Vedle nejvýraznějších filmů jako Megalopolis nebo Anora měl festival v Cannes ještě jednu diskutovanou kapitolu: snímky ukrajinských tvůrců. Ty ukazují, že navzdory válce tamní scéna žije. A zároveň chtějí světu připomenout, že ruská agrese ještě neskončila.
Oleh Sencov je ukrajinský režisér, scenárista – a teď také voják. Muž, který strávil přes pět let v ruském vězení kvůli protestům proti okupaci Krymu, se rozhodl v zákopech zapínat kameru a přiblížit bezprostřední zkušenost z fronty v novém filmu Real, který dovezl na nedávno skončený festival do Cannes.
Od roku 2022, kdy válka na Ukrajině začala, její ozvěny doléhají i na nejslavnější filmovou přehlídku. Předloni měl na zahájení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj videopozdrav, v němž podporoval filmařský aktivismus vůči Rusku, loni se zase představil dokument Ve zpětném zrcátku, který minimalisticky zachycoval strastiplné cesty uprchlíků z války.
Filmových reflexí konfliktu stále přibývá, koneckonců dokument 20 dní v Mariupolu ovládl svoji kategorii na Oscarech a další z nich se objevily právě v Cannes.
Vedle Realu, který mimochodem do programu zařadí i karlovarský festival, se letos představil také dokument The Invasion, dva roky vznikající dílo Sergeje Loznici, který ukazuje běžný život Ukrajinců ve válečných podmínkách.
Svatby v uniformách, školní výuku v krytu, pohřby mladíků vyslaných na frontu, přeživší veterány zvykající si na život s protézou.
„Když točíme o takhle masivní události, je těžké si definovat jednu věc, které se budu věnovat. Nechtěl jsem dělat snímek o příčinách války. Rozhodl jsem se zaměřit na každodenní životy lidí. Pozorovat a dokumentovat, jak válka ničí, ovlivňuje a mění jejich osudy,“ řekl Loznica.
On, stejně jako Sencov a další filmaři, mají jasný cíl: oživit svými snímky světový zájem o dění na Ukrajině. Připomenout, že válka pořád trvá a její hrůza se nijak nezmenšila. Naopak, už tak zkoušenou zemi vyčerpává čím dál víc, jakkoli odhodlaná se snaží vydržet.
THE INVASION. A FiLM BY SERGEI LOZNITSA. INTERNATIONAL TRAILER from ATOMS & VOID on Vimeo.
„Bylo pro mě dost těžké na tomhle filmu pracovat. Bolí mě, když vidím, jak moje rodná země trpí barbarským násilím a destrukcí. Bolí mě sledovat utrpení mých krajanů. Každý snímek tohoto filmu, každá epizodka pro mě byla jako nekonečná bolest,“ svěřil se Loznica, který dění na Ukrajině dokumentuje dlouhodobě, má za sebou i snímky s výmluvnými názvy Majdan či Donbas.
Na Ukrajině prý stále funguje asi pět set kin, jak připomněl web France24. Točí se nejen dokumentární filmy, některé z nich přijeli jejich tvůrci do Cannes ukázat, předvést je mezinárodním kupcům a podpořit jejich marketing.
Zároveň ale v Cannes nechyběla ani ruská stopa. Vrátil se tam třeba režisér Kirill Serebrennikov se snímkem Limonov: The Ballad of Eddie, v jehož hlavní roli je sice britský herec Ben Whishaw, ale svůj původ dle některých úplně nezapře. Řadě Ukrajinců vadí už to, že se film ruského režiséra vůbec promítal, další pak rozladil jeho obsah.
Jde totiž o životopis kontroverzní postavy Eduarda Limonova, zakladatele Národní bolševické strany a formace Jiné Rusko. Představitele ruské opozice, který ale zároveň podpořil anexi Krymu a intervenci na východě Ukrajiny.
Například režisérka Marina Stěpanská podle webu The New Voice of Ukraine prohlásila: „Správné motto festivalu v Cannes by bylo: Odpojený od reality, napojený na ruské peníze.“
A mimochodem, o synovi ruského oligarchy vypráví Anora, vítězný film Seana Bakera. U fikční postavy však kontroverze hledat netřeba, tenhle snímek budí naopak zasloužený zájem. Zda a kdy se dostane do české distribuce, to ale zatím není jasné.
