Paříž kulturní i gurmánská. Paříž s ústřicemi, artovými kiny i třemi cenami kávy. Forbes přináší zcela osobní tipy Jiřího Hnilici, ředitele Českého centra v Paříži. Absolvent Sorbonny a rytíř francouzského Řádu akademických palem stojí v jeho čele už od roku 2018.
Foto Tereza Nováková
Jiří Hnilica, ředitel Českého centra Paříž | Foto Tereza Nováková
Belvédère de Belleville
Na Paříž je dobré podívat se z výšky. Jen tak ji lze poznat a pochopit vzdálenosti, vývoj městského urbanismu, oddat se kouzlu šedých střech, jež jsou jednou z hlavních barev města. Tour Eiffel, Tour Montparnasse, Vítězný oblouk, 5. patro Centre Pompidou jsou místa známá a přeplněná.
Má nejoblíbenější vyhlídka je z Belvédère de Belleville. Typické, lidové, opravdu pařížské místo jako celá okolní čtvrť.
Nachází se zde malá vinice, majitel nedalekého divadélka El Clan Destino miluje Bolka Polívku, pár kroků od místa na 72 Rue de Belleville našli v roce 1915 novorozeně, které později dostalo jméno Edith Piaf. A hned proti vyhlídce je příjemná kavárna. Rosé s ledem a Paříž pod námi?
Bouillon Chartier
Před pár měsíci vzbudil ve Francii senzaci Fabien Ferré, nejmladší francouzský kuchař nově oceněný třemi michelinskými hvězdičkami. Jeho restaurace je sice na jihu Francie, ale ohlas jen podtrhuje, jak významné místo kuchyně, společné stolování, zkrátka příjemný epikurejský prožitek v zemi má. V Paříži je nespočet restaurací, vůní a chutí celého světa.
Francouzští přátelé mi však doporučili Bouillon Chartier. Tyto restaurace jsou v Paříži tři již od roku 1896. Původně lidová jídelna, dnes všemi vyhledávané a oblíbené místo. Charakteristikou jsou typická francouzská kuchyně, příjemné ceny a překrásná secesní výzdoba.
Le Baron Rouge
Víno, bageta, šunka, sýr, ústřice a „marché“ – šestiúhelník nejpříjemnějšího dne. Trhy jsou francouzskou tradicí a každotýdenním rituálem. Každá pařížská čtvrť jich nabízí hned několik. Namátkou jen ve středu jich lze ve městě nalézt skoro čtyřicet. A trh na Place d’Aligre ve 12. čtvrti nedaleko Bastilly patří k těm nejtypičtějším.
Otevřený je každý den mimo pondělí. Čerstvá zelenina a mořské plody, stačí si jen vybrat a naslouchat rytmu ročních období. Ve vinárně Le Baron rouge vám z toho všeho přichystají „plateau“, ústřice servírují po šesti či po dvanácti (une demi-douzaine či douzaine). Chodím sem rád již roky.
Musée du quai Branly
Francouzští prezidenti rádi věnují na konci svého mandátu Paříži nepřehlédnutelný kulturní stánek. Z iniciativy Jacquesa Chiraca otevřela v roce 2006 nedaleko Eiffelovy věže nová muzejní instituce podepsaná architektem Jeanem Nouvelem.
Muzeum orientované na sbírky lidového umění a kultur Oceánie, Afriky, Asie a Amerik je dle mého jednou z nejpůsobivějších paměťových institucí Paříže. Přesvědčivě působí modernost celé stavby, kvalita a jedinečnost sbírek.
Paříž totiž není jen hlavním městem Francie, byla a je křižovatkou celého světa. Jak je zde snadné nechat se přenést přes oceány a kontinenty… Sousední 6. pařížská čtvrť (rue Visconti, rue de Seine) je ostrovem milovníků a sběratelů exotického umění. V přímém sousedství na adrese 18 rue Bonaparte najdete i České centrum. Cesta kolem světa končí doma.
Le Champo a nezávislá filmová scéna
Nesou rozličná jména: Christine 21, Studio Galande, Reflet Médicis… Je jich dvacet devět a sdružena jsou do Spolku nezávislých pařížských kin. Koncentrace je výraznější v 5. a 6. pařížském okrsku v takzvané Latinské čtvrti. Právě Le Champo svým neonovým nápisem tvoří jednu z dominant ikonického boulevardu Saint Michel.
Dramaturgie této nezávislé scény je pestrá. Sedmé umění má v Paříži nezastupitelné místo.
Stačí si jen vybrat z pestré nabídky historických, současných, tradičních, známých či neznámých filmů celého světa. Hraje se v podstatě v jakoukoli hodinu. Téměř vždy to budou snímky kultovní. A stejně takové budou bary Latinské čtvrti, kam si po filmu doporučuji zajít o filmu porozprávět.
Un café au bar!
Nebylo by Paříže bez kaváren. Terasy se přelévají do ulic, zaplňují každé volné místo. Hosté sedí u kulatých stolků, rozhlížejí se po kolemjdoucích. Jsou současně režiséry i herci rytmu každodennosti. Zvyk tomu ale velí, v Paříži máme tři ceny kávy.
Nejdražší je na venkovní terase, střední uvnitř kavárny a nejlevnější na baru. Najdete místa, kde stojí i dnes jedno euro. Je to mé nejmilejší místo. Prolétnete noviny, poslechnete si starosti sousedů, prohodíte pár slov se známými. Kavárny jsou všude. Vyberte si svou. Možná právě zastavená chvíle kávy na baru vytváří pocit domova.
