V souvislosti s právě proběhlým filmovým festivalem v Benátkách se u nás skloňovalo především jméno režiséra Václava Marhoula. Jeho syrový epos Nabarvené ptáče vyvolával protichůdné emoce u diváků i kritiky – a nakonec si z prestižní přehlídky odnesl cenu UNICEF, udělovanou studentskými diváky.
Hlavní soutěž ale přinesla jinou českou radost: v sekci Venice Classics, kde soutěží restaurované filmy, zvítězila slavná Extase, kdysi skandální psychologické drama režiséra Gustava Machatého z roku 1932. O jeho digitální obnovu se postaral restaurátorský tým z Národního filmového archivu. V sobotu 7. září za něj převzal přímo v Benátkách cenu kurátor hudby a restaurátor zvuku Jonáš Kucharský.
Jonáš Kucharský přebírá v Benátkách cenu za nejlépe restaurovaný film.
Svůj díl na fenomenálním úspěchu nese i jeden z nejbohatších Čechů, spoluzakladatel firmy AVAST Software Eduard Kučera. Spolu se svou manželkou Miladou pomáhá financovat nákladnou obnovu starých českých filmů, jako byl například Spalovač mrtvol, premiérovaný NFA letos v červnu na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.
Částka, kterou Kučerovi na Extasi přispěli, nebyla zveřejněna, ale může snadno přesáhnout milion korun. Tolik zhruba stojí běžné restaurátorské práce na jednom filmu, oproti kterým ale Machatého klasika představovala složitější výzvu. Film původně vznikl v české, německé a francouzské verzi a cílem restaurátorů bylo zpřístupnit ho právě ve verzi české. Ta se ostatně v Benátkách objevila už v roce 1934, a snad i proto o ni organizátoři letošního ročníku od začátku projevovali enormní zájem.
„Extase
byla už v době svého uvedení projektem se silným mezinárodním
zázemím,“ doplňuje Jonáš Kucharský. „Úspěšné uvedení
restaurovaného snímku by nebylo možné bez spolupráce s mnohými
zahraničními partnery, filmovými archivy a boloňským studiem
L’Immagine Ritrovata.“
Pro
restaurování zvuku i obrazu bylo nutné kombinovat mnoho různých
materiálů a prvků, ale pouze za podmínky, že byly v původní
české verzi prokazatelně přítomné. Cena z Benátského
filmového festivalu je odměnou za pečlivou práci celého
restaurátorského týmu a je skvělou vizitkou české
kinematografie jako takové.
Hedy Lamarr a Jan Sviták ve filmu Extase
„Dlouhodobě
se snažíme o uvádění českých klasických snímků tak, aby se
o českém filmu mluvilo v různých festivalových kontextech,“
vysvětluje Kucharský. „Tím vytváříme cenný historický rámec
pro současné české filmy, které v dnešní konkurenci potřebují
pozornost médií i filmových profesionálů. Zároveň nám cena
otevírá další možnosti při uvádění Extase i dalších
československých snímků zpět do kin po celém světě.“
