Na vrchol New Yorku vyšplhal nový starosta, sestavování české vlády stálo a Cloudflare padl. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech listopadu a poznat je i z jiných perspektiv.
Trable při sestavování vlády
Od voleb do Poslanecké sněmovny už uběhly téměř dva měsíce, nová vláda ale stále sestavená není. Problémy zůstávají dva – co udělat s Filipem Turkem, který měl na internet psát rasistické a násilné komentáře, a co udělat s Andrejem Babišem, u kterého se opět řeší otázka střetu zájmů.
Turka chtějí Motoristé vyřešit tak, že již neusilují o jeho jmenování na pozici ministra zahraničí, nýbrž by podle nich mohl být ministrem životního prostředí. To ale prezident dále odmítá, protože by podle něj neměl Turek být členem vlády vůbec.
Situace se neposouvá ani u Babiše, který prezidentu Petru Pavlovi již několikrát slíbil, že střet vyřeší, ale zatím neodhalil jak. Jako nejzřejmější řešení zatím vyplývá buď vzdát se pozice premiéra, nebo přestat čerpat dotace, či přímo společnost Agrofert prodat.
Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti – Daniel Prokop
Foto Host
Na co by se měli politici v Česku zaměřit a které výzvy naše země prožívá, popsal ve své již dvakrát aktualizované knize sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop.
Populismus, chudoba a exekuce či nerovné vzdělávání podle něj stojí za tím, že v Česku klesá důvěra v demokracii – zvlášť proto, že se u nás témata, která ovlivňují kvalitu života, neřeší tak moc jako skandální kauzy a kulturní války.
Zaměřuje se třeba na boj s chudobou – odmítat platit za „obědy zdarma“ a podobné programy sociální pomoci z finančních důvodů může nakonec stát zemi více než za ně zaplatit dnes.
Nejenže stát bude platit více dávek, a navíc navyšovat finance na policii a soudy kvůli zvyšující se kriminalitě způsobené chudobou, ale navíc přijde i o možnosti a mnoho pracovníků, kteří nebudou kvůli dostatečnému vyučení stát podporovat tak moc, jako by při lepších možnostech mohli.
Ukrajinská korupční aféra
Když dnešní lídr Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj kandidoval v prezidentských volbách, stavěl svou kampaň na tom, že se vypořádá s ukrajinskou korupcí. Jenže tři roky po plném napadení země Ruskem teď ukazují Ukrajinci na něj a jeho politiky stejně jako kdysi on na své předchůdce.
Protesty po napadené zemi vyvolala letos v létě už snaha Zelenského omezit pravomoci protikorupčních úřadů, ze které nakonec ustoupil, naštvání však pokračuje po odhalení úplatků okolo státního energetického podniku Enerhoatom.
Timur Mindič, osobní přítel ukrajinského prezidenta, systém úplatků vymyslel a těžil z něj tak moc, že už snad nevěděl, za co utrácet. Policie u něj doma našla třeba zlatý záchod nebo igelitky plné dvouseteurových bankovek.
Ukrajinský parlament už odvolal napojeného ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka a šéfku energetiky Svitlanu Hrynčukovou.
The Zelensky Effect – Henry E. Hale a Olga Onuch
Foto Oxford University Press
Daty se na komplexní problematiku podívala i ukrajinsko-americká dvojice akademiků. Ti argumentují, že Zelenskyj ukrajinskou občanskou národní identitu nestvořil, nýbrž ji jen reprezentuje.
Jako ruskojazyčný žid měl podle autorů však ideální pozici pochopit a stát se tváří identity, která dbá na rozdíl od patriotismu ve většině zemí na identifikace se samotnou Ukrajinou spíše než s etnickou příslušností, jazykem nebo náboženstvím.
A přestože podle autorů mají být antikorupční snahy Zelenského „upřímné“, už dříve v nich činil některá „sporná rozhodnutí“.
Mamdani povede New York
Po kampani, kterou sledovaly celé Spojené státy, se starostou nejlidnatějšího města země stal levicový demokrat Zohran Mamdani. Porazil tak svého předchůdce Andrewa Cuoma, který neuspěl ani přes podporu od prezidenta Donalda Trumpa.
