Kolem otevírání svých podniků nedělají žádné velké haló, mezi lidmi si reklamu udělají sami. Zafungovalo to u pražské malostranské restaurace Tast, kterou nedávno úspěšně doplnil další podnik jménem Úvoz.
Úvoz restaurant najdete ve stejnojmenné ulici jen pár domů od konce Nerudovy ulice. Stejně jako u Tastu, i tady jde o úzkou spolupráci mezi Martou Spurnou a šéfkuchařem Miroslavem Vykysalým.
„Míra se občas dívá na volné prostory a objevil tento. Moje první reakce byla, že žádnou další restauraci nechci. Ale kolik takových prostor se v Praze objeví,“ popisuje Spurná.
A tak se oba posléze pustili do rekonstrukce, o které si mysleli, že bude povrchová a stávající místo jen „načančají“. Nakonec se z ní stala kompletní. Design není vůbec komplikovaný, spíš naopak, hodně dřeva a na zdech grafiky od Jiřího Slívy s pivní a vinnou tematikou, které sem skvěle zapadají.
Když své záměry a cíle Marta s Mírou popisují, působí, jako by to nebyla žádná věda a nic komplikovaného.
„Však také nechceme dělat žádný super fine dining, ale jednoduché, nepřekombinované, čisté a příjemné místo, kde si dáte kvalitní jídlo za dobré peníze. Já sama nechci běžně nechávat 600 korun za hlavní chod a myslím si, že to jde dělat jinak. To obzvlášť v této lokalitě není úplně typické,“ vysvětluje Spurná svůj přístup.
Když v dubnu otevírali, mysleli si, že v Úvozu bude hlavním tahákem čepované pivo z Pivovaru Kamenice. Prvních pár měsíců ale ukázalo, že to tak úplně není.
„Zjistili jsme, že pivo je spíš doplněk, což nás trochu překvapilo. Prostor jsme koncipovali tak, že vepředu se klidně můžete stavit na pivo nebo dvě, v dalších dvou místnostech si potom v klidu dát jídlo a víno nebo třeba nějaký pivní speciál, které míváme na čepu. Není to pivnice, ale restaurace s pivem a vínem,“ vysvětlují Spurná s Vykysalým.
Menu stojí na dobrých českých surovinách a jídlech inspirovaných českými klasikami.
Foto Michael Tomeš
Foto Michael Tomeš
Foto Michael Tomeš
„Časem se nechceme omezovat jen tím českým. Původně jsme chtěli dělat hospodu, ale přišli jsme na to, že to tak úplně není. Menu lehce upravíme a zařadíme víc mezinárodních jídel,“ líčí Vykysalý, který na kuchyni v Úvozu dohlíží, i když má svého vlastního kuchaře.
Základ ale stojí na českých klasikách, kachně, řízku a tlačence. Tato typická hospodská jídla dělají po svém, kachní stehno s červeným zelím a brusinkami si dáte s kváskovým lívancem, řízek je připravený z vepřového pavoučka a jejich tlačenku byste neměli vynechat.
I lidé, kteří si ji běžně nedávají, mají šanci tlačenku tady poznat úplně jinak. Možná proto, že želatina není příliš tuhá a na jazyku se rozpustí, nakládaná šalotka a hořčičná semínka přidávají kořenitost a čatní z meruněk tohle jídlo z hospodské klasiky mění na fajn předkrm.
Podobně jsou na tom pečenáče ze pstruha s nakládanou zeleninou a koprem. Skvělé jídlo je i perlička na paprice s vláčnými bramborovými šulánky, nakládanými paprikami a silnou omáčkou z pečených paprik s lehkou zauzenou chutí.
A rozhodně nevynechejte dezert, nadýchané tvarohové knedlíčky s rebarborou, jahodami, marcipánovou pěnou, máslem a karamelizovanými ořechy.
Foto Michael Tomeš
Marta Spurná a Miroslav Vykysalý se starají o restauraci Tast, nově jim přibyl podnik zvaný Úvoz | Foto Michael Tomeš
Tast už se dostal do povědomí pražské gastroscény, teď je řada na Úvozu. „Tast vydělává tak, abychom mohli dál investovat a vylepšovat ho. Tady se investice pohybovala kolem dvou milionů a návratnost jsme v danou chvíli úplně neřešili,“ přiznává Spurná.
Především si nechtěla nechat ujít zajímavý prostor. „Věříme tomu, že bude hezky fungovat, a upřímně si myslím, že bude generovat větší zisky než Tast. Start byl daleko rychlejší a teď jsme na tržbách, které jsme v Tastu dělali třeba po čtyřech až šesti měsících,“ shrnuje Spurná k místu, které má oproti Tastu trošku jinou atmosféru.
Posedíte tady v příjemném prostředí, klidně zajdete na vychlazený půllitr, dobře se najíte, ale nejspíš tady nestrávíte celý večer jako v komornějším podniku jen o kousek vedle. V Tastu poptávka převyšuje kapacitu, a tak do Úvozu můžou poslat hosty, na které už místo nezbyde. Rozhodně jde ale o plnohodnotnou náhradu.
