Za necelé dva týdny si novou řadu fantasy seriálu Pán prstenů: Prsteny moci pustilo na Amazon Prime Video přes čtyřicet milionů diváků. Forbes.cz dostal exkluzivní možnost mluvit s tvůrcem seriálu.
Velkolepější podívanou momentálně mezi streamovací tvorbou nenajdete. Nemusíte milovat seriál Pán prstenů: Prsteny moci, ale je třeba mu přiznat, že výpravou je oproti konkurenci mnohem dál.
Aby ne, když tvůrci J. D. Payne a Patrick McKay měli k dispozici nesmírně štědrý rozpočet od Amazonu (dosud přes patnáct miliard korun), a navíc věděli, že se musejí přiblížit epičnosti filmů Petera Jacksona, aby seriál nepůsobil jako chudý doplněk. „Já i Patrick jsme jejich velcí obdivovatelé,“ říká Payne v rozhovoru pro Forbes.cz a dvě zahraniční média.
Foto Amazon Prime Video
J. D. Payne (vlevo) a Patrick McKay
„Nechtěli jsme, aby seriál byl jen nostalgickým počinem, který by odkazoval na věci, co lidé znají z filmů. Toužili jsme, aby stál na vlastních nohou, žádný spin-off, prequel nebo fan servis. Ale zároveň jsme chtěli, aby seriál mohl odkazovat na příběhy z Třetího věku Středozemě,“ prohlašuje; ve Třetím věku se odehrává Jacksonova trilogie.
On sám se k Tolkienovu dílu dostal právě až prostřednictvím filmů. A když dostali s McKayem příležitost dělat seriál, inspiroval je k námětu prolog prvního snímku Společenstva prstenu, zhruba pět intenzivních minut, které vás uvedou do děje kolem středozemských ras, prstenů i Saurona.
„Říkali jsme si: Co kdybychom vzali těch pět minut a udělali z nich seriál na padesát hodin? A ptali se: Kdo jsou ti elfové? Proč chtěli prsteny? Jak je Sauron přiměl si je vzít? Kdo jsou trpaslíci? A proč si mysleli, že potřebují prsteny? Tolik úžasných otázek, které vás při tom jako diváka napadají,“ líčí Payne.
U inspirace ale mělo zůstat. Tvůrci chtěli, aby bylo znát, že se díla odehrávají ve stejném světě, ale v úplně jiné době, vždyť seriál je zasazený zhruba tři tisíce let před filmy. „Kdyby filmy byly v současnosti a náš seriál se odehrával ve starověkém Římě, tak by se přece měl od současnosti lišit,“ míní Payne.
A přece tvůrci zamířili s první řadou podobně jako Jacksonův štáb na Nový Zéland. „Na Novém Zélandu se rozprostírají nádherné hory, pobřeží a louky, které se táhnou donekonečna a jsou panenské, což působí velmi středozemsky,“ vzpomíná Payne.
Druhá řada se už však natáčela v Anglii. Důvodů bylo více, jednak pochopitelně snaha ušetřit, ale i fakt, že Amazon investoval do svých studií ve Velké Británii. A v neposlední řadě možnost točit i v přilehlých evropských zemích, konkrétně na Kanárských ostrovech, kde vznikaly scény z pouštního Rhûnu.
Foto Amazon Prime Video
„Dávalo nám smysl se posunout do Anglie. Koneckonců právě tyhle pole a lesy nastartovaly Tolkienovu představivost,“ vypráví scenárista, který se podílel mimo jiné i na dosud posledním filmovém Star Treku z roku 2016. „V jistém smyslu jsme měli pocit, že jsme si Středozemi přivezli domů.“
Velkou pozornost přineslo i zahrnutí postavy Toma Bombadila, který se oproti knize nedostal do filmového Pána prstenů, ale dočkal se v seriálu. Tvůrci si ho vypůjčili, aby byl průvodcem záhadné postavy čaroděje, kterému se postupně vrací paměť a schopnosti.
„Přemýšleli jsme, kdo by mohl být takovým člověkem a mohl by být v Druhém věku, kdo by byl dostatečně moudrý na takovou úlohu, a napadl nás Tom Bombadil,“ přibližuje Payne. „A když už jsme věděli, že ho přivedeme, chtěli jsme ho přivést co nejokázalejším způsobem, který by připomněl postavu, kterou fanoušci milují a kterou očekávali.“
Foto Amazon Prime Video
Rory Kinnear jako Tom Bombadil v seriálu Pán prstenů: Prsteny moci
I proto se rozhodli, že zhruba čtvrtina jeho vět bude přesně stejná jako v knížkách. Ztvárnil ho zkušený Rory Kinnear, který si dokonce na soundtracku zazpíval jednu z písní.
„Jestli jsme se něco během práce na seriálu naučili, tak to, že čím víc se držíte Tolkiena, tím lépe,“ tvrdí Payne.
Ač totiž někteří fanoušci seriálu vyčítají, že takto by scénář J. R. R. Tolkien nikdy nenapsal, ve skutečnosti tvůrci příběh konzultují se správci jeho pozůstalosti v čele se Simonem Tolkienem, vnukem slavného spisovatele.
„Na začátku natáčení každé řady jsme jim poslali náčrt příběhu s detailním popisem, čemu se chceme věnovat. A oni nám poslali zpátky dokument s poznámkami,“ přibližuje Payne.
Připomínky se přitom netýkají jen mytologie, ale i příběhové linky. „Je mezi nimi i několik psavců,“ líčí Payne. „A když vám přijde dokument napsaný někým s příjmením Tolkien, je to vzrušující.“
Stejně jako samotná příležitost podílet se na jednom z největších kulturních fenoménů uplynulého století. Však se ke knížkám i k filmům lidé opakovaně vracejí – a něčeho podobného by rádi dosáhli i Payne, McKay a spol.
„Myslím, že lidé se rádi vracejí do Středozemě, protože to sytí duši. Dnes máme hodně typů zábavy, které v nás probouzejí adrenalin, mohou nás znepokojit, můžeme se vyděsit. Ale obsah, který pohladí duši, je vzácný. A Tolkien, který vyvažuje světlo a temnotu, ho uměl,“ míní Payne.
