Třiasedmdesátiletý čínský miliardář Cao Dewang sedí ve svém autě a unaveným hlasem říká: „Postavil jsem mnoho továren. Zničil jsem někde mír nebo poškodil životní prostředí? Nevím, jestli jsem prospěšný člověk, nebo zločinec. Tohle mě ale napadá jen tehdy, když jsem nešťastný. Smyslem lidského života je práce. Nemyslíte?“
Intimní a introspektivní záběry do uvažování muže, jehož majetek se odhaduje na více než dvě miliardy dolarů, jsou jedním z mnoha lákadel nového dokumentu American Factory, který měl tento týden premiéru na Netflixu.
Ovšem nejde jen o Dewanga, ten ostatně v devadesátiminutovém snímku sehrává ne zrovna pozitivní roli, ale o celý příběh a také lidi, kteří stojí za ním. Americká fabrika je totiž prvním filmem z distribuce produkční společnosti Higher Ground Production bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho manželky Michelle.
Kdo by čekal angažovaný videopamflet, je na omylu. Dokument Stevena Bognara a Julie Reichert je výsledkem mnohaleté práce, jde v podstatě o časosběrný materiál, který v průběhu let 2015 až 2019 sleduje proměnu továrny v americkém městečku Dayton, kterou koupil Dewangův sklářský koncern Fuyao.
Jenže zatímco na počátku je příchod čínského investora vnímán jako určitá spása po letech průmyslového útlumu po konci továrny GM, postupně se nadšení proměňuje v rozčarování, jak vyplouvají na povrch kulturní rozdíly mezi americkými zaměstnanci a jejich čínskými nadřízenými.
Zrovna spolupráce těchto dvou mužů ukazuje, že i velké kulturní rozdíly mezi Američany a Číňany lze překonat…
A film také ukazuje, že v Číně sice vládnou komunisté („Bez pomoci státu bychom nic nedokázali,“ říká například Dewangův švagr a podnikový komunista číslo jedna), ale že v přístupu k byznysu jde o mimořádně tvrdé kapitalisty, kteří neváhají používat metody, proti nimž bojoval už Karel Marx.
Příklady? Nekompromisní boj proti odborářům, dvanáctihodinové šichty sedm dní v týdnu, vysílání lidí do zahraničí bez nároků na příplatek a bez možnosti vzít s sebou rodinu… Unikátní jsou například záběry z čínských školení, kde si otevřeně povídají o tom, že jsou lepší než Američané a že se musí naučit jimi manipulovat, aby byli výkonnější („Američané mají tlusté prsty“ nebo „Jsou moc sebevědomí“).
Obamovi chystají pro Netflix několik dalších projektů, které by podobně jako American Factory měly mít silný společenský přesah. Aktuální dokument – a recenze světových médií či vítězství na RiverRun Festivalu to dokládají – je mimořádným příspěvkem do aktuální debaty o globalizované ekonomice a americko-čínských vztazích.
Číňané nejsou podávaní jako univerzální padouši, naopak záběry na čínské dělníky ukazují, že jejich modré límečky jsou na tom nezřídka mnohem hůř než dělníci v USA, byť ti s nízkou mzdou, nebo dokonce bez práce.
Je ovšem poučné, zvláště v zemi, jejíž prezident prosazuje čínské investice za každou cenu, si připomenout, co spolupráce s nimi obnáší a jak odlišné, pokrytecké a totalitární jejich domácí zřízení je.
