Jak uchovat kulturní dědictví? Jak kulturně vzdělávat nejmladší generaci? Jak podpořit příliv talentů z ciziny? Nejen o tom debatovali vrcholní představitelé kulturního dění v rámci karlovarské konference Lepší Česko.
Generální ředitel Národního divadla Jan Burian, výkonný ředitel MFF KV Kryštof Mucha, režisér Viktor Tauš, obchodní ředitel České filharmonie Michal Medek, podnikatel a tvůrce hry Beat Saber Jaroslav Beck a bývalý generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Pak také Pavlína Saudková, Jan Jírovec z Rockaway Capital nebo milovník umění a vítkovický průmyslník Jan Světlík. Ti všichni zasedli u kulatého stolu.
Probíral se vliv moderních technologií, kulturní vzdělávání, nástrahy v podobě moderních technologií, ale i podpora přílivu lidí z ciziny a možné výhody daňových pobídek investic do kultury.
„V budoucnu se bez spojení umění a moderních technologií neobejdeme,“ otevřel debatu podnikatel Jaroslav Beck, jeden z tvůrců hry Beat Saber, kterou si koupila společnost Meta. „Možná bychom neměli tolik bazírovat na kulturním dědictví a měli bychom více objevovat nové světy,“ doplnil ho režisér Viktor Tauš.
Jak na nové světy, zejména ty technologické, reagují takové instituce, jako je Národní divadlo nebo Česká filharmonie? „My moderní technologie do představení integrujeme,“ uvedl generální ředitel Národního divadla. „A my experimentujeme s několika audiovizuálními projekty,“ doplnil ho Michal Medek z České filharmonie.
Jan Burian, který stojí v čele Národního divadla už více než deset let, dodal, že moderní technologie sice mohou kreativcům otevřít nové dveře, ale poptávka po živém umění postaveném na bezprostřední komunikaci a mezilidské interakci jen tak neuvadne.
„S každou technologií se vynoří historky o tom, jak divadlo zanikne. Bylo tomu tak s knihtiskem, rozhlasem, televizí. A vidíte, pořád žijeme. Věřím, že potřeba mezilidské komunikace, zakládajícího prvku divadla, bude naopak s vývojem digitálních technologií silnější,“ dodal šéf zlaté kapličky.
Své argumenty opřel i o data. Na debatě připomněl, že meziroční nárůst návštěvnosti mezi lety 2022 a 2023 dosáhl v případě Národního divadla třiadvaceti procent. „To je sto tisíc lidí navíc,“ uvedl.
Obdobně na problém nahlíží i Kryštof Mucha: „Pro filmové festivaly je teď dobrá doba. Jít na film do sálu pro tisíc lidí je něco úplně jiného než si doma snímek pustit na online platformě,“ řekl.
Představa, že mladí jsou jen na telefonu, není pravdivá.
Jan Burian
Dodal také, že Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech neuvažuje o tom, že by se – byť částečně – přesunul do virtuálního prostředí.
„Jsme staromilci. Samozřejmě ale nechceme přijít ani o generaci mladých lidí. Myslím, že nové technologie, například umělá inteligence, by nám mohla pomoci s komunikací, mohla by nám je pomoci na festival dostat. A jakmile tu budou, věřím, že onu staromilskou atmosféru ocení i oni,“ uvedl.
„Ona totiž představa, že mladí jsou jen na telefonu, není pravdivá,“ doplnil Jan Burian s tím, že edukační programy pro děti a mladistvé patří dlouhodobě mezi nejvyprodanější a nejžádanější projekty Národního divadla. „Problém proto není tak s nejmladšími, ale spíš s lidmi ve věkové skupině pětadvacet až pětatřicet let.“
Jak dostat do kulturních institucí nejen tuhle věkovou skupinu? Na odpovědi se shodli téměř všichni: skrze vzdělávání.
„Důležité je investovat nejen do hardwaru, tedy například do budov, které si všichni spojí s hmotným kulturním dědictvím, ale zejména do softwaru. Vzdělávat, vzdělávat, vzdělávat. To je to, co můžeme udělat pro lepší Česko,“ řekl Jan Světlík.
Vzdělání pak nemusí podle Petra Dvořáka probíhat nutně jen skrze školy, stát by ho měl podporovat v každém věku. Na debatě zmínil, že například stálá expozice Národní galerie by měla být zadarmo a že rodiny by měly dostávat vouchery na návštěvu divadel nebo uměleckých galerií.
Foto Martin Svoboda
„Stát ale bohužel nemá jasně definovanou vizi. Nevíme, jakou roli máme hrát v mezinárodním kontextu. Přitom je to jednoduché: investovat by se mělo do inteligentních lidí,“ myslí si Kryštof Mucha. A nejen do Čechů, jak se shodli další řečníci, ale i do talentovaných lidí ze zahraničí.
Jak připomněl Jaroslav Beck, nejen v herním průmyslu je těžké do Česka dostat cizince.
„Přitom jsou to právě oni, kdo by nám mohl pomoci kulturu akcelerovat. Stát by měl nastavit takové podmínky, aby sem ti nejlepší lidé na světě mohli jednoduše jezdit. Ze zkušenosti navíc vím, že o Prahu, která je opravdu skvělým místem k žití, by byl minimálně mezi softwarovými inženýry obrovský zájem,“ dodal.
Lepší situaci na poli kultury by pak podle účastníků kulatého stolu mohla pomoci i daňová zvýhodnění pro firmy nebo jedince, kteří se rozhodnou kulturu podporovat a investovat do ní.
„V Česku už chápeme, jak je důležité přispívat na nějakou formu charity. Jen se podívejme na to, kolik Češi vybrali na tornádo nebo nedávné povodně,“ řekl Petr Dvořák s tím, že něco obdobného by mohlo fungovat právě u podpory kultury.
„Zvýhodnění investic do kultury by mohlo zásadně ulehčit rozdělování soukromých peněz,“ přitakal Jan Jírovec z investiční skupiny Rockaway Capital, která v posledních letech vstoupila do Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, Designbloku či do hudebního festivalu Colours of Ostrava.
„Nemělo by zapadnout, že nemusíme nutně opečovávat jen to, co už vzniklo, ale hlavně se musíme soustředit na produkci nových věcí,“ uvedla na závěr debaty filantropka a ředitelka nadačního fondu Be Charity Pavlína Saudková. „Nebát se riskovat, nebát se dělat chyby. Jedině pak budeme světoví,“ dodal Jaroslav Beck.
