Jste milovníci literatury a netradičních architektonických řešení? Přinášíme tipy na světové knihovny, které nabízejí mnohem více než jen rozsáhlé fondy.
Alexandrijská knihovna, Egypt
Nová alexandrijská knihovna, otevřená v roce 2002, je moderní poctou jednoho z největších intelektuálních center starověku. Její veřejně přístupný archiv nabízí přes osm milionů knih, ale najdete tu také planetárium, čtyři muzea a několik výzkumných center.
Z pobřeží knihovna připomíná disk, který se naklání směrem k vodě. Podle norského ateliéru Snøhetta, který měl návrh na starosti, má tento tvar odkazovat k pomíjivosti a cykličnosti vědění v průběhu času.
Dánská královská knihovna, Kodaň, Dánsko
Alternativní název Černý diamant je pro moderní přístavbu jedné z největších skandinávských knihoven příhodný. Černá fasáda z leštěné žuly, která odráží vodní hladinu přístavu, vytváří jedinečný vizuál s nádechem luxusu. Naopak vnitřní prostory jsou odlehčené a prosvětlené.
Veřejně přístupná knihovna zároveň slouží jako kulturní centrum. Najdete tu koncertní sál nebo kavárnu, navštívit můžete také nějakou z pořádaných výstav.
Nová filologická knihovna Freie Universität, Berlín, Německo
Filologická knihovna, dokončená v roce 2005, je jedním z nejznámějších děl britského architekta Normana Fostera. Se svými více než 8,5 milionu svazků se řadí mezi největší univerzitní knihovny v Německu.
Díky svému organickému tvaru, který připomíná lidský mozek, si budova vysloužila stejnojmennou přezdívku. Interiér využívá přirozené světlo a důmyslnou akustiku. Vytváří tak ideální podmínky pro návštěvníky, kteří se potřebují intenzivně soustředit.
Knihovna Piccolomini, Siena, Itálie
Milovníky klasické architektury potěší unikátní renesanční knihovna, která je součástí katedrály v Sieně od roku 1492. Vzdává hold Eneovi Silviovi Piccolominimu, který se později stal papežem Piem II.
Vzácné rukopisy, které knihovna uchovává, si nelze fyzicky vypůjčit, při jejich čtení se však můžete kochat zdobeným interiérem. Fresky na stěnách a stropě katedrály zobrazují život papeže Pia II. a jejich autorem je malíř Pinto di Pinturicchio.
Veřejná knihovna Virgillio Barco, Bogota, Kolumbie
Tato knihovna je jedním z nejdůležitějších kulturních a edukačních center v Bogotě. Architekt Rogelio Salmona v jejím návrhu kladl důraz na provázanost s veřejným prostorem a respekt k přírodě.
Budova z přírodních materiálů stojí uprostřed zeleného parku a k přirozenému chlazení využívá okolní vodní prvky. Nechybí ani systém pro sběr dešťové vody pro zavlažování okolní zeleně.
Geisel Library, San Diego, Kalifornie
Ikonickou budovu osmipatrové univerzitní knihovny Kalifornské univerzity navrhl v šedesátých letech William Pereria. Její železobetonová konstrukce zvenku připomíná vesmírnou loď z budoucnosti. Naopak interiér je v kontrastu s futuristickou fasádou vzdušný a přívětivý.
V roce 1995 byla knihovna přejmenována na počest manželů Geiselových, kteří ve dvacátém století významně ovlivnili podobu literatury pro děti.
Národní knihovna v Rize, Lotyšsko
Majestátní prosklená knihovna, známá také jako Hrad světla, byla nově otevřena v roce 2014. Je postavená podle návrhu architekta Gunnara Birkertse, odkazujícího na známou lotyšskou pohádku o zdolávání skleněné hory. Zároveň je také symbolem pro cestu Lotyšska za nezávislostí.
Třináctiposchoďová skleněná hora ve svých sbírkách uchovává přes pět milionů titulů, jejichž historie sahá až do čtrnáctého století.
Centrální knihovna v Calgary, Kanada
Pozoruhodná knihovna v Calgary, obklopená městskou zástavbou, je dílem architektonických studií Snøhetta a studia Dialog. Moderní budova se skandinávskými prvky je navržená tak, aby pod ní mohla jezdit tramvajová linka.
V interiéru knihovny, kterou využívá téměř sedm set tisíc obyvatel, se rozprostírá atrium sahající až ke stropu. Patří mezi jednu z nejpoužívanějších knihoven v severní Americe a za svůj netradiční design si vysloužila řadu ocenění.
Univerzitní knihovna Hachioji, Tokio, Japonsko
Knihovna v kampusu Hachioji byla postavena na půdě Tama Art University v roce 2007. Architekt Toyo ji navrhoval tak, aby co nejlépe splynula s okolím, přízemí je proto nakloněné podle přirozeně se svažujícího terénu. Změť nepravidelných obloukových stěn zároveň připomíná vnitřek jeskyně.
Knihovnu využívají především studenti, otevřená je ale i pro veřejnost. Zelené okolí si lze díky chytrému designu vychutnat nejen z každého koutu prosklené budovy, ale také ze střešní zahrady.
Centrální knihovna Oodi v Helsinkách, Finsko
Moderní knihovna Oodi je jednou ze 37 poboček městské knihovny Helsinky. Třípodlažní budova, která zde stojí od roku 2018, sousedí s řadou dalších architektonicky významných staveb, například koncertní halou Finlandia nebo muzeem současného umění.
Přízemí knihovny navazuje na náměstí a plynule tak dotváří veřejný prostor, prosklené „Knižní nebe“ v nejvyšším patře pak připomíná velký bílý mrak. Bonusem je výhled na centrum Helsinek či posezení na terase nad náměstím.