Mamdani je přitom unikátem – je mu pouze 34 let, narodil se v Ugandě a jeho politika je na americké poměry až nezvykle levicová. A k tomu už si dokázal získat i přízeň prezidenta, který ho ještě před několika týdny nazýval „komunistickým šílencem“.
Po výhře si Mamdaniho pozval do Bílého domu, kde mu pogratuloval a zmínil, že s ním souhlasí „mnohem víc, než bych si myslel“. „Překvapí některé konzervativce,“ pokračoval usmívající se prezident s levicovým politikem po boku.
Poverty, by America – Matthew Desmond
Foto Penguin
Jsou nejbohatší zemí na světě, přesto mají USA více chudých lidí než jiné vyvinuté demokracie. Vyřešit tento problém alespoň v New Yorku chce dnes Mamdani, upozornil na něj ale i držitel Pulitzerovy ceny, sociolog Matthew Desmond.
Jeho závěr, proč taková situace ve Spojených státech je, přitom nepotěšila mnoho lidí – Desmond tvrdí, že přestože někteří miliardáři a nejmocnější zastávají názory, že je chudým třeba pomáhat, sami je vědomě i nevědomě udržují chudými.
„Hromadíme příležitosti v exkluzivních komunitách, vytváříme zóny koncentrovaného bohatství vedle zón koncentrované beznaděje. Některé životy jsou zmenšovány, aby jiné mohly růst,“ upozorňuje Desmond.
Problémy BBC
Britské veřejnoprávní médium BBC se dostalo do sporu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem poté, co vyšlo najevo, že sestříhala jeho projev před napadením Kapitolu jeho příznivci 6. ledna 2021. Editovaná verze zkreslovala jeho slova tak, že to vypadalo, že své příznivce explicitně k útoku na vládní budovu nabádal.
Podle uniklé interní zprávy Michaela Prescotta, bývalého poradce Výboru pro redakční standardy BBC, pak má zpravodajství média o několika tématech odrážet systémovou zaujatost.
V reakci na to rezignoval generální ředitel Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turness. „Zažalujeme je o částku mezi jednou a pěti miliardami dolarů, pravděpodobně někdy příští týden,“ řekl před dvěma týdny Donald Trump, který zatím avizovaný krok proti BBC nepodnikl.
The War Against the BBC – Patrick Barwise a Peter York
Foto Penguin
Narůstající počet konkurentů, hrozby plynoucí z nových trendů ve spotřebě zpráv a zábavy, hluboké škrty ve financování a neúnavné útoky od řady nepřátelských hráčů. BBC zkrátka v posledních letech zažívá nelehké časy a ani se k tomu nepotřebuje sama střílet do nohy.
Jenže podle této knihy toho má britská společnost mnohem více co ztratit tím, pokud BBC zanikne. Nařčení z toho, že má být nakloněná nalevo, je pak podle autorů pouze mýtem a podle statistik prý naopak dává až příliš velký prostor pravicovým hlasům.
Na jejím zániku přitom má možnost vydělat či díky němu uspět mnoho lidí. Autoři upozorňují například na konzervativní média jako Daily Mail, která se podle nich cítí od BBC omezovaná v možném zisku.
Smrt kardinála Duky
Dominik Duka, 36. arcibiskup pražský a kardinál, zemřel v 82 letech. Muž, kterého věznili komunisté a který se podílel na obnově církve po roce 1989, v říjnu podstoupil akutní operaci, necelý týden po propuštění domů však zemřel.
Nejvíce se v posledních letech v médiích objevil v souvislosti s podáním žaloby kvůli divadelním hrám Naše násilí a vaše násilí a Prokletí, které podle něj měly hrubě urážet křesťanství. Soud však rozhodl, že se divadla za hry omlouvat nemusejí, protože mají právo „přispívat k diskusi o otázkách veřejného zájmu“, a to „i za cenu jisté oběti na náboženském sentimentu části věřících osob“.
