Jsou to jména, která z historie známe. Rodiny Astorových, Strausových, Guggenheimových, Vanderbiltových. Rodiny, z nichž později vyrostou velké průmyslové dynastie: králové železnic, hutí a železáren, bankéři, stavitelé, hoteliéři, zakladatelé velkých obchodních domů.
Rodiny, které vybudovaly Ameriku ve zlatých, či spíše pozlacených časech. The Gilded Age – pozlacený věk – je termínem přesně označujícím éru prudkého ekonomického vzestupu, který Spojené státy čekal v poslední třetině devatenáctého století po konci americké občanské války.
Pozlacený věk je i název stejnojmenného seriálu, který se nyní po roce a půl vrací druhou řadou na platformu HBO Max.
Není to doba zcela zlatá, o které tento seriál barvitě vypráví. Je to doba „jen“ pozlacená. Doba, v níž pozlátko hraje společenský prim nejen na štucích elegantních stropů. Doba, kde si náhle závratně zbohatnuvší průmyslníci hrají na aristokraty, kteří skutečné aristokraty na odiv vystavovaným opulentním životním stylem záměrně předhánějí – a provokují.
„Zbohatlíci“ kdovíodkud, lidé bez rodokmenu, zato s prostředky, které jim ti, kteří do Nového světa „kdysi připluli na lodi Mayflower“, mohou jen závidět. A také závidí.
Jsou to lidé, kteří si stavějí honosné paláce, vybavují je nábytkem evropských králů, hostí impozantní bankety a touží po dvou věcech: aby je majetek dostal do nejvyšších společenských kruhů, a pak samozřejmě po dalším a dalším ekonomickém úspěchu. Větším a větším majetku.
Výpravný dobový seriál Pozlacený věk premiéroval počátkem roku 2022. Okamžitě upoutal hvězdným obsazením v čele s Christine Baranski, Morganem Spectorem a Cynthií Nixon, ale také výpravou, kostýmy a nápaditým scénářem, který se historickými událostmi z doby nové americké průmyslové revoluce někdy přesně, jindy spíše volně inspiruje.
Za příběhem o střetu takzvaných starých a nový peněz v dynamicky se rozvíjejícím New Yorku v době ekonomické konjunktury konce devatenáctého století stojí osvědčený Julian Fellowes, jediný anglický baron a člen britské Sněmovny lordů, který vlastní Oscara.
Autor veleúspěšného seriálu Panství Downton a obou jeho filmových pokračování, ale i snímků Gosford Park, Jarmark marnosti, Mladá královna Victorie nebo série Belgravia, se vrací k tématu, které ovládá bytostně – k historii, vztahům ve vysoké aristokracii, provázání osudů majitelů panství s jejich služebnictvem, ale i k lidem, kteří se do nejvyšších kruhů přiženili či přivdali, protože často disponují rozsáhlejším majetkem než samotní aristokraté.
Takovou postavou byla hraběnka Cora z Panství Downton, bohatá Američanka, která se do staroslavné anglické rodiny seriálových hrabat z Granthamu kdysi přivdala – a taková je i zdejší rodina průmyslníka a finančníka George Russella a jeho ctižádostivé manželky Berthy.
Autor obou seriálů, celým jménem Julian Alexander Kitchener-Fellowes, baron Fellowes z West Staffordu, se v barvitých výpravných projektech, stojících na složitém propletenci figur a figurek a jejich současných i minulých životů, vysloveně vyžívá.
Pokud první řada Pozlaceného věku byla expozicí, která měla publikum uvést do epochy před koncem století a představit všechny hlavní postavy a jejich obchodní, rodinné i romantické záměry a pohnutky, v druhé řadě konečně přichází první kolize a krize.
Nová série naznačuje problémy, které „pozlacený věk“ přinášel a které často stály zcela ve stínu jeho zlacených paláců – třeba stávky dělníků v obřích fabrikách, dolech a na stavbách železnic za často nelidských podmínek, formování prvních odborů a nekalé nebo vysloveně predátorské finanční i obchodní praktiky či zničující pracovní tempo.
Všichni hrdinové jsou zpět, v čele s Russellovými a jejich dětmi, toužícími po vlastním uplatnění v životě, obchodě i lásce. Jde přitom o inspiraci skutečnou rodinou Vanderbiltů, dynastie původně holandského původu, jejíž úspěch začal nejprve u námořních a později železničních impérií Cornelia Vanderbilta a později zasahoval do oblastí průmyslu, obchodu i filantropie.
Jsou tu i Agnes Van Rhijn a Ada Brook, dvě bohaté stárnoucí sestry z dobré rodiny, nebo jejich neteř Marian, dívka z malého města, která se u dobře zajištěných tetiček ubytovala po náhlé smrti svého otce, nejstaršího bratra obou sester.
A pak zde máme Astorovy, kteří městu v „gilded age“ vládnou majetkem, postavením, solidností, styky i dokonalým rodokmenem. Rodinu, která v New Yorku hostila Antonína Dvořáka dávno předtím, než složil slavnou Novosvětskou. A jsou tu samozřejmě i všichni ostatní, volně či přímo inspirovaní dynastiemi Guggenheimových, Strausových či Rockefellerů.
Hra je rozehrána – a je to tvrdá hra o velké peníze v nejvyšších společenských kruzích, kde se soupeří nelítostně a bez zábran. Žádný věk nevinnosti!
