Bylo 15. dubna, 2:20 ráno roku 1912. Zaoceánský parník R.M.S. Titanic, který patřil loďařskému koncernu White Star Line, se právě ponořil pod hladinu. A klesl do hloubky 4 kilometrů poté, co se o dvě a půl hodiny dříve srazil s ledovcem.
Tu noc zemřelo přes 1500 lidí, což byly více než dvě třetiny všech pasažérů. A byli mezi nimi i nejbohatší lidé té doby. Ačkoli se o tom dnes už tolik nemluví, tragédie Titaniku významně zasáhla i světový byznys.
Čtěte také: Jeden důvod, proč Jeff Bezos není nejbohatším člověkem v historii
Příběh zkázy nezničitelné lodi znají všichni, i když možná především díky velkofilmu Jamese Camerona z roku 1997, který je s celosvětovými tržbami přes 2,1 miliardy dolarů dodnes nejúspěšnějším hollywoodským snímkem všech dob.
A ačkoli Cameron, který se k vraku lodi objevenému teprve v roce 1985 dokonce opakovaně potopil, toužil všechno vykreslit co možná nejpřesvědčivěji, ne všechno je, jak filmový Titanic líčil. A platí to hlavně o boháčích na palubě.
Není například pravda, že se většina mužů cestujících I. třídou, na rozdíl od těch chudších, jak film naznačoval, zachránila. Bylo to přesně naopak. Ze 175 mužů cestujících I. třídou jich zahynulo 118. A mezi nimi ti vůbec nejbohatší a nejvlivnější lidé dobového euroamerického byznysu. Tohle jsou ti nejvýznamnější z nich.
Zemřel John Jacob Astor IV., který byl s jměním ve výši půl miliardy dolarů považovaný za vůbec nejbohatšího člověka na světě.
John Jacob Astor IV.
Astor byl dědicem rodinného impéria, ale i schopným a podnikavým realitním magnátem a developerem, který budoval dodnes slavné hotely typu Waldorf Astoria, ale taky financoval výstavbu v polovině severoamerického kontinentu a zároveň se výrazně angažoval v politice.
V oceánu zahynul i průmyslník Benjamin Guggenheim, těžařský magnát pocházející z nejbohatší rodiny ve Filadelfii, z dynastie Meyera Guggenheima. Pokud vám jméno připadá i dnes povědomé, tak ano, Guggenheimovo muzeum na Manhattanu financovali právě oni, nadšení mecenáši moderního umění.
Benjamin Guggenheim.
Guggenheimova rodina štědře podpořila i slavnou americkou kliniku Mount Sinai Medical Center a tamní medicínský výzkum a vývoj.
Plavbu z Evropy do Ameriky nepřežil ani Isidor Straus. Spolu s ním se na lodi rozhodla zůstat, a tedy zemřela, i jeho manželka Ida. V Cameronově filmu je tenhle pár vykreslen jako dvojice starých lidí, kteří spolu, zatímco se drží za ruce, zemřou v ložnici své luxusní kajuty.
Isidor Straus.
Když Isidor Straus onoho 15. dubna 1912 zahynul, bylo mu 67 let a byl jedním z pěti nejbohatších lidí tehdejší Ameriky. Byl majitelem obchodního domu Macy’s, který zdědil po svém otci, a rovněž on se výrazně angažoval v politice. Na přelomu století byl dokonce členem amerického Kongresu.
Tu noc před 106 lety přišlo na Titaniku o život 57 světových dolarových multimilionářů a jejich náhlá smrt otřásla světovým byznysem. I kvůli nim katastrofa zaoceánské lodi ve společnosti tolik rezonovala. Tragédií nebylo jen to, jak ohromné množství lidí zemřelo, ale i to kdo. Média šílela. Jako by v dnešní době na jediné výletní lodi během jedné noci vedle půldruhého tisíce lidí zahynuli Jeff Bezos, Bill Gates, Warren Buffett i Bernard Arnault najednou.