Na rozhodnutí netrestat umělce za jejich dílo Duka reagoval slovy: „Česko se dostává zpět do totalitního myšlení a do doby, kdy u nás byli křesťané a církev pronásledováni a utlačováni.“
Temný věk – Catherine Nixey
Foto Extra Publishing
Na omezování umění přitom – alespoň podle britské historičky Catherine Nixey – křesťanství mělo vzniknout. Autorka argumentuje, že první křesťané záměrně zavírali chrámy a ničili knihy, kvůli čemuž jsme měli přijít o část řeckých a římských znalostí.
Nástup náboženství tak podle ní nebyl mírumilovný, jak bývá někdy popisován, ale naopak mnohem bouřlivějším procesem. Kniha si vysloužila pozitivní recenze od řady akademiků a historiků, někteří ji však viní z toho, že situaci také příliš zjednodušuje.
S Rusy o Ukrajině
Spojené státy a Donald Trump v jejich čele si stále stojí za tím, že dokážou konflikt na Ukrajině vyřešit. Přestože Trump už v roce 2023 sliboval, že by jako prezident byl schopný válku ukončit do 24 hodin, ani po více než 300 dnech se naděje nevzdává.
V listopadu proto přišel s 28bodovým mírovým plánem, ve kterém po Ukrajině chce například snížení velikosti armády, vzdání se částí země a stranám nabízí amnestii za válečné zločiny. Po dalším jednání s Ukrajinci ale mělo zmizet devět bodů a u dalších se domluvili na změnách.
V posledních dnech ale přišel problém další – ukázalo se, že americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff radil Rusům, jak s Trumpem mluvit a získat na dohodě co nejvíce. Samotný 28bodový mírový plán přitom měl vznikat s ruským přispěním.
Zpěv sirén – Tomáš Forró
Foto Absynt
Až do centra bojů na Ukrajině se vydal novinář Tomáš Forró. A o svých zážitcích napsal knihu, která rozhodně neopěvuje hrdinské příběhy či akty neskutečné odvážnosti, ale popisuje válku takovou, jaká je – krutá, zoufalá, hladová, bezmocná.
Novinář v knize analyzuje konflikt a dává prostor příběhům lidí, kteří v ní žijí, ale také rozebírá vlastní pocity. Realitu konfliktu ani chování jednotlivých stran přitom nezkresluje a popisuje se vším špatným i dobrým, což doplňuje například pohledem na strategii agresora a historii jeho způsobu vedení války.
Potíže služby Cloudflare
V říjnu vypadly služby Amazonu, v listopadu přišla řada na Cloudflare. Společnost, která má na starosti ochranu zhruba pětiny ze všech internetových stránek proti útokům, tak sama způsobila globální výpadek.
Za tím vším stála chyba, kdy se jeden soubor zvětšil nad limit, který je systém schopný zpracovat. Jenže jelikož docházelo k opětovnému generování souboru každých pět minut, někdy se mu povedlo s problémem vypořádat a jindy ne – stránky tak občas najednou začaly fungovat a pak zase spadly.
Společnost se za své pochybení omluvila a na internetu přesně a technicky popsala, co že se to stalo. V rámci transparentnosti odhalila i zprávy z interní komunikace, kdy se zaměstnanci v první chvíli obávali, že jde o masivní útok. Náhodou v tu samou chvíli totiž přestala fungovat i firemní stránka, která na službách Cloudflare závislá není.
Temná data – David John Hand
Foto Academia
Data jsou dnes jednou z nejvyhledávanějších a pro technologické společnosti nejvýdělečnějších položek a sehnat jich co nejvíce se snaží nejedna společnost, aby měli maximum dat o zákaznících. Při běžném životě ale lidé nemají možnost koukat na tolik informací.
Britský statistik David John Hand si tak posvítil na takzvaná „temná data“ – taková, která nevidíme či přehlížíme, ale přesto nás ovlivňují. V knize proto zkoumá, jak moc a jakými způsoby nás může zaslepit, když činíme závěry z neúplných informací.
To popisuje na příkladech, které se už staly, a u nichž taková selhání měla až smrtelné následky. Ať už, jak uvádí Hand, ve financích či při nehodě raketoplánu Challenger, tak doslova když přehlédnete stále bobtnající soubor schopný shodit internet.
