Česko zaplavila voda i volební kampaně, ve Spojených státech řeší pojídání mazlíčků a v Libanonu vybuchuje elektronika. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech měsíce a poznat je i z jiných perspektiv.
Trumpovi pojídači mazlíčků
Desátého září se současní kandidáti na post amerického prezidenta poprvé utkali v televizní debatě. Trump a Harris řešili rostoucí ceny v obchodech i válku na Ukrajině, sledující však nejvíce zaujala hláška o migrantech z Haiti, kteří mají Američanům jíst domácí mazlíčky.
Podle Trumpa přistěhovalci z karibského ostrova loví ve městě Springfield psy a kočky, protože o tom viděl reportáž v televizi. Bližší důkazy pro své tvrzení však neuvedl.
The Glutton – A. K. Blakemore
Nebylo by to ale poprvé, co někdo kočky a psy opravdu požíval. Před 250 lety pojídal mazlíčky – ale i smetí či kameny – Francouz Tarrare, který trpěl trvalým hladem. Na základě jeho bizarního životního příběhu, během něhož se stal vojákem i špionem, napsala historický román A. K. Blakemore.
V díle The Glutton beletrizuje život muže, který za dob Velké francouzské revoluce putoval od vesnice k vesnici ve snaze konečně uspokojit svůj apetit a přežít ve společnosti, jež se vysmívala jeho odlišnosti.
Nové vedení krajů i části Senátu
A u voleb zůstaneme, protože u nás už je letos máme za sebou. Během posledních dvou zářijových víkendů si Češi zvolili třetinu horní komory i vedení krajů – a naštěstí to proběhlo bez pojídání zvířat. Po sečtení výsledků se ANO těší ze zisku dalších 114 mandátů, zatímco loď Pirátů šla ke dnu a ztratila 97 procent křesel.
The Digital Party: Political Organisation and Online Democracy – Paolo Gerbaudo
Piráti se přitom v minulosti těšili oblibě až jedenácti procent voličů i díky snaze o digitální přístup k politice, symbolizovaný například veřejným webovým fórem. Podobnými politickými stranami, které rovněž zaujaly voliče svým pozitivním vztahem k internetu, se ve své knize zabývá italský sociolog Paolo Gerbaudo.
Tyto „digitální strany“, využívající sociálních sítí, online debat a velkých dat, jsou podle něj značně odlišné od běžných „masových stran“ předinternetové éry. Gerbaudo proto na stránkách rozebírá přístupy švédské Pirátské strany nebo italského populistického Hnutí pěti hvězd, které mění způsob fungování moderních politických stran.
Česko pod vodou
Po masivních a vytrvalých deštích začaly od pátku třináctého stoupat řeky a během několika dní dosáhlo 262 z nich povodňového stupně. Přestože úřady a média o blížící se katastrofě informovaly několik dní předem, voda si v Česku vyžádala životy pěti lidí a pojišťovny podle odhadů přijde téměř na dvacet miliard korun.
Zmizelá Praha: Povodně a záplavy – Pavla Státníková
Letos sice velká voda zaplavila pouze pražské náplavky, v minulosti ale již několikrát hlavní město poškodila. Kromě roku 2002 přibližuje kniha Pavly Státníkové také povodně z válečných let 1940 nebo ty za Rakouska-Uherska v roce 1890. Na necelých dvou stech stranách autorka představuje řadu dochovaných fotografií pořízených na známých místech Prahy.
Vlny plují za velkou louži
Ne všechny vlny ale tento měsíc Česko trápily. Naopak, snímek Jiřího Mádla, který je aktuálně šestým nejlépe hodnoceným českým filmem v Česko-Slovenské filmové databázi, si 10. září vysloužil pozici českého kandidáta na Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
A alespoň při pohledu na zájem zahraničních distributorů jsou jeho šance dobré – brzy se objeví ve francouzských kinech a chtějí ho uvést i ve Spojených státech. O tom, zda se dostane do závěrečného boje o sošku, rozhodnou akademici v prosinci.
Po světě s mikrofonem – Věra Šťovíčková Heroldová
Jednou z významných rozhlasových osobností, které se ve filmu objevily, byla Věra Šťovíčková Heroldová. Ve své knize Po světě s mikrofonem přibližuje nejen období normalizace a komunistického útlaku, ale také dobu největší slávy zahraniční redakce Československého rozhlasu a svých novinářských dobrodružství v Africe.
