat. „Naštěstí už v tu dobu si mě začali trochu všímat lidi z oboru, jako byl třeba Pavel Kacerle, který mi tehdy napsal, ať se nebojím, že pro šikovný lidi je vždycky místo.“
Muž, který pracoval třeba pro Lucasfilm nebo Marvel, měl pravdu. Červenka se uchytil v českém studiu Magiclab, které pracovalo například na efektech pro již zmíněné snímky Guye Ritchieho. A poté také v losangeleském týmu Aaron Sims Creative.
„Oslovil mě kreativní ředitel Steffen Reichstadt s tím, že se jim moc líbí moje portfolio a mají zajímavý projekt. Chvíli jsem tomu nemohl uvěřit,“ vybavuje si. Ve stejný večer začal s tvořením prvních návrhů pro Království Planeta opic.
Pracoval na něm skoro pět měsíců v úzkém kontaktu s kapacitami v oboru, k nimž dlouho vzhlížel, včetně šéfa studia Aarona Simse, který v Hollywoodu pracuje na největších projektech už přes dvacet let.
Teď je Království Planeta opic konečně v kinech, ale Červenkovy kroky už přitom míří trochu jiným směrem. Chce se více věnovat videohrám, i vzhledem k turbulentnímu období, které má Hollywood vzhledem ke covidu i stávkám scenáristů a herců za sebou.
Momentálně tak spolupracuje s velkou firmou Wargaming na dosud neoznámeném titulu a spolupracuje také na nezávislé hře Ferocious. „Nejvíc mě na mojí práci baví, že každý projekt je jiný. Přináší výzvy, musím se učit nové věci,“ přibližuje.
Doufá ale, že se k filmům zase brzy vrátí. „A třeba i do světa Planety opic,“ říká. Koneckonců, proč ne, autoři tvrdí, že nynější čtvrtý díl má dostat ještě pět pokračování…