Kdyby kniha nebyla k sehnání, o svém životě vypráví signatářka Charty 77 i v novějších Příbězích hrdinů 20. století Adama Drdy a Mikuláše Kroupy.
Výbuchy v Libanonu
Sedmnáctého září se ulicemi libanonských měst začaly ozývat výbuchy. Byly výsledkem pečlivě připraveného útoku, při němž Izrael odpálil ukryté nálože v pagerech příslušníků militantního hnutí Hizballáh. O den později explodovaly v Libanonu také některé vysílačky a rádia, přičemž podle agentury Reuters při útocích zahynulo 37 lidí a tři tisíce dalších byly zraněny.
A na konci měsíce se exploze opakovaly, tentokrát však mířily na ještě významnější cíl. Osmadvacatého září Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít Hasana Nasralláha, nejvyššího šéfa hnutí Hizballáh. Na jeho sídlo v Bejrútu shodil několik tun bomb, které kromě něj vzaly život i několika dalším vysoce postaveným členům hnutí.
Zabij jako první – Ronen Bergman
Ačkoli se Izrael k explozi pagerů nepřihlásil, podle zdrojů Reuters a CNN jeho zpravodajská služba Mossad ukryla malé množství výbušnin do pěti tisíc pagerů tchajwanské výroby. Cílené atentáty prováděné špiony jako v amerických akčních filmech však nejsou pro Mossad ničím novým.
Alespoň ne podle oceňovaného izraelského novináře Ronena Bergmana, který pro knihu Zabij jako první vyzpovídal tisíc agentů a politiků židovského státu. V ní se kromě dosud nepřiznaných útoků či otrávených zubních past věnuje právě výbuchům mobilních zařízení. Dílo získalo Národní cenu za židovskou knihu a doporučuje ho i bývalý expert CIA na Blízký východ Kenneth M. Pollack.
Souboj o digitalizaci a návrat ke klasice
Září prostě nebylo měsícem Pirátů. Ostudu z voleb a následnou rezignaci předsedy strany Ivana Bartoše vystřídalo ještě větší zklamání – vyhazov z jejich nejdůležitějšího postu ve vládě.
Tři dny po volebním rozčarování oznámil premiér Petr Fiala, že Bartoš už nemá ve funkci ministra pro místní rozvoj co dělat, protože podle jeho názoru nezvládl digitalizaci stavebního řízení. Projekt za stovky milionů korun tak přešel do gesce ministra dopravy Martina Kupky, který jej vrací do původní podoby před digitalizací.
Blackout – Marc Elsberg
Je konec této digitalizace postupným návratem k papíru a tužce? Možná by to nebylo tak špatné – zvlášť pokud by státní infrastruktura mohla skončit jako v románu Marca Elsberga Blackout. Ten popisuje apokalyptickou situaci, kdy se v důsledku kybernetického útoku zhroutí elektrická síť v celé Evropě a téměř vše přestane fungovat.
A to nejen elektronika, protože společnost zvyklá řešit vše digitálně má najednou problém se zásobováním potravinami, nedostatkem benzinu nebo provozem jaderných elektráren. Najít řešení a vrátit vše do normálu se snaží bývalý hacker, který se ale sám stane podezřelým z podílu na katastrofě.
Úspěchy na paralympiádě
Celkem osm medailí, z toho jednu zlatou přivezli čeští sportovci z letních paralympijských her, které skončily 8. září. Nejvíce zazářil šestnáctiletý nevidomý plavec David Kratochvíl, který dokázal sesbírat všechny tři druhy kovů.
Frajer – Michaela Zindelová a Jiří Ježek
Podobně jako Kratochvíl i Jiří Ježek získával medaile již od mládí. Cyklista, který jako dítě přišel o nohu, dokázal na paralympijských hrách získat jedenáct medailí, z toho šest zlatých.
Například v roce 2008 v Pekingu zcela dominoval – vyhrál dva ze čtyř paracyklistických závodů a kovy přivezl i ze zbylých dvou. O tom, jak se poté i bez nohy stal předjezdcem na Tour de France, vypráví kniha Michaely Zindelové